Pokud máte dojem, že všichni žijeme v jednom „stejném“ světě, nenechte se mýlit. Feministické teorie říkají, že jsme v průběhu života neustále socializováni jako ženy a muži a důkazy dostáváme dennodenně, stačí jen mít „oči na šťopkách“. Z tohoto důvodu jsem si oblíbila rubriku internetového portálu iDnes.cz s názvem Mobil.cz, která mě zatím ještě nikdy nezklamala. S rozvojem nových technologií se dále reprodukuje i starý systém stereotypního referování o ženách a mužích, jak uvidíte na následujících dvou příkladech.
 
Prvním je článek, který se v této rubrice objevil 23. dubna s názvem Novinka: T-Mobile bude mít volání po třetí minutě zdarma. Dozvíme se z něj, že tato firma se inspirovala úspěchem konkurence a zavádí službu Girls Talk, umožňující volat po 3. minutě zdarma. Zástupce firmy T-Mobile k tomu uvádí: „Jak už název napovídá, tentokrát myslíme především na dívky a ženy, protože právě pro ně je každodenní komunikace s jejich blízkými nezbytnou součástí života.“ Vida. Znamená to tedy, že pro muže toto tvrzení neplatí? Ne, samozřejmě. I muži komunikují, navíc každý den, samozřejmě že především se svými blízkými a je to pro ně nezbytnou součástí života (nemůžeme si přece o mužích myslet, že hibernují v kyberprostoru). Znamená to tedy něco jiného – podepsání stereotypu a mýtu, že ženy jsou „štěbetalky“, co si rády povídají, hodně povídají, zpravidla o „nepříliš závažných tématech“ (nerozebírají tedy s kamarádkami ekonomickou situaci v Panamě) a dlouze (oblíbený stereotyp: Muži se vyjadřují krátce a věcně, ženy květnatě a rozvláčně), proto se jim tento tarif jistojistě vyplatí! Nicméně zmiňovaný manažer se v žádném případě nechce dopustit diskriminace, a proto dodává: „Nabídku levných dlouhých hovorů však jistě ocení i četní muži.“ Ano, jistě. Proč tedy Girls Talk, ptám se znovu?

Další článek jsem objevila 4. května a zaujal mě opět hned titulek, který by mi měl zřejmě udělat radost: První dámská navigace se povedla – recenze Mio H610. Měla bych si tedy vděčně pomyslet: „Ach, konečně se i já na Šumavě neztratím!“ (protože jiný trendy stereotyp říká: Ženy nemají orientační smysl, nevyznají se v mapách). Dobrá, co tedy ale vlastně znamená, že je ona navigace do automobilu „dámská“? Dočtu se vzápětí: Má jednoduché ovládání (takže ho zvládne i žena), to vše v těle jediného přístroje velmi malých rozměrů (můžu ho nosit ve své pidikabelce, tedy i během plesové sezony), navíc za příznivou cenu (hle, zde výrobce počítá i s faktem, že ženy stále dostávají za stejnou práci méně peněz než muži)! Ale co je hlavní – v základním balení nechybí ani sada výměnných krytů! Takže – moje navigace bude také krásná a každý den jiná, což je přesně to, po čem jako žena toužím nejvíce...

Odpusťte mi tu ironii, ale nemohla jsem se jí ubránit. Vzpomněla jsem si totiž na svůj vlastní zážitek s koupí nového mobilního telefonu. V obchodu mě zaujal jeden, který mi připadal vyhovující – svými funkcemi, cenou, i vzhledem. Nicméně prodavač s mou volbou stále nebyl spokojený a přistrkával mi pod nos jiný přístroj. „Tenhle, kupte si tenhle,“ opakoval do omrzení. A protože jsem nechtěla být k jeho pomocným gestům netečná, nechala jsem si vyložit, v čem je ten druhý mobil (pro mě) lepší. Pán se nerozpakoval a vychrlil ze sebe: „Je drobnější, má méně funkcí a jednodušší ovládání a navíc barevný displej, pěkně bliká! Je to prostě takový ženský mobil!“

Boys and Toys, Girls Talk. Myslela jsem si, že už mě nic nepřekvapí. Ale v článku o „dámské navigaci“ jsem se dočetla, že ženy nový přístroj ocení také pro jeho „zaoblený design“, který se jim líbí... Tak vidíte. Stereotypy se nejen reprodukují, ale také inovují.

Autorka je externí redaktorkou gitY, komentář byl také otištěn v kulturním týdeníku A2
Převzato z www.ta-gita.cz

Reklama