Bulvár

Budou nedělňátka více šťastná?


Dobrý den do redakce i Ženám-in!
Štěstí je neposedná bleška, která občas polechtá smysly každého z nás. Nikdy mě nenapadlo být nešťastná jenom proto, že jsem se narodila v nešťastném pátku, když jsem svým rodičům přinesla štěstí dřív než o šťastné neděli.
Dalo by se říct, že moje máma, sama narozená v neděli s balíčkem štěstí v ruce měla najednou štěstí víc, než máma vedle ní narozena v sobotu s dítětem, které porodila ve středu. S nadsázkou se dá říct, že je to všechno nesmyslné, protože o předem dané štěstí nemůžeme usilovat, ani je jakkoliv ovlivnit. Ono také není vůbec žádné štěstí narodit se v neděli,  protože je to den jako každý jiný. V lidech je prostě zažité, že nedělňátka budou šťastná.

Ráda si doma prohlížím rodinná alba, sbírám všechna fakta, kdy se kdo narodil,  příběhy celé svojí rodiny /i té vzdálené/, kterou mnohdy  hledám, a sepisuji z nich jakési paměti.  Mnozí už nežijí, a znám je buď ze vzpomínek nebo vyprávění mně blízkých lidí. Vytvářím mozaiku těch, které štěstí provázelo i druhých méně šťastných, byť mnohdy narozených právě v neděli. Je zajímavé, že po smrti člověka si bereme jeho život jakoby do ruky, a přemýšlíme co mohl udělat za života, aby byl šťastnější. Jak mohl obejít neštěstí, aby zrovna jemu nespadla cihla na hlavu, a nebyl z živého šťastného člověka rázem nebožtík. Pochopitelně my to dnes víme, ale on nemohl nic tušit.

Štěstí s neštěstím ruku v ruce jsou, a bez neštěstí nepoznáme štěstí. Jedna moje babička byla šťastná, když její manžel - můj děda, umřel. Žili spolu čtyřicet let, a přesto byla nejšťastnější, když odešel do věčných lovišť. Celý život ji mlátil, a ona od něj nemohla odejít. Tak to dříve na vesnici chodívalo. Ve svazku manželském v dobrém i zlém vytrvat až do smrti. Druhá moje babička, byť je to již pětadvacet let, co od ní její manžel - můj druhý děda odešel, žije v jakémsi tichém smutku, i když se se mnou zrovna směje.  Štěstí ji přináší donést na hrob kytky, zavzpomínat na šťastné okamžiky a mít alespoň chvíli pocit, že pro něj může ještě ve smrti něco dobrého udělat.

Moje kdysi na smrt nemocná sestřenice /s nádorem na mozku/ se celé dětství i později v rané dospělosti  řadila svojí váhou mezi tlouštíky. Nemohla si koupit rifle, neboť taková velikost se v té době těžko sháněla.  Našla si muže s nímž žádné štěstí nepobrala. Za to dvě krásné dcery jí životní nedostatky nahradily, a přinesly štěstí maximální. I při tomto štěstí toužila po svém malém dětském snu koupit si rifle. Pravidelně jsem ji chodila navštěvovat do nemocnice. Kdeže byla její váha. Nemoc jí všechna kila, která měla navíc vzala. Vzala i ta, o která prosila, aby jí nechala. Pro velké bolesti se nemohla hnout  z postele. Kruté bolesti střídaly chvilky malých radostí. "Tak si představ, že si konečně koupím ty rifle, až se vrátím domů", zajiskřila pohledem šťastná, byť  téměř bez života. Rifle si koupit nestačila. Za týden ve svých pětatřiceti letech podlehla svojí nemoci. Celou dobu doufala, že se vrátí, a když pro bolesti nemohla, už nevnímala. Ano, dopisuji její příběh a zařazuji do rodinných spisů. Byla jsem vedle ní, a ona byla konečně šťastná.

Můj táta moc štěstí v životě neměl. Bída a těžké dětství ve válečné době, vyměnil za tvrdou práci, aby uživil rodinu.  Zářil prý štěstím, když jsem se narodila. A také šťastný umřel.  Dal si s mojí mámou ranní kávu a odešel na zahradu. Máma musela to ráno k doktorovi. Před domem se rozloučili, ona šla směrem k městu, on k zahradám. Políbili se s tím, že za ním za hodinku dvě dojde. Ještě se ho zeptala, co dobrého chce koupit na svačinu. Na zahradu se těšil, stejně jako na dobrou svačinku. Čekal tam na něj  brácha, který mu šel pomoct s opravou střechy. Táta došel na zahradu a s pozdravem k bráchovi měl začít prima den.  Práce na zahradě i chaloupce přinášela  oběma radost,  když v tu chvíli se s ním zatočil celý svět. Padl bráškovi do náruče, a ... svačinka od mámy skončila ten den v záplavě slz v odpadkovém koši. On jediný byl ten den šťastný, protože uměl odejít tak, jako si to přejí všichni ostatní. V náručí svého blízkého bez bolesti a varování. Co na to nešťastní pozůstalí řeknou, šťastného mrtvého nezajímá.
Všichni o nichž jsem se dnes zmínila byli v okamžiku narození velikým štěstím pro ty, kteří jim život dali bez ohledu na rok a den  narození. To co je provázelo celý život, bylo dílem náhod.  Šťastných i těch osudových. Na začátku jsem říkala, že štěstí si představuji jako neposednou blešku. Každého z nás chvíli polechtá a jde dál. Každý z nás je nebo byl aspoň jednou v životě šťastný.

Ať se vám dnes smůla nelepí na paty, a když vás něco polechtá, věřte že to bylo štěstí. Moc se přitom neohánějte, ať zase hned neuteče.
                                                          
Ema K.
Milá Emo K.,
díky za překrásný, chvílemi až mrazivě drsný a přitom moudrý příspěvek                                                            
                                                                                                                                                
   
31.05.2007 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [16] evelyn [*]

    Rikina: to se da vypocitat, exituji urcite nejake stranky, kde se k tomu doberes.

    superkarma: 0 01.06.2007, 08:12:05
  2. avatar
    [15] evelyn [*]

    tyrkys: ne Kamila

    superkarma: 0 01.06.2007, 08:11:11
  3. [14] Rikina [*]

    Fakt nevím, který den v týdnu jsem se narodila, a ke všemu to nevím ani o vlastních dětech. Kdo si to má probůh pamatovat, takových let.

    superkarma: 0 31.05.2007, 21:23:09
  4. avatar
    [13] tyrkys [*]

    evelyn: a jmenuje se Eva?

    superkarma: 0 31.05.2007, 21:20:22
  5. avatar
    [12] Maca.M. [*]

    Moc hezké a s m u t n é !!!

    superkarma: 0 31.05.2007, 21:02:16
  6. avatar
    [11] JasiS [*]

    Syn je nedělňátko, je hrozný pohodář, nic ho nevytočí. Ani zítřejší písemné zkoušky.

    superkarma: 0 31.05.2007, 19:39:26
  7. avatar
    [10] evelyn [*]

    mam dceru v nedeli a jeste na Stedry den

    superkarma: 0 31.05.2007, 18:11:39
  8. avatar
    [9] Suzanne [*]

    Mám syna nedělňátko

    superkarma: 0 31.05.2007, 17:25:00
  9. avatar
    [8] Smetanová [*]

    Moje tři dcery se narodily v neděli

    superkarma: 0 31.05.2007, 16:39:33
  10. avatar
    [7] femme [*]

    já jsem narozená v neděli v pravé poledne, dvě starší dcery v úterý a náš benjamínek v sobotu

    superkarma: 0 31.05.2007, 13:31:22
  11. avatar
    [6] femme [*]

    Vivian: druhý stupeň

    superkarma: 0 31.05.2007, 13:30:30
  12. avatar
    [5] Japina [*]

    Moc pěkné povídání ...
    U nás se říká, že lidé narození pod šťastnou hvězdou jsou ti ze Silvestra. Znám dva - ne že by jim vycházelo úplně všechno, ale to co jiný považuje za šťastnou náhodu, která se mu stane párkrát za život, je u nich na denním pořádku.

    superkarma: 0 31.05.2007, 13:14:56
  13. [4] gentiana [*]

    Vivian: napadlo mě přesně to samo.

    A - takový je život. Kdo se narodil, jaksi musí umřít. Já jsem s tím srovaná.

    superkarma: 0 31.05.2007, 13:12:54
  14. avatar
    [3] Pentlička [*]

    Já jsem nedělňátko a musím říct, že jsem v životě měla téměř samé štěstí. Jediné, co se mi nevyvedlo, je manželství. Manžel mě opustil po 23 letech manželského života.

    superkarma: 0 31.05.2007, 13:10:48
  15. avatar
    [1] Vivian [*]

    "více šťastná" se řekne česky "šťastnější" :-)

    jinak já jsem nedělňátko a moje sestra je pátčátko a je to zatím tak nastejno :-) já se snažím moc nerozlišovat na štěstí a neštěstí, prostě to beru, jak to přijde, on někdy člověk s odstupem času pochopí, že to "neštěstí" bylo vlastně pro něj štěstím , případně naopak.

    superkarma: 0 31.05.2007, 13:02:15

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme