Bulvár

Bude ze mě superžena!

Dobrý den, milé ženy-in...

Asi bych ze začátku měla uvést to, že mým vzorem většinou nebyla fyzická osoba, ale vizuální představa dokonalé osoby... Nebyla to ani herečka, modelka, zpěvačka, ba ani moji rodiče, protože když jsem byla malá, tak jsem za každou blbost dostala přes zadek. Nejdřív mě mamča vyplácala rukou, když už ji ruka bolela, tak vzala vařečku, a jak se vařečka o mě zlomila, tak jsem dostávala páskem. No usuďte sami, že mamča mi vzorem v té době být nemohla. Dospěla jsem, mám svou mamču ráda, ale abych si ji dávala jako vzor, to říct opět zas až tak nemůžu. Jsme trošku rozdílné povahy. Zkrátka bych taková být nechtěla - vím, že každý člověk má své chyby a nikdo není neomylný a právě asi toto je ten důvod, proč mi nebyla vzorem mamča ani jiná fyzická osoba...

Moje vykonstruovaná představa superženy - to bylo ono, co mě táhlo dál a dál... Byla sebevědomá, chytrá, měla své cíle, byla žádaná, zvládala děti, domácnost, skvělého manžela, i když dělala kariéru „boháče", měla krásný domeček, a všechno se jí dařilo... no ideální postava, která mi byla vzorem. Vizuální podoba téhle ženy ale nebyla zas až tak ucelená - neměla svůj vzhled - nebyla to blondýna ani bruneta, nevím, jestli byla štíhlá, či měla o pár kilo víc - to jsem si nějak neutvořila. Záleželo mi hlavně na těch věcech vnitřních, vzhled této osoby" nebyl zas až tak důležitý.

Čas se posunul a ideál superženy ve mně tak nějak přetrvává. Dokresluje se ve svých skutcích, činech, představách... Asi se pokouším do té představy stále nějak vtělit, abych se jí co nejvíce podobala, až to nebude ona - superžena, ale já, co se bude tvarovat - budu SVÁ!!!

Co je ale bohužel pro mě takovým nepříjemným zjištěním, že ta superžena, do níž se vtěluji, má najednou chyby - mé chyby. Pochopila jsem, že nikdo není dokonalý, ani můj vykonstruovaný vzor superženy.

Ideální den podle Vašich představ, Vám přeje Trpajzlig...


Děkujeme za krásný a zajímavý příspěvek...

To já se vždycky vymluvila na to, že nemůžu být jako mé vzory proto, že prostě žiju ve špatném světě :). Jo, v takovém středověku, to bych určitě byla hrdinka - ale k čemu je mi, že umím jezdit na koni, mávat mečem a střílet z luku v téhle nudné a šedivé době, že jo :). Prostě svět mi nepřeje a basta!

A pak mi časem došlo, že hlavní devízou mých hrdinek je, že bojovaly s tím, co jim bylo dáno, ve světě, v němž žily - že neremcaly, že kdyby byl svět jinej... Ale prostě dělaly, co se dalo :).

Jaké byly Vaše vzory? A co jste si z nich vzala? Jak Vás ovlivnily? Napište mi o tom na redakce@zena-in.cz!

   
04.06.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [1] femme [*]

    mně moje máma nikdy nebila, za to otčím se na mě vybil i za ni, jen těch modřin, co jsem od něj měla škoda, že už tenkrát neexistovala linka pro týrané děti

    superkarma: 0 04.06.2007, 11:22:31

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme