to nám prozradila naše čtenářka s nickem Bokul, která má ke své pedikúře svérázný, poněkud drsný, ale vyzkoušený přístup.

Ačkoli to mé nohy do značné míry díky mému chronickému onemocnění vyžadují, pečuji o ně řekla bych skromně.

 Na pedikúře jsem několikrát za svůj život byla, nicméně ne vždy jsem odcházela s dobrým pocitem. Jednou jsem měla pocit, že mi pedikérka ořezala z nohou i maso, jindy jsem měla pro změnu pocit, že mě nohy jen umyla. Nakonec jsem se rozhodla zakoupit si domů skleněný pilník na nohy, který lze dle výrobce použít za mokra i za sucha. Suchá varianta mne zaujala neboť je doporučována právě pro diabetiky.

 Na stříhání nehtů jsem dlouhá léta používala chirurgické nůžky. Pak jsem ozkoušela skřípátka, ale ta to bohužel moc dlouho nevydržela a já se vrátila zpět k nůžkám. Stříhám je vždy do rovna, alespoň jak se zadaří. Na střední škole jsem téměř bez výjimky měla vždy nalakované nehty na nohou. Většinou jsem používala výraznější barvy červeného nebo červenohnědého odstínu. Aktuálně, ač mám doma řadu laků na nehty, lakuji nehty spíše výjimečně. Věřím ale, že až nastanou tepla a bude čas na nošení sandálů, nehtíky si nalakuji :-) Na ruce bych si tak odvážné barvy netroufla, jako na nohy. 

Co se týče péče o kůži nohou, používám ještě nůž. Klasický, kratší, kuchyňský nůž. Když se mi chodidla rozpaří ve vodě, prostě tu zhrublou kůži oškrábu. Okoukala jsem to už před lety od mamky. Člověk musí být šikovný a mít správně ostrý nůž. Řídím se pravidlem, že pořezat se dá i tupým nožem. Aktuálně vedle skleněného pilníku na paty leží i jeden nůž a já obě tyto pomůcky kombinuji. 

 Otlakům se snažím vyvarovat a to cestou výběru pohodlné obuvi. Myslím tím prostorné a pohodlné. To většinou splňují diabetické boty. A věřte - nosí je i lidé, kteří cukrovkou netrpí.

 Krásný den všem přeje

 bokul

Milá bokul, obdivuji vás za odvahu řezat si paty ostrým nožem. To musíte být hodně zručná

Text nebyl redakčně upraven

Reklama