Nejmocnější panovnicí keltské historie byla bezesporu královna Boudicca. Obdivovala ji královna Alžběta I., stejně jako i královna Viktorie a je v povědomí i dnešních obyvatel britských ostrovů jako národní hrdinka.

Keltové pro nás dodnes zůstávají tak trochu tajemným národem. Zájem o ně se projevuje v jakýchsi módních vlnách či keltomániích. Začalo to už v 17. století, kdy jim připisovali autorství megalitických staveb ve Francii či Anglii, a pokračovalo to i ve stoletích následujících. Keltové byli plavovlasí, modroocí, s jemnou pletí. I muži si barvili vlasy a vousy a dokonce se líčili! Nejvíce zpráv o nich máme od jejich rivalů - Římanů, kteří se o nich vyjadřovali často s despektem. Popisovali je jako parádivé až marnivé. Prostě si potrpěli na módní trendy, čímž se stali v římské společnosti terčem posměšků. Muži i ženy si oblíbili pestře zbarvené látky. Nosili také okázalé masivní šperky - a to i do bitev. Bojovníci to byli ale udatní, i když nevynikali zrovna vojenskou taktikou, tedy podle Římanů. A ještě něco! Potrpěli si na čistotu. Ráno si myli ruce a nohy, každý večer se koupali…

BoudiccaNáš příběh o jedné silné ženě se odehrává v polovině prvního století n. l. v jižní Anglii. Část britských ostrovů už od dob Caesarových ovládají Římané, kteří donutili většinu keltských kmenů, které tam tehdy žily, aby se jim podrobily. Kmen Icenů, kterému vládl král Prasutag, měl díky spolupráci s Římany relativní svobodu. Když král umíral, ustanovil ve své závěti, že polovina území má připadnout Římu a druhá jeho dcerám, za které má zatím vládnout jeho žena Boudicca.

Jenže všechno bylo jinak. Římané neakceptovali královu závěť. Ovládli celé území, a když Boudicca protestovala, nechali ji zbičovat a před jejíma očima její dcery znásilnili. Takovou potupu si nemůže nechat líbit! Dalším důvodem ke vzpouře je likvidace keltského náboženství. Římané totiž vtrhli na posvátný ostrov Mona, který byl duchovním střediskem druidů, pokáceli tam posvátné duby, zničili svatyně a zmasakrovali všechny druidy, kněžky i ostatní obyvatele.

Přesvědčit kmen Icenů nedalo Boudicce příliš mnoho práce, brzy se k ní přidávají i sousední keltské kmeny. Keltové vypálí město Camulodunum, středisko římské provincie Britannia a všechny obyvatele pobijí. To Římané nečekají… A Boudicca včele vojska vítězně táhne dál, vyplení i Londinium, dnešní Londýn. Tam ovšem útok nepřežijí také nevinní civilisté.

Brzy se ale Římané vzchopí, sbírají posily. Keltové mají sice nad nimi mnohonásobnou početní převahu, nemají však tak dobrou výzbroj, o válečné taktice ani nemluvě. Útočí bezhlavě. Poslední Boudiccina bitva s Římany se odehrála v roce 61 n. l. Přesné místo se neví, ale historikové se domnívají, že to mohlo být ústí úzké soutěsky nedaleko dnešního Mancetteru. Byla to léčka. Keltové neuměli bojovat ve stísněných podmínkách, a i když jich bylo asi desetkrát více než Římanů, ti je lehce obklíčili a pobili.

Boudicca

Národní hrdinka Boudicca - socha v Londýně

A jaký osud potkal Boudiccu? Ani v tom nejsou historikové jednotní. Někteří se domnívají, že zemřela v římském zajetí. Podle jiné, pravděpodobnější verze se spolu s dcerami raději otrávila, aby do římského zajetí nepadla. Je ovšem taky možné, že zemřela při ústupu zbytku keltské armády například následkem nějakého zranění. Kdo ví?

Místo jejího posledního odpočinku také není známé, i když britští archeologové hovoří o několika možných lokalitách, kde už začali pátrat.

V posledních letech se dostala Boudicca do povědomí díky románové tetralogii spisovatelky Mandy Scottové, vydané i u nás. V roce 2003 pak natočil o této keltské národní hrdince režisér Bill Anderson nepříliš příznivě hodnocený historický film s názvem Královna bojovnice.

Foto: Wikipedie

 

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Uložit

Uložit

Reklama