Rodina

Boris Štepanovič se Vánoc nebojí. Vám poradí, jak je také zvládnete!

Vánoční svátky jsou tradičně časem setkávání širší rodiny. Pro někoho znamenají radost, pro jiného starost, neboť tyto vzácné sváteční chvíle otevírají nejen srdce, ale také rodinné křivdy a bolístky z minulosti. A znepříjemňují pohodu nejen samotným aktérům.

Na to, jak můžeme tyto nepříjemné chvíle co nejvíce eliminovat a přitom se nikoho extra nedotknout, jsem se ptala odborníka na vztahy Borise Štepanoviče.

Začněme hodně těžkou a zapeklitou otázkou. Říká se host do domu, bůh do domu. Přesto asi každý najde ve svém okolí příbuzné, které by ze seznamu vánočních hostů s úlevou vyškrtnul, protože svým chováním způsobují napjatou atmosféru, případně dokonce větší či menší společenské skandály. Což se ovšem snadno řekne, ale hůře udělá... Existuje nějaký recept, jak se s touto situací vypořádat a přitom nikoho neurazit?
Potřebujeme vyřešit konflikt mezi našimi očekáváními „perfektních Vánoc, skvělých návštěv, krásných dárků“ a realitou. Příbuzní jsou ale tradičně nezvladatelní, dárky jsou někdy „mimo“ a my samotní jsme unavení a nemáme chuť potkávat se. Je fajn, když se nám podaří v tomto období brát v potaz to, že každý je citlivější a vše si bere příliš osobně. Když něco nejde podle našich představ zrovna v tomto období, máme pocit katastrofy. Důležité je neztratit kontakt sami se sebou a ujasnit si, co je vlastně pro nás o svátcích podstatné, co jsme pro to ochotni udělat a kde je hranice, za kterou nechceme jít.

Vánoce

Když už je tedy ne úplně vítaná návštěva v rámci zachování snesitelných příbuzenských vztahů za dveřmi, jak reagovat na její případné „útoky“? Někdo začne zbytečně kritizovat pohoštění, jiný vytahuje již zmíněné staré křivdy a snaží se vánočního času využít k tomu, aby opět prokázal „svou pravdu“.
V podobných situacích se plně ukáže, jestli jsme o svátcích pohody skutečně v pohodě a dobré náladě. Jak dokážeme být velkorysí a dát jako dárek možnost ostatním dělat chyby, sami se nebrat vážně, mít nadhled a trpělivost. Krátká vánoční návštěva nemusí být pravou chvíli pro dokazování vlastní pravdy, která se týká bramborového salátu nebo se cítit dotčen kritikou výzdoby domácího cukroví. Může to ale vypovídat o naši přecitlivělosti na kritiku a nízkém sebevědomí. A to může být práce na povánoční období.

Zvláštní kapitolou jsou lidé, kteří přespříliš holdují alkoholu, zvlášť když se podává zdarma (smích) a neunesou jeho účinky. Lze nějak diplomaticky takové návštěvě říct, že je nejvyšší čas konzumaci omezit, případně ještě lépe odejít?
Předpokládám, že na takovéto návštěvě konzumují alkohol obě strany. Jedna nepřiměřeně a druhá tak, že vnímá „co jí vadí“. Možná i to může být důvodem. To, čeho bychom si obvykle nevšímali, nám najednou pod vlivem alkoholu přijde otravné, protivné a příliš. Lepší je asi připravit se na tuto situaci a být sice laskavým, ale rázným hostitelem, který zná hranice.

Konflikt mohou způsobit nečekaně také domácí mazlíčkové. Rodina, která žádného nemá, se bude asi těžko vyrovnávat s tím, že roztomilý pejsek nějakého příbuzného „sedí u stolu a jí“ ze svátečního porcelánu po mamince, protože je tak u své paničky zvyklý...
Toto není jenom „vánoční problém“, ale situace známá po celý rok. Zkrátka, buď se na návštěvu mazlíčka připravíme a návštěvu akceptujeme takovou, jaká je, nebo majiteli oznámíme své podmínky. Jestli je to možné, můžeme přijít na návštěvu my, zvířátko bude v domácím prostředí a my taky méně vystresováni. V této situaci, kdy jsme hosty my, nám již nepřísluší posuzovat zvyky a chování majitele a mazlíčka ve vlastním domě.

Bezdětné ženy od určitého věku také hůře snášejí všetečné otázky příbuzných ohledně jejich zahnízdění. Velmi citlivé je toto téma zejména pro ženy, které mají za sebou již několik neúspěšných pokusů o otěhotnění, zatímco jejich bodrá sestřenice Andula čeká již čtvrtého potomka a nemluví o ničem jiném, což jí při její nižší sociální inteligenci nepřijde ani trochu blbé... Nebo co hůř, dělá to mnohdy schválně, protože koneckonců rození dětí je její celoživotní kariérou, i když v duchu snila o jiné, ale za nic by to nepřiznala. Jak se s takovou situací elegantně vypořádat?
Taky zcela „celoroční“ krizová situace. Ve vašem příkladu si jedna strana svou frustraci řeší na úkor druhé. To ale neznamená, že povídání o dětech musíme brát nutně jako útok na nás. Akorát nám znova ukazuje náš citlivý bod. Zároveň se můžeme pokusit lépe chápat Andulu. To se může stát elegantním bodem, kdy se místo zamrznutí ve vlastním smutku pokusíme vyjít ven a poznat to, co trápí druhé. To neznamená chlubit se vlastní kariérou, ale například vyjádřit obdiv nad zvládáním početné domácnosti. V případě, že se na to cítíme, můžeme i upřímně vyslovit naši nenaplněnou touhu takovým stylem, který nás nezraňuje. Nenabízet jej jako výzvu do další diskuse, ale jako fakt, na který by měli ostatní brát ohled.

Zvlášť vítané (myšleno ironicky) jsou tchyně, které přivezou kýbl svého bramborového salátu, protože je to samozřejmě ten nejlepší a jejich klouček je na něj zvyklý, takže žádný jiný v její přítomnosti jíst nebude, to je jasné. Toto je spíš úsměvný problém, ale i ten může v nervózní atmosféře Vánoc působit jako rozbuška... Vzít to s úsměvem, nebo využít pro jasné stanovení hranic?
Situace staví „kloučka“ před rozhodnutí a úkol, jak zvládnout roli manžela, hlavy rodiny, partnera a syna. Syna, který má matku rád, je taktní, ale je také dospělý a samostatný. Tento fakt může i vtipně okomentovat, tak aby situaci odlehčil a manželce i matce pomohl předejít konfliktu a ukázal, že je mužem, který si je vědom svého místa. To určitě ocení obě ženy. Není pro ně nic lepšího, než vidět rozhodného, laskavého a vtipného syna a manžele.

Někdy se v rodině přihodí taková křivda, že spolu dotyční třeba ani nehodlají promluvit. Jde většinou o věci majetku, dědictví, ale i různého pletichaření, které skončilo slzami a pláčem. A nelze zapomenout. Těžko ovšem nemůžete pozvat matku nebo sestru svého partnera na Vánoce. Co s tím?
Vánoce se svojí napjatou atmosférou nemusí být ideální čas na smiřování pod stromečkem. Jestli o tomto konfliktu víme, jde spíše o to nenechat něco podobného v rodině „vyhnít až do Vánoc“. Na druhé straně vztahy mezi příbuznými musíme respektovat, pokud se nechceme dostat do nevděčné role smiřovače a amatérského diplomata.

Návštěvy ovšem nejen zveme k sobě, ale často také příbuzné navštěvujeme, některé opravdu jen zcela výjimečně, tj. jednou do roka při příležitosti Vánoc. Je vůbec společensky únosné takové pozvání bez důvodu odmítnout, když na ně ale opravdu nemáme náladu? A jak to případně udělat.
Otázka je spíše pro znalce etikety a bontonu. Co to ale znamená „nemít náladu“? Jsme unaveni, nebo je to něco jiného, proč bychom konkrétní příbuzné nenavštívili ani v jinou roční dobu? Je dobré mít jasno v sobě a pak se vědomě rozhodnout, jestli je pro nás možné na několik hodin zapomenout na malicherné důvody, nebo se jedná o naše skutečné obavy a zranění, na které jsme se zatím nenaučili reagovat tak, abychom s tím byli spokojeni.

Štědrý den bývá noční můrou zejména pro novomanžele. Když na to přijde, skončí v celodenním maratonu objíždění jeho a jejích rodičů, aby večer padli zcela znaveni k vlastnímu štědrovečernímu stolu, kde zjišťují, že toho kapra i polévku dělali úplně zbytečně, protože už měli kompletní menu hned několikrát. Co byste poradil takovým novopečeným párům, které se neodhodlaly k tomu říct svým původním rodinám, že by Štědrý večer chtěli strávit v klidu sami.
Novopečené páry, které se „ ještě neodhodlaly“, mají před sebou kus práce, předpokládám i v dalších podobných situacích, kdy je potřebné ukázat nezávislost nové rodiny. Celý proces může být zajímavou zkouškou společného domlouvání, rozhodování a plánování priorit.

Ovšem ani potom nebývá klid. Vánoční svátky jsou jen dva dny a je často třeba překonat i stovky kilometrů na cestách, což není vždy reálné. A tak někdo zůstává ošizen. Jak nastavit pravidla ohledně návštěv jeho a její rodiny, aby se nikdo necítil ukřivděn?
Je nejvhodnější o těchto záležitostech a plánech mluvit s partnerem s předstihem v klidu, před vánočním zmatkem, a neřešit je úplně na poslední chvíli. Nervozita v autě, spěch a zmatek mohou způsobit nejenom konflikty v domácnosti, ale i nebezpečné situace na silnicích. Pravidla ohledně návštěv odzrcadlí naše respektování a míru pochopení jeden druhého. Znova je dobré uvědomit si, že ne všechno může a musí vyjít podle našich představ a z případné kolize pak nevinit sebe nebo partnera.

Kdo je Boris Štepanovič?

Narodil se na Slovensku (Bratislava, 1968) a od roku 1994 pracuje v Čechách. Po ukončení studia psychologieBoris Štepanovič dal přednost sbírání praktických životních zkušeností.

Díky své praxi v mnoha oborech pochopil, že ve skutečnosti nemusí být nic takové, jaké se na první pohled může zdát.

Svým klientům nenabízí hotové řešení nebo všeobecné recepty, ale zaměřuje se na kvalitní prožitek vlastní osobnosti, tvůrčích schopností a pozitivní síly, pomocí které dokáže každý přetvářet svoji situaci.

Kontakt: www.achtyvztahy.eu

Přečtěte si také:

   
19.12.2014 - Rodina - autor: Marcela Macáková

Komentáře:

  1. avatar
    [8] kobližka [*]

    Kdo má rodinné vztahy na draka,nepomůžou mu ani Vánoce.Takže není fakt důvod od nich očekávat,že se něco změní.Ale co mě teda už malinko vadí,je to neustálé zdůrazňování stresu a shonu o Vánocích.A neděláte si to takhle náhodou sami? Aby se ukázalo,jak jste nepostradatelní,jak všechno zvládáte,jak lítáte až do poslední chvíle? Přijde mi,že článek je tak nějak plánovaně o tom shonu a blázinci...Sml80 a přitom není důvod.Když někoho nemusím,tak se s ním prostě nestýkám.

    Naše rodina není velká,ale máme se s dětma a vnučkou moc rádi a rádi jsme spolu.Ať jsou Vánoce nebo ne.

    superkarma: 0 19.12.2014, 18:30:39
  2. [7] Rikina [*]

    No což, například švagra jsem viděla naposledy o minulých vánocích, je předpoklad, že o letošních ho uvidím zas. Je to vůl jak anděl, a švagrová si ho neměla brát, v tomto názoru se shoduje celá široká rodina. Ale ona ho miluje a tak není co řešit. Všichni jsme prostě zdvořilí. Sml57

    superkarma: 0 19.12.2014, 12:15:56
  3. avatar
    [6] Suzanne [*]

    Pentlička — #5 Tomu moc nerozumím, ale zřejmě to tak je. Já právě mám veškerý stres za sebou, dojedeme k našim, sejde se nás tam víc, kecáme, jíme, pijeme... a je pohoda. Nevím, proč se říká, že Vánoce jsou stresové. Ale asi to tak někde je.

    superkarma: 0 19.12.2014, 11:26:53
  4. avatar
    [5] Pentlička [*]

    O Vánocích se lidé hádají ještě víc než jindy, protože jsou ve stresu. Ty svátky klidu, míru a radosti jsou pro mnohé pouze takový nedostižný ideál.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #6
    superkarma: 0 19.12.2014, 10:51:07
  5. avatar
    [4] Jandywoman [*]

    Jsem šťastná, že my se v rodině stýkáme všichni moc rádi, a to nejen o svátcích.

    superkarma: 0 19.12.2014, 08:59:29
  6. avatar
    [3] luneta [*]

    Milala — #2u nás stejně.Spíš se to ještě vyhrotí,protože tam bude moc lidí

    superkarma: 0 19.12.2014, 08:47:54
  7. avatar
    [2] Milala [*]

    gerda — #1 Vnímám to taky tak.Mám takový menší konflikt v rodině a určitě vím,že Vánoce to nespraví,bohuželSml80

    1. na komentář reaguje luneta — #3
    superkarma: 0 19.12.2014, 08:12:39
  8. avatar
    [1] gerda [*]

    A stejně se budou lidi hádat i o Vánocích - dělají to po celý rok, tak coSml30 Jinak, povídání hezké, ale takové to "nebude-li pršet, nezmoknem"Sml54

    1. na komentář reaguje Milala — #2
    superkarma: 2 19.12.2014, 06:20:54

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme