Bulvár

Bokul: Gynekologii chápu jako nutnost...

Pěkný příspěvek k dnešnímu tématu poslala čtenářka s nickem bokul. Začtěte se do gynekologické povídky, jejímž obsahem je, jak to nazvat - prostě život ženy :)

Milé čtenářky,
ve čtvrtek jsem byla na preventivní prohlídce na gynekologii a s potěšením mohu říct, že nemám gynekologa lékaře, ale lékařku. První moje zkušenost s touto ordinací byla na doporučení mé kamarádky, která mě přesvědčila o tom, že mám jet s ní k její lékařce, původem z Řecka. Ta mi naordinovala tabletky, abych dostala první měsíčky. Přibrala jsem takových kilogramů, že mi z toho bylo smutno. Když jsem to s lékařkou konzultovala, řekla mi: „No jo no, tak si berte poloviční dávku...“. Stále jsem přibírala, skončila jsem s paní doktorkou i s prášky.

Pak mě na gynekologii donutila mamka - a to v ordinaci byl muž, bývalý primář naší nemocnice, který mamku jednou rodil. Musím uznat, že díky jeho zkušenostem, mé tělo „povzbuzoval“ nikoli tabletami, ale injekcemi. Jenže já byla líná a stydlivá, takže jsem tam zas tak často nechodila.

V době před státnicemi jsem po 60 dnech „menstruační pauzy“ zašla do nemocnice s dotazem, zdali nemohu být těhotná. A kdo tam byl? Samozřejmě nějaký doktor... ucho... cítila jsem se blbě, navíc výsledek byl takový, že si mám zajít pro test do lékárny a neotravovat je a pokud bude test negativní, že mi dají injekci. Nakonec jsem tedy odcházela s injekcí a vyjádřením, že jsem komplikovaný případ, který nepatří v případě těhotenství stejně neošetří. Jojo, tak to je, když máte nemocnici s krásnou porodnicí ve městě. Ošetří Vás nejbližší krajská nemocnice 50 kilometrů vzdálená... Pokud nezvolí fakultní, která je ještě o polovinu vzdálenější.

Když jsem začala pracovat, našla jsem si lékařku a byla jsem s ní maximálně spokojená. Klidným hlasem odpovídala na mé dotazy, vysvětlovala vše potřebné. A byla to i ona, kdo mi v den mých 27. narozenin potvrdil, že jsem těhotná. Bohužel tedy slovy: „No jo no, ale stejně to nic neznamená, kdykoli se cokoli může stát...“ Nutno podotknout, s mojí diagnozou se fakt nedoporučuje neplánovaně otěhotnět :-) Vysadila jsem prášky na tlak a odpoledne jela za mojí internistkou, od které jsem sice nedostala pochvalu, ale za to recept na vysokou dávku kyseliny listové, kvůli prevenci vrozených vývojových vad a papír pro gynekoložku, že mi má dát neschopenku a převést mě na oddělení rizikového těhotenství. Gynekoložka sice příliš s neschopenkou nesouhlasila, ale napsala mi ji. Nutno podotknout, s omezením vycházek,  takže můj metabolismus jsem v těhotenství bohužel nemohla příliš ovlivnit pohybem, ačkoli by mi to prospělo. Do rizikové poradny mne odmítla doporučit, neboť mohu kdykoli potratit a proč bych zabírala místo potřebným. Nakonec jsem ji asi po měsíci musela jet ukecat s argumenty internistky... Dostala jsem tedy průkazku a byla „propuštěna“ do péče jiné lékařky. 

Paní doktorka, která se věnuje rizikovým nastávajícím maminka, není sice oblíbená všemi, ale mě docela „sedla“. Dokázala být příjemná i nepříjemná, ale vždy jsme se dohodly. Nutno podotknout, že v okamžiku, kdy mne prohlížela poprvé jsem dostala sprda za to, že jsem asi úplně blbá... Pokud se ptáte proč, argumentem bylo to, že s mojí základní diagnozou jsem měla být u ní v ordinaci už od začátku, nikoli od 10. týdne. 

Paní doktorka mne „dovedla“ až k porodu plánovaným císařským řezem. tak moc jsem doufala, že ona syna porodí... Moje touhy se rozplynuly jako pára nad hrncem, když jsem jí potkala po cestě na sál. Vyjádřila mi podporu a na sále mě čekal tým chlapů, jejichž jméno asi nikdy nezjistím a anestezioložka, která se mi představila ještě před zákrokem, takže aspoň nějakou podporu a milou duši jsem tam měla.

Kdykoli mi na oddělení šestinedělí koukal chlap (lékař) do rozkroku, cítila jsem se poníže a blbě. Moc jsem se těšila, až mě po šestinedělí bude moct zkontrolovat moje lékařka. Bohužel sestřička byla tak milá a odmítla mne objednat tak, abych zvládla skloubit s návštěvou jiného lékaře. Rozumějte, měla jsem to k ní více jak 50 kilometrů, co 2,5 hodiny jsem synovi odsávala mléko, neboť tou dobou ještě nebyl schopen pít sám... A sestřička prostě nebyla ochotná ustoupit.

Takže první kontrolu po porodu jsem absolvovala až za 8 měsíců. A to až poté, co se mi podařilo najít nějakou lékařku u nás ve městě. Díky Bohu mi nenadávala, ani se nedivila, proč jsem dosud neabsolvovala prohlídku po šestinedělí. 

Od té doby chodím pravidelně každý rok, jen pro utvrzení, že jsem zdravá. Uvědomuji si hrozbu pozdě odhalené rakoviny děložního čípku. Měla jsem možnost komunikovat s několika ženami, které jen díky prevenci žijí a vychovávají své děti... 

Takže bych závěrem chtěla říct, že gynekologii chápu jako nutnost... Když jsem v péči profesionálky, zvládám to celkem bez problémů. Pokud bych byla v péči chlapa a nebo i necitlivé lékařky, s hrůzou bych se objednávala na další prevenci a úplně cítím, jak by se mi podlamovala kolena při cestě do ordinace, jak bych v čekárně „omdlívala“ hrůzou. I tak bez této hrůzy jsou trochu nervózní a těším se, až budu venku na čerstvém vzduchu :-)

bokul

Pozn.red. : Text nebyl redakčně upraven

___________

No, také pěkně bohaté zkušenosti. A musím vám dát v mnohém zapravdu. Gynekologické prohlídky jsou nutné, ale pokud tam na nás čeká někdo nepříjemný - k omdlení opravdu kousek, znám to...
Děkuji, že jste napsala a závidím Vám, že máte teď nově prohlídku za sebou. Já to pořád oddaluji :(
Saša

Tématem dnešního vydání 14. listopadu je: Můj vztah ke gynekologovi a přístup k prohlídkám

  • Jaký je váš gynekolog?
  • Je to muž či žena?
  • Jste s ním spokojená?
  • Jste spokojená s gynekologickou péčí a prostředím?
  • Chová se k vám váš gynekolog přátelsky nebo komisně?
  • Vyměnila jste více gynekologů?
  • Stydíte se před gynekologem?
  • Chodíte na pravidelné prohlídky?
  • Jaké jsou vaše špatné zkušenosti z prohlídek?
  • Myslíte, že se tento obor a přístup od minulých dob výrazně změnil?

Víc ženské téma už snad ani vymyslet nelze. Moc se těším na vaše příspěvky z gynekologického prostředí.
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z „pacientek“ odměním malým dárkem. Aby byla hezky upravená dole i nahoře :) pošlu ji pro intimní hygienu Lactacyd – sprchovou emulzi a kapesníčky. A k tomu žhavou novinku pro vlasy od firmy Schwarzkopf – bezoplachový šampon ve spreji .

darekk

   
14.11.2011 - Příběhy - autor: Alexandra Stušková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme