Bulvár

Budiž jim okolí nápomocno

Jak se mohou lidé, kteří vychovali tři děti ocitnout opuštění a bez domova? To se sice nedozvíte, ale pěkný příspěvek o setkání naší čtenářky s nickem RosaGloriaDei s těmito lidmi, určitě stojí za přečtení.

Když jsem přemýšlela nad tímto tématem, došla jsem k závěru, že člověk v životě sice ztratí mnohé, ale jestli bych já něco ztratit opravdu nechtěla, pak je to domov. Ať už v materiálním slova smyslu, který znamená samotnou střechu nad hlavou, tak ve smyslu přeneseném, tedy ten skutečný domov, který by nemohl být domovem bez mých nejbližších.

A právě díky naší malinké mám chuť se s vámi podělit o příhodu, která se stala krátce před Vánocemi. Pár dní před svátky jsme vyrazili s mužem a v té době roční, dcerkou nasát vánoční atmosféru do našeho krajského města. Do Brna, ať nemlžím. Užili jsme si opravdu krásné trhy, které mě letos hodně nadchly, myslím, že nebyly až tak komerční, jako jednu dobu bývávaly.

Malá si to užívala, ale jak doba pokročila, přece jen začala být nervózní a žádala si své pohodlí. Rozhodli jsme se navštívit nákupní centrum, abychom malinkou nakrmili, přebalili a nachystali ji ke spánku v autě, cesta z Brna k nám je relativně daleká. Ale abych se dostala k jádru věci. V nejmenovaném nadnárodním řetězci jsem pro nás objednala jídlo, malé nechala ohřát „skleničku“ a ukazovala manželovi, ať si sedne na „tamtu lavici v rohu“, protože tam nám to bude vyhovovat více, než na židli, na které právě seděl.

Nevšimla jsem si zvláštního páru, který v jedné části stolu již seděl. Když jsem přišla s jídlem ke stolu, pochopila jsem, proč se muž zdráhal přijmout ta místa, ale ani jeden z nás nepatří k lidem, kteří by se jen tak zvedli a vstali kvůli člověku vedle sedícímu. Opravdu nevoněli, naši spolustolovníci. Jenže naše maličká by nesměla mít povahu, jakou má, a upřímně řečeno, jsem šťastná, že ji má, má ji totiž po mně, aby nezačala s paní a pánem „konverzovat“. A už to jelo.

Oni nebyli vymydlení, jedli jídlo, které si sami přinesli, pili vodu, kterou koupili v nedalekém marketu. Vodu! Víno poznám! A ne z lahve, ale z plastového kelímku! A navíc byli neskutečně milí, Anička z nich nemohla oči spustit. Nabízené gumové medvídky (naštěstí) neochutnala, jen je prozkoumala, ale přesto... Pán ji pohladil a samotnou mě překvapilo, že mi to vůbec nevadilo. Ani jsem nešílela touhou ji nějak desinfikovat. Slovo dalo slovo a my se dozvěděli, že s paní vychovali tři děti. Tři děti !!!

Nechápu, jak se stalo, že dopadli, jak dopadli. Žebrákům, jak je všichni známe, peníze zásadně nedávám, na charitu přispívám jinak, ale kdyby si tito lidé o něco řekli, dala bych jim to, tím jsem si jistá. Oni si ale neřekli vůbec o nic, nebyli to žebráci, a mně přišlo, že bych je případnou nabídkou urazila (ač bych nenabídla peníze, ale stravenky či konkrétní potraviny). Když dojedli své rohlíky a sbalili, co zbylo, do igelitky, rozloučili se s námi, popřáli hodně štěstí a šli si po svém....

Mrzí mě, že jsem se nezeptala na jejich příběh, ale oni sami se nerozpovídali a mně přišlo příliš trapné se jich vyptávat. Možná je všechno jinak, ale měla jsem z nich dojem, že se sice ocitli na okraji společnosti, ale že to nebyla až tak jejich vina, a jestli přece, tak se s tím snaží něco dělat. Budiž jim okolí nápomocno. A také doufám, že všechny ty tři jimi vychované děti nejsou tak nevychované, aby nechali své rodiče někde umrznout.

Zároveň věřím, že naše malinká se o nás v případě nouze jednou postará, jako my se teď staráme o ni. Dej Bůh, ať to není potřeba......A také dej Bůh, ať ona sama takovou pomoc nikdy nepotřebuje, vždyť i ten pán, i ta paní, byli podobným nevinným dítětem, které právě spokojeně oddechuje v naší postýlce....

