Nemám žádnou psychickou nemoc, takže jedna z mých úchylek je posedlost na schody.

Schody kovové, dřevěné, skleněné, kamenné, rovné, obloukovité, točené, zkratka ty krásný stupínky po nichž každý lozí s vyplázlým jazykem když jde směrem nahoru.

A i přes svůj odpor k sportu a strachu z výšek, vyšplhám i na kostelní věže, rozhledny, jen abych po nich mohla sestoupat, ohmatat si zábradlí.

Bydlím v dvou-poschoďovém domě a naše schody jsou sice trochu strohý, ale široký a zabírají velkou část domu.

Konec konců dům je starý a jak to v starých domech bývá, po vstupní hale následují velké schody do dalších obývacích pokojů.

Jsem tím posedlá a než jsem dostala svůj první foto-přístroj, tak jsem si musela vystačit s pamětí a doma jsem si je pak kreslila (chvála bohu za digiťáky - výkresy byly nic moc).

Představují pro mě neutrální symbol, pomohou vám nahoru, ale stejně tak vám "pomohou" dolů. Záleží na tom, kde stojíte.

Proto ráda navštěvuji různé památky a víc než samotný hrad, zámek, si všímám jejich vstupní brány, který vždy zdobí zajímavý a mohutně zdobený schody.

Nejvíce mě zaujaly schody vyřezané z jednoho kmene stromu v Lednickém zámku.

Takže milé čtenářky, stoupejme v životě nahoru, a až dojdem na vrchol, nezapomeňte se vrátit zpět.

bubidani


Ta bláho! Tak Ty jsi mě úplně ohromila. To je tak zajímavá „úchylka“, že si jí schovám, jako prima tip na článek. Navíc, to,co  jsi řekla o tom neutrálním symbolu, je velice moudré. Díky za příspěvek, skutečně zajímavé!! Míša

A na co jste "ujetí" vy? Dnes si povídáme o úchylkách a úchylech. Od těch roztomilých, co se třikrát přesvědčují, že vypli sporák, až po ty nejbizarnější. Pište mi, jestli jste se s nějakým úchylákem setkali a co jste dělali na redakce@zena-in.cz.

Hrajeme o značkovou voňavou aviváž.

Reklama