Najít životního partnera není lehké. A pro některé lidi je to dokonce zdánlivě nemožné. Ti příliš nesmělí, perfekcionalističtí nebo jinak vyhranění často zůstávají sami. A tak čas od času některého z nich napadne, že by si mohli svého životního partnera vytvořit - vychovat si ho z bytosti, která jim připadá vhodná.

Motýl ve sbírce
Literárním prototypem takového muže je sběratel motýlů Frederick z románu britského spisovatele Johna Fowlese Sběratel. Tento mladý, ale osamělý muž si vyhlédne krásnou a společenskou studentku umění Mirandu a unese ji. Drží ji zavřenou ve sklepě, upraveném jako pokoj pro hosty, a usiluje o to, aby se do něj dívka zamilovala. Jejich dramatický příběh však nekončí šťastně.

Helena a princezny
Motiv unesené dívky je ovšem mnohem starší - spadá do kategorie mýtických a pohádkových námětů. Ovšem zatímco Helena Trojská se do Parida vlivem Afroditiny moci zamiluje, většina princezen, vězněných zlým drakem, čarodějem či Kostějem nesmrtelným, svého únosce nenávidí a touží uniknout. V pohádkách se ovšem vždy najde nějaký ten krásný princ nebo hloupý Honza, který ubohou princeznu ze zlaté klece takového „sběratele“ (a někteří čarodějové mají skutečně princezen i několik a hrdina si může vybrat, kterou zachrání) vyvede, a pak žijou šťastně až do smrti. Ve skutečnosti ovšem princové většinou nepřicházejí...

Skutečný příběh
Ale přesto, že realita nepřeje dobrým koncům, ovládl nedávno světová média příběh dívky, která z rukou „zlého čaroděje“ vyvázla - a to ne zásluhou prince, ale vlastním přičiněním. Jmenuje se Natascha Kampusch a zítra tomu bude devět let, kdy byla unesena na cestě do školy. Tenkrát jí bylo deset let. Drakem strašnějším než ti pohádkoví byl pětatřicetiletý elektrotechnik Wolfgang Priklopil. Přinutil Nataschu nastoupit do bílého minibusu s černými okny a odvezl ji do připravené skrýše ve svém domě. Úspěšně se vyhnul podezření policie a věznil dívku celých osm let.

Šťastný konec
Natascha tak vyrůstala v místnosti o rozměrech 2,8 × 1,8 × 2,4 metru umístěné pod garáží. Někdy trpěla hlady, jindy byla bita. Čas od času ji její věznitel pouštěl uklízet do domu a dokonce ji s sebou občas vzal na nákupy. Přesto se Natascha odhodlala k útěku až 23. srpna minulého roku. Priklopil ji poslal umýt auto. Natascha využila momentu, kdy šel zvednout telefon, přelezla plot a zaťukala na okno jednasedmdesátileté sousedky, která poté zavolala policii. Prikopil se zabil skokem pod vlak.

Princezny neutíkají
Proč neutekla dřív, když k tomu měla příležitost, ptají se často ti, kteří slyší Nataschin příběh. Stejně se ptali i psychologové - ti ovšem odpověď znají. Vztah, který se vytváří mezi únoscem a uneseným, je velmi zvláštní, někdy se unesený do únosce dokonce jaksi podivně „zamiluje“ - je na svém vězniteli zcela závislý, o to více, pokud je obětí dítě. Princezny zkrátka neutíkají nejen v pohádkách - i ve skutečnosti často čekají, až je zachrání nějaký ten princ.
1-Jmenujte alespoň dvě opery, ve kterých spáchá hrdinka sebevraždu

Ale Natascha dokázala svou závislost a strach překonat a zachránila se. Může tak být příkladem pro další vězněné princezny - nejen ty unesené, ale i týrané manželky, ženy vězněné kvůli prostituci, nebo třeba jen „uvězněné v životě“ - princezny zkrátka nemusí čekat na prince - dokážou zlým drakům utéct i samy.

Utíkala jste někdy před nějakým zlým drakem? Nebo někdo, koho znáte? Četla jste Sběratele? Nebo viděla film? Sledovala jste v médiích příběh Nataschi?

Reklama