Domácnost

Brácha pět a já jen tři

 

Mládeži, v pátek jsme se sešla jedna bývalá parta. Už je nás poskrovnu, ale nasávali jsme i za ty na zemi nepřítomné. Samozřejmě jsme začali okupovat dceřin počítač a já poslala můj nejkratší příspěvek. Jsem ráda, ho děvčata nezveřejnila. Děkuji.
Dnes jsem plně při smyslech, promile se vypařily a já si mohu s vámi zavzpomínat. Pochopí mne snad jen vícepadesátnice. :-)

Když jsme s bratrem začali dostávat týdenní kapesné, on měl už devět a já pět. Kapesné jsme dostávali v sobotu odpoledne, pokud byly ještě pracovní soboty. Vyplácela nás maminka. Brácha obdržel pětikačku, byla papírová zelená, a já tříkačku, opět papírová, ale modrá. Brácha měl po mamince takovou starou plechovou kasičku, snad pamatovala první republiku. Na povrchu měla orientální zlatý ornament na černém podkladě. Brácha šetřil o106. Kromě kapesného si také „přivydělával": chodil po obchodech a vyptával starý papír do sběru. Za našetřené peníze si s přispěním kupoval součástky pro slaboproudou elektrotechniku.
Zatímco brácha šetřil a přivydělával, já jsem ho musela dohánět dvěma korunami týdně. Víte, jaká to byla fuška dohnat bráchu v kapesném?
I já jsem měla pokladničku. Byl to telefon. Spodek se dal odšroubovat. Značnou část papírových peněz jsem si schovávala do dvou knížek. Měla jsem je uschované vzadu v knihovně. Zbytek peněz jsem si dávala do punčochy. Tu mi ji upletla teta. Vrch se dal zavázat a malým zámkem zamknout.
Rodiče nás nikdy nehodnotili podle vykonané práce či podle známek. Asi jsme byli výjimky. Oba jsme byli pracovití, neutráceli jsme za ptákoviny a to nám vydrželo dodnes.

Po čase nám maminka zvedla kapesné: brácha papírovou desetikačku (hnědá barva) a já pětikačku. Pak opět zvedla kapesné a tu svou papírovou desetikačku mám schovanou dodnes. Je založena v maminčiné učebnici němčiny z roku 1936.

Za kapesné jsem si kupovala knížky. Tenkrát byly relativně laciné. Průměrně stály 25 Kčs.
Když jsem se po čase ptala maminky, proč bráchovi dávala více, odpověděla mi, že je to kluk a že je starší.
Vidíte, diskriminace byla už v šedesátých letech min. století. :-)

A na závěr: Která knížka byla a je nejžádanější?

od arjev


Milá arjev,
nejprve k vašemu nejkratšímu příspěvku: Omlouváme se, ale ten byl opravdu hoooodně krátký.
Zato váš druhý by bylo škoda nezveřejnit. Také jsem si zavzpomínala na papírové pěti a tříkačky.
A diskriminace?
Zeptejte se čtenářek, kolik dávají starším chlapečkům a mladším holčičkám.  Vsadila bych se, že se to od šedesátých let moc nezměnilo :-), nebo spíš. :-(
A nejžádanější knížka?
Hádala bych tu vkladní.


   
17.09.2007 - Dům a byt - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. [13] Tobbi [*]

    ad.astra: Už vidím, jak bude tvůj manžel u právníka vysvětlovat, proč chce vyřadit dva neopominutelné dědice ze závěti. "No, jsou to holky, ne? "

    superkarma: 0 17.09.2007, 17:54:36
  2. [12] Tobbi [*]

    Bébina: Mjo, však on se o něj synáček postará, až bude potřebovat plíny

    superkarma: 0 17.09.2007, 17:50:36
  3. avatar
    [11] olafka [*]

    Ještě že mám samý holky

    superkarma: 0 17.09.2007, 16:36:02
  4. avatar
    [10] vininka [*]

    Bébina:

    superkarma: 0 17.09.2007, 16:24:52
  5. [9] Bébina [*]

    ad.astra: Doufam, ze holky budou jednou k tatickovi stejne tak stedre, jako byl on k nim.

    superkarma: 0 17.09.2007, 15:50:04
  6. avatar
    [8] vininka [*]

    ad.astra: To je jako z filmu pro pamětníky....

    superkarma: 0 17.09.2007, 15:34:02
  7. [7] Lindaa [*]

    ad.astra: tak to je síla To je názorná ukázka toho, ze se díte nemá mlátit pres hlavu. Pak z toho vyroste takovýhle magor.

    superkarma: 0 17.09.2007, 14:54:17
  8. avatar
    [6] ad.astra [*]

    Vivian: to by ses divila, je to zakořeněné stále. Z prvního manželství mám dvě dcery (nejstarší a nejmladší z dětí) prostřední je kluk. Můj exmanžel má ze svého prvního manželství ještě dvě dcery. Takže si snad dovedeš představit, jak byl jeho vytoužený synáček profitován - a to nejen od otce, ale i od babičky (matka mého ex - tchyně). Takže on dostával první poslední a holkám jsem potají přilepšovala já, aby se necítily poškozené. Když už děti začalybrát rozum, můj bývalý exeloval názorem, že veškerý majetek bude dědit syn a to proto, že je kluk a že to tak kdysi dávno chodilo - synové přebírali grunt a holky se měly dobře vdát, takže se opravdu i občas u nás objevila hláška od ex, že támhleten zemědělec má plno polí a má syna - takže by jedna z našich dcer měla potenciálního manžela
    Nejhorší ovšem na tom je ten fakt, že kluk to bere jako vážný fakt, dříve s tím holky hodně zlobil, že on bude mít všechno a ony nic. Co já se musela naurovnávat rozbrojů doma Sama sobě jsem si slíbila, že zajistím holkám to, aby nebyly ošizené, jsem rozvedená, z mé strany nějaká diskriminace nehrozí, ale ze strany od ex stále, už jen například tím, že ještě za života chce všechno klukovi připsat. Nejhezčí věty, co ex říká je to, že všechno dělá pro děti

    superkarma: 0 17.09.2007, 14:49:33
  9. avatar
    [5] vininka [*]

    Teda fuj...podle věku snad...ale podle pohlaví

    superkarma: 0 17.09.2007, 13:55:09
  10. avatar
    [2] kominice [*]

    Já ne!!! mají s holkou stejně.Není žádnej koruní princ aby měl výsady

    superkarma: 0 17.09.2007, 13:25:20
  11. avatar
    [1] Vivian [*]

    To fakt dneska někdo dává klukovi víc jen proto, že je kluk? To jsem zvědavá :)

    superkarma: 0 17.09.2007, 13:19:42

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme