Reklama


Máte najednou pocit, že vám někdo vysál z těla veškerou energii? Jako byste měli na hrudníku cihlu a za krkem pražec? Tak to bude nejspíš bouřka.

Bolí vás z dětství zlomená noha nebo dávno zhojené rameno? Bude pršet.

Máte dojem, že i kdybyste si natáhli na nohy na každou snad celého tuleně, tak se stejně nezahřejí? Mohli byste rukama z ničeho nic chladit jaderný reaktor? Ochladí se.

Zhoršila se vám nálada, jste nesoustředění, nejste schopni se koncentrovat a futra jako by byla neprůchodná, narážíte do rohů? To se blíží změna geomagnetického pole Země.

Nejsem hysterka, jsem meteosenzitivní

Citlivost na změny počasí nepatří mezi moderní výstřelky zhýčkané populace. Trápí lidi celá staletí. Bohužel, vědci dodnes nepřišli na zaručený způsob, jak se jí zbavit.

Moudrý Andronikos postavil už před dvěma tisíci lety v Athénách Věž větrů. Byl to jakýsi osmistěn, na jehož každé stěně je nahoře reliéf, zobrazující vliv směru větru na náladu a celkový stav člověka.

Otec lékařství Hippokrates zase učil, že při studiu nemocí se nesmí zapomínat na vliv počasí a podnebí určitého místa a ročního období.


Dodnes se některé operace v určitý čas nedoporučují, nebo naopak je doporučováno určité období, příznivější pro hojení.

Když nás bolí počasí

Takový citlivý člověk není žádný hypochondr. Jeho problém je skutečný.
Meteosenzitivita má podle vědců bohaté projevy. Lidé citliví na změny počasí, proudění vzduchu, změnu vlhkosti i zemského magnetismu, která souvisí se změnami povětrnostních podmínek, pociťují bolesti hlavy, zad, kloubů, svalů nebo zubů.

Nejhůře prý snášejí prudké změny počasí lidé s častými migrénami. Kdo má například nízký tlak, ten se může cítit zesláblý, nesoustředěný, nervózní a může se mu točit hlava, zaléhat v uších nebo hůře vidí. (Mohu potvrdit. Před bouřkou jsem doslova slabá jako moucha a vidím všechno roztřepaně. :-))

MUDr. Tomáš Brückler:
Univerzální lék na tento, abych tak řekl, neduh bohužel neexistuje. Kromě klasických bolestí může počasí způsobovat i změny nálady. Malátnost, problémy se soustředěním a s vnímáním.
Změny počasí z dobrého na špatné těžko snášejí hlavně pacienti s revmatologickými nemocemi i s problémy pohybového aparátu, kostí a svalů. Rovněž astmatici a lidé psychicky labilní. Reakce jsou však u každého individuální, závisí nejen na zdravotním stavu, ale i na duševním rozpoložení člověka a jeho celkové sensibilitě.
Jedna rada – je lépe svůj problém pojmenovat, čili vědomě si připustit, že jsem citlivý na změny počasí, než tápat a obávat se organického onemocnění.

I nedostatek světla může být velmi nepříjemný

Na rozdíl od citlivosti na změny počasí, která je stará pomalu jako lidstvo samo, existuje ještě poměrně nový fenomén, který umí také potrápit. Je to sezónní nedostatek světla. Možná si to ani nepřipouštíme, ale světlo je pro náš pohodový život a dobrý psychický stav velmi důležité. Naopak jeho nedostatek nám může způsobit problémy, které nemusíme umět hned správně vyhodnotit.

Dříve pracovalo více než 75 % lidí v přírodě. Dnes žijeme a pracujeme převážně v uzavřených budovách a dostáváme sluneční světlo filtrované přes okenní tabule, čímž se podle nových poznatků ztrácí mnoho životně důležitých světelných složek.

Na počátku 80. let minulého století přišli vědci s celým balíčkem, který pojmenovali jako syndrom S.A.D. (Seasonal Affective Disorder = sezónní afektivní porucha).
Tento stav vzniká vlivem nedostatku plnohodnotného světla a v našich zeměpisných šířkách jím trpí 10–12% populace.


Ženy jsou náchylnější
Ženy jsou k výskytu tohoto syndromu náchylnější, dokonce 4x více než muži. Hlásí zhoršenou náladu, pocity úzkosti, depresivní stavy, mnohdy sebevražedné myšlenky a sníženou aktivitu i zhoršení zájmu o sex.

Muži jsou vzteklí a rozežraní
Vzhledem k tomu, že mužům k vyjádření vlastních pocitů často chybějí slova, projeví se u nich S.A.D. ryze po mužsku. Bývají rozmrzelí, vzteklí, trpí zvýšenou potřebou spánku a mají stále chuť na maso a masné pokrmy. (Neplatí pro skalní mrzouty, lenochody a masožrouty. Ti to mají z přirozenosti)

Čím více k pólům, tím je výskyt S.A.D. hojnější.

Jak to?
Do práce jdeme za tmy či úsvitu, vracíme se za tmy či soumraku. Během dne, kdy je slunečno, jsme v práci.
O víkendu není vždy jasné počasí.
Jsme odříznuti sklem od životadárného spektra slunečního světla. Sklo nepropouští nutnou dávku UV záření, snižuje intenzitu světla.

V průmyslových aglomeracích jsme před světlem navíc pěkně „chráněni“ ještě smogem a prachem.
Podle rady vědců zkuste jednou týdně alespoň spát s rozsvícenou lampičkou, která by měla mít oranžové světlo. Případně ještě hodně pomůže například horské sluníčko.

Pro srovnání v létě je intenzita světla zhruba 100 000 luxů,
zatímco v zimě jen 3 000.


V zimě, kdy je světla o mnoho méně, si nezatahujte závěsy a pořiďte si silnější žárovky. Doufám, že tohle pochopí především ti, kteří z nás dřou nekřesťanské nebo možná spíš křesťanské peníze za elektrickou energii.

Až totiž všichni onemocníme z neustálého šetření čím dál dražším proudem, nebude jim mít na ty sumy a královské platy kdo vydělávat a budou v řiti. Vlastně my všichni. :-).

Jak jste na tom s citlivostí na změny počasí? Už jste někdy slyšeli o S.A.D.?