Když se řekne Brixen, každému se určitě vybaví jméno básníka, novináře a rebela Karla Havlíčka Borovského, který sem byl poslán do vyhnanství. Chtěla jsem vidět místo, kde můj oblíbený autor trpěl.

Brixen leží asi 45 km jižně od Brennerského průsmyku (italsko-rakouská hranice).

Představovala jsem si ponuré město ve stínu tyrolských Alp, a byla jsem překvapena. Pochopitelně mile. Našla jsem útulné, prosluněné městečko s bohatou historií, množstvím parků, půvabných uliček a nádherných vil.

Ne nadarmo se Brixenu říká brána k jihu. Jeho poloha obrácená na jih, chráněná před severními větry má ideální klima. Tohle místo si už v dávném středověku vybrali jako své sídlo biskupové a vysoká šlechta. Z té doby pochází spousta historických památek, z nichž jsme navštívili románský Dom Kreuzgang s nádhernou rajskou zahradou.

Samozřejmě že jsem se pídila i po místech, kde „náš“ Karel Havlíček pobýval. Našli jsme hotel, ve kterém Havlíček byl ubytován krátce po deportaci. Hotel Elefant, jeden z nejluxusnějších v centru města s výhledem na okrouhlé náměstíčko. Hm, fešácký kriminál, takový bych si nechala líbit. Ale nechci to nijak zlehčovat.

V každém případě bývají mýty ze školních učebnic hluboce zakořeněné. Havlíček možná trpěl, ale spíš než nedostatkem, temným žalářem či snad mučením, steskem po domově a izolací.

O tom, že se k němu rakouské mocnářství zachovalo víc než ohleduplně, svědčí i fakt, že umožnilo jeho rodině za ním přijet. Bohužel, vilku, kde všichni společně bydleli, se nám najít nepodařilo. Neporadili nám ani v informačním centru.

Ať je to tak, či onak, tyrolské městečko Brixen bude pro nás Čechy navždycky s Havlíčkem spojeno.

Ale nejen kvůli tomu stojí za to cestou do Itálie odbočit a navštívit ho.  

Čtěte také:

 

Reklama