Reklama

Začíná čas dovolených, který většina z nás bude trávit u rybníku či u moře. Jsou to pro nás dni radosti, uvolnění a osvěžujícího pocitu, jenž přichází při každém ponoření do životadárné vody. Těšíme se na ně celý rok. I když ne všichni to tak zákonitě musí mít. Pro osmadvacetiletou Lenku představuje toto období pravidelně neskutečný stres…

Sympatická Lenka pracuje jako prodavačka v lahůdkách a stejně jako její kolegyně si bere každé léto dovolenou. Na rozdíl od nich je pro ni ovšem tento čas noční můrou. Zatímco ostatní se skutečně těší a doslova si „odstřihávají metr“, ona se na ubíhající dny dívá s velkou nevolí.

deep

  • Trpí totiž panických strachem z vody, resp. z jakékoliv hlubší vody, kde nevidí na dno. A to je v podstatě prakticky kromě menších bazénů každá vodní nádrž.

A aby toho nebylo málo, její manžel je vášