Milé ženy-in

Je to už pár let, kdy jsme si s manželem na pár dní pronajali chatu. Jednou ráno jsme asi do kilometr vzdálené vesnice vyrazili pěšky na nákup. Cestou se mi utrhl pásek na pantoflích a já neměla v čem jít.

Objevili jsme trošku schovaný stánek Vietnamců, kde měli několikery sandály. Jen jsem po nich trošku hodila očkem, Vietnamec se ke mně hned řítil, a že to jsou botičky přímo pro mě a že stojí jen "dvetepadesat" a že jsou mooooc značkový. :-)

No, v něčem jsem jít potřebovala a tak jsem si je koupila. Obstarali jsme, co jsme potřebovali, a vydali se na zpáteční cestu.

Když jsem si zula nové super značkové sandály, zjistila jsem, že už jim praskla podrážka!! Manžel se naštval, popadl milé botičky a mazal s nimi zpátky.

Potom mi vyprávěl, co se stalo…

Přiřítil se ke stánku, a že je chce vrátit, že se hned zničili!

Vietnamec: „To není od nás.“

Manžel: „Dyť jsme to tu před hodinou koupili!“

Vietnamec: ,,Né od nás.“

Manžel: „Chci zpátky 250 korun!“

Vietnamec: „Nemám.“

Manžel: „Máte tady na ten prodej vůbec povolení?!“

Vietnamec: „Tady máte "dvetepadasat"!!!“

:-))

lenina76

--------------------------------------------------------------------------------
Milá Lenina,

dobre som sa nasmiala. Našťastie to dobre dopadlo! Skvelý príbeh. Veľmi sa mi páči pohotovosť Vašeho manžela...
Krásny dníček :-)

Reklama