Milá redakce,
tak o nesplněných snech bych mohla povídat... Třeba toto: Umřu blbá?
   

Nedávno jsem vyvolala v řadách svých známých rozporuplné pocity. Někteří tvrdili, že jsem se na stará kolena zbláznila (pevně doufám, že obojí mysleli pouze obrazně, tedy jak moje "stará kolena", tak i ono bláznovství), jiní mne bezmezně obdivovali a vzhlíželi ke mně s úctou hodnou Boha. Někteří mi od začátku fandili, jiní se kroutíce hlavou nechápavě ptali: "Prosím tě proč? Řekni mi proč?"

Nad mojí prostou odpovědí, že prostě proto, že zkrátka chci a mám do toho chuť a elán, jen nechápavě vraštili obočí a kabonili tvář. Abyste byli i vy takříkajíc v obraze - já se totiž ve svých téměř pětatřiceti letech přihlásila na vysokou školu. Přihlásila, absolvovala přijímací zkoušky, uspěla v nich a nebyla přijata z důvodu nedostačující kapacity školy.

Zdá se, že můj styk s danou univerzitou pro příští akademický rok skončil, pravda poněkud nakvap, leč ne z mého vlastního přičinění. Docela běžný obrázek dnešního života a uchazečů o vysokoškolské studium, co říkáte? Těch je totiž pořád mnohonásobně více, než jsou naše fakulty schopny pojmout.


Nicméně - vrátím se ke svojí bolístce. Jedna vlaštovka jaro nedělá a jeden neúspěch mne od mého úmyslu a přesvědčení neodradí. Proč taky? Jsem na tom relativně lépe než čerství devatenáctiletí maturanti - ještě pár pokusů, a když to nevyjde, budu mít šanci, věk a doufejme, že i nadále bystrou mysl, na univerzitu třetího věku :-((  Jen s chutí do toho!

P.S.: Příští rok jsem to zkusila opět, opět nepřijata pro vysoký počet uchazečů, další rok jsem z rodinných a zdravotních důvodů nemohla, a co bude dál, ještě nevím... V každém případě si koupím Učitelské noviny se seznamem otevíraných oborů VŠ pro příští akademický rok, a jestli tam najdu někde blízko dálkové studium českého jazyka, žurnalistiky nebo něco podobného, tak asi stěží odolám...

Jitulenka


Milá Jitulenko, děkujeme za mailík a věřte, že rozhodně blbá neumřete. Proč taky? Hodně toho už jistě umíte a studovat se dá kdykoliv. Moje máma je kousek před důchodovým věkem. Celý život pracovala různě po kancelářích a po revoluci začala podnikat. V roce 2000 nám (dětem) oznámila, že  konečně má čas se učit a do budoucna pracovat v té oblasti, která ji opravdu baví. A bylo. Studuje univerzitu třetího věku, obor psychologie. A věřte, že není jediná, kdo se pořád musí něco učit...

Krásný den přeje

redakce@zena-in.cz

Napište nám také vy, co jste si vysnily, milé čtenářky. Ten princ na tom bílém koni opravdu nepřijel? Nebo jste chtěla jedno dítě a jste šťastná a máte jich pět? Pište.

 

Nezapomeňte, že v 11h00 končí naše hodinová soutěž a ve 12h00 začíná třetí kolo v piškvorkách.

 

Reklama