Reklama

Nikdy jsem do hloubky nepřemýšlela, jestli to single holky mají v životě jednodušší. Je fakt, že v poslední době jsem si začala více všímat života nezadaných dam. A přiznávám, ANO, single život je prostě báječný a mnohem snadnější!

Neustále poslouchám od svého okolí, proč jsem sama, kdy konečně založím rodinu a usadím se. Proč bych to ale měla dělat? Neříkám, že netoužím po klasickém rodinném životě plném harmonie, ale… Momentálně mi prostě vyhovuje být sama. Mám klid, žádné starosti, můžu si dělat, co chci, s kým chci, do kolika chci, a plnými doušky si to taky užívám, teď bych vážně neměnila.

d

Jednoho sobotního podvečera jsem si tak seděla v pohodlí domova a koukala na televizi. V tom jsem si řekla, že přece nebudu již druhý víkend za sebou zalezlá doma, jsem sakra sama a mám si užívat života! Rozhodla jsem se, že tedy vyrazím do víru velkoměsta. Nejprve jsem obvolala pár svých kamarádek, ale zrovna jako naschvál žádná nemohla. Nevadí, ještě mám přece kamarády a nikomu nebude vadit, když půjdu v pánské společnosti, jak by tomu bylo, kdybych měla přítele. Napsala jsem tedy jednomu známému, a on okamžitě zareagoval, že jdou s klukama pařit, a ať se přidám. Sice jsem měla náladu jít ven, ale nechtělo se mi trávit hodiny přípravami, takže jsem vlasy pročesala, nahodila rychle make-up, oblékla si obyčejné tílko, džíny a obula žabky a pádila do centra.

Nejdřív jsme jen tak posedávali v baru a probírali různá témata, nikoho nepřekvapí, že se to většinou točilo kolem sexu. :-) Pak jsme se ale dostali právě k tématu, že my ženský to máme jednodušší, že si ani nemusíme brát večer peněženku. Já jsem trošku oponovala, jelikož nepatřím mezi ty, které by vyhledávaly muže, aby za ně platili, třicet korun na kolu většinou u sebe mám. Ani nevím jak, ale padl tam návrh, že půjdu do baru, co byl naproti, a nechám se zvát na drinky. Proč ne, já mám ráda takové výzvy, takže jsem se šla přepudrovat a vyrazila.

d

První, co mě napadlo při vstupu, že se nejdříve projdu davem, aby si všimli pánové, že přišlo nové „maso“. Po mé promenádě jsem si stoupla k baru, zapálila si cigaretu a koukala, kdo bude první vyvolený. Ani jsem nedokouřila a byl tu první odvážlivec, koupil mi drink, chvilku jsme si povídali a pak odešel s tím, že ať si ho později najdu, samozřejmě jsem ho nehledala. Takhle přišli ještě dva, kteří mi taky koupili drink, pak přišli kluci, kteří, jak jsem se dozvěděla, vše pozorovali z povzdálí a hrozně se smáli. Celý večer pak probíhal skvěle, až k ránu se to v baru začalo trochu fackovat, já samozřejmě byla v centru dění, a když přiběhli vyhazovači, začali všechny vyvádět, a na mě se jen usmáli, jestli jsem v pohodě, a byli na mě jako z medu. Pak jsem se rozhodla bar opustit a šla k autu, cestou mi zastavil taxikář, jestli nechci vzít, asi čekal kšeft, tak jsem mu řekla, že jdu k autu, a on že mě tam hodí, ať se nepromenáduji takhle sama. Svezl mě, popřál mi hezký večer, a ani nechtěl stovku, co jsem mu nabízela. Při jízdě domů jsem si rekapitulovala večer a říkala si, že je fajn být holka, že to má rozhodně své výhody. Můj myšlenkový pochod ale zastavili policajti, kteří na mě mávali, ať zastavím. Zprvu ke mně přišel jeden, pak mávl na druhého, a během chvilky jsem měla u sebe čtyři uniformované kluky. Samozřejmě chtěli doklady, když jsem začala šátrat v peněžence, řekli mi, ať je nehledám, že v pohodě. Dali se do řeči, vyptávali se, odkud jedu, atd. Odpověděla jsem, že z baru, při této odpovědi padla otázka, zdali jsem pila (samozřejmě že ne, to já bych si nedovolila a alkohol za volantem odsuzuji, ale to nevěděli). Čekala jsem tedy dechovou zkoušku, ale ani ta neproběhla, jen jsme se vesele bavili, padla otázka i na to, kde mám přítele, a jestli čeká doma. Řekla jsem, že jsem volná, a v tom chlapci začali vytahovat vizitky, ať je někdy přijdu navštívit.

Doma jsem si lehla a zrekapitulovala si večer a uznávám: MY ŽENY, a zvláště ty single, to máme prostě skvělé, jen musíme vědět, jak na to. Není od věci někdy použít naše ženské zbraně, jako je například úsměv. Pak jde naprosto vše.

„Šťasten být neumíš, protože po tom, co nemáš, se ženeš, a co máš, na to zapomínáš.“
William Shakespeare

Zajímalo mě, jestli by má kamarádka, která již má malého synka a čeká druhého potomka, měnila rodinný život za ten single?

Jana, 28 let: „Jestli bych vyměnila svou rodinu za všechno, co přináší single život? To asi ne. Potřebuji někoho opatrovat a také cítit, že někdo to moje opatrování potřebuje. Ale občas by mě bavily krátké single prázdniny. Ne tedy se vším všudy, co single život přináší. Stačil by mi odpočinek single lady - jíst týden jen jídlo z fastfoodu, nevařit, neprat, nežehlit, vyspávat, do kolika chci já, koukat se v televizi na to, co chci já, jít do kina na romantickou komedii s happyendem a večer s kamarádkami na tolik drinků, kolik budu chtít já, a přijít, až se mi bude chtít. Možná by i stačilo být místo single lady chvíli chlap. :-)“

A ještě si neodpustím jednu tématickou písničku.

Čtěte také: