Zdravím Tě Míšo a taky zdravím celou redakci a v neposlední řadě čtenářky Ženy-in.
Toto téma mě zaujalo, tak se chci podělit o svoje zkušenosti.

Nemám teda nic veselého, ale možná i proto se chci podělit a možná i varovat budoucí rodiče.

Tak teda varovat před čím? Pokud bydlíte s rodiči v jednom domě, bytě a ať to jsou rodiče vaše nebo partnera, tak nedávejte jméno po sobě nebo po partnerovi. Je to "špatné" v mnoha směrech.

Když už by to byla nedej bože třetí generace jména, no tak potěš koště. Když se bude o někom mluvit, tak se vždy někdo zeptá: "A kterého myslíš? Nejmladší, prostřední nebo nejstarší?"Nebo rozlišování pošty.

Samozřejmě, že mimčo poštu většinou ještě nemá, ale pak to vše nějak rozlišovat?Dodadtky u jmen? Nebo zavoláte dotyčného zdrobněle, třeba Vládiku, tak s jistotou se vám ozvou všichni Vládikové co v tu chvíli budou v domě a když zavoláte Vladimíre, tak se vám neozve žádný, protože zdrobnělina znamená povětšinou třeba že toho dotyčného chcete pochválit, ale bez zdrobněliny už to může znamenat třeba nějaký úkol.

A kdo by se k úkolu hlásil?! Nebo vás budou rozlišovat "stará a mladá". Copak jsu ve 33 letech stará? To se mě teda dotýká.

Píšu to vyloženě ze své zkušenosti, protože dcera se jmenuje po mě a už bych to nikdy neudělala.

No on člověk jinak uvažuje v 19-ti letech a jinak ve 30-ti letech. Právě v oněch 19-ti se mi narodila dcera a automaticky jsem dala jméno po mě a o jiném jsem neuvažovala. Proč? Nevím. To právě až po zkušenostech zmoudříte.

Proto když jsem byla podruhé těhotná v oněch 30-ti letech a věděli jsem s mužem, že to bude kluk, tak on si zatvrzele stál za jménem po sobě (Zdeněk) a já si zatvrzele stála za seznamem jiných jmen, kde Zdeněk nebyl. Na seznamu jsem měla Petr, Pavel, Tomáš, Ondřej, Jakub.

Dopadlo to tak, že ještě po jeho narození jsme jméno neměli, ale nebudu to dál rozepisovat, to už by bylo jiné téma, nakonec jsme se dohodli na Jakoubkovi.

Nyní to muž vidí, jak je to dobře, že se nejmenuje syn po něm.A dnes, když se synka někdo zeptá jak se jmenuje, tak řekne:" Jaťoubek Růžičku." Písmeno K prostě ve jméně ještě neřekne, jinak ano, ale tohle se mu asi lepší říká. :-)))
No a jaké se mi líbí dívčí jméno? Vždycky jsem snila o tom, že budu mít Sandru.

Toto jméno se mi moc líbí. Nicméně Sandru nemám.
No a ještě jednu radu bych dala budoucím rodičům.

Když budete vybírat jméno, tak si za těma jménama nepředstavujte jiného člověka, kterého znáte. Protože tak by jste skoro nikdy miminko nepojmenovali.

Protože si můžete třeba říct:"hele toho já znám  to je blbec, nebo tu já znám, tak je třeba taková a maková...." Prostě si za každým navrženým jménem představte jen to svoje miminko. A  ještě něco- zkuste to nahlas vyslovit společně s příjmením. To taky dává hodně poznání.

No tak to by bylo asi tak vše, to jsou moje zkušenosti. Není to nějak veselé, ale je to realita. Budoucím rodičům přeju šťastnou ruku při výběru jména, nezapomente bude je to provázet po celý život.
Zdravím všechny a přeju pěkný víkend.
Čtenářka Božena.

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Boženko, kdybych se sebevíc snažila, pod Irenou vidím mojí plešatou panenku a její ukazovák :)) Míša

Pište dál, své názory a zkušenosti s křestními jmény na redakce@zena-in.cz  Dnes svými příspěvky soutěžíte o krém na ňadra a ruce :-))

Reklama