RosaGloriaDei

Díky za hezký příběh. To jsou zvláštní osudy. Proč měli potřebu mluvit o svých dětech, když takhle dopadli?

Máte také nějakou příhodu s bezdomovci, milé ženy-in? Setkaly jste se s některým osobně? Znáte jejich osud? Napište nám také na dnešní smutné téma.

redakce@zena-in.cz

   
13.02.2012 - Příběhy - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. [12] pinokio [*]

    Moje babička je po mrtvici,leží v pečovatelsém domě,a celá rodina za ní jezdí.Máme to rozděleno tak,aby měla návštěvy třikrát týdně.

    superkarma: 0 13.02.2012, 20:20:29
  2. avatar
    [11] ekleinovka [*]

    Muž má matku 92 let,je také v pečovateláku,ale jezdí za ní všichni několikrát týdně....

    superkarma: 0 13.02.2012, 19:36:39
  3. [10] magic11 [*]

    dadma — #8 Ne vždy je dětem umožněno starat se o své rodiče a jejich navštěvování v domově důchodců je snaha o zachování jakési rodinné pospolitosti. Moje kamarádka je se 2 dětmi sama, bydlí v 1+1 a její rodiče se jí tam opravdu nevejdou. Nevynechá ale příležitost, aby se za nimi nejela podívat popovídat, vzala je na procházku, do cukrárny.

    superkarma: 1 13.02.2012, 15:39:31
  4. [9] jithule [*]

    moc hezky napsané

    superkarma: 0 13.02.2012, 13:18:09
  5. [8] dadma [*]

    Říká se ,že rodiče vychovají deset dětí,ale deset dětí se nepostará o jedny rodiče.Vím nedá se to paušalizovat,ale někdy je to tak.V lepším případě strčí babku nebo dědu do domova důchodců a občas za nimi zajdou.Je ovšem pravda,že v dnešní době mladé rodiny mají co dělat samy se sebou,ale určitě bych svoje rodiče nenechala na ulici.Horší je to u alkoholiků a to je zde často zmiňováno.

    1. na komentář reaguje magic11 — #10
    superkarma: 0 13.02.2012, 13:14:16
  6. avatar
    [7] malinke-kote [*]

    nevím proč, ale tento příběh jsem si musela také přečíst až do konce i když bych měla ležet v posteli a léčit se Sml16

    superkarma: 0 13.02.2012, 12:59:39
  7. avatar
    [6] Věrulinka [*]

    Věrulinka — #5 co si myslím Sml31

    Jsou případy, že se děti až tak zase odsoudit nedají, viz níže Sml15

    superkarma: 0 13.02.2012, 11:53:33
  8. avatar
    [5] Věrulinka [*]

    Sml67 krásně napsané Sml67

    Já si myslím, podle jedný rodiny v Praze, co jsem znala:

    Měli 2 děti, šíleně po celý roky chlastali, děti se za ně styděly, byly rády že odešly z domova.Rodiče přišli o byt, bydleli kde se dalo, prostě bezdomovci.Děti sice za nimi chodily, ale domů je nevzaly, protože je od pití, nevyléčilo, ani vystěhování z bytu.Sml15

    Ono je to někdy složitý, když rodiče děti neposlechli, kdyby přestali pít, mohli být u dětí doma.To byla jediná podmínka dětí Sml67, nepijte.Sml80Sml15

    Ne, dali přednost chlastu a bydlení na ulici.Sml15

    1. na komentář reaguje Věrulinka — #6
    superkarma: 0 13.02.2012, 11:39:37
  9. avatar
    [4] enka1 [*]

    Opravdu zážitek, hezky jsi to napsala

    superkarma: 0 13.02.2012, 11:35:36
  10. avatar
    [3] gaba23 [*]

    Moc hezký příběh. A hezky napsaný.

    superkarma: 0 13.02.2012, 11:29:03
  11. [2] Budliky [*]

    moc pěkný článek, měla jsem při něm husí kůži.

    superkarma: 0 13.02.2012, 11:27:22
  12. avatar
    [1] átéčko [*]

    Moc krásný příbeh, a moc krásný přístup!Sml67

    superkarma: 0 13.02.2012, 11:20:43

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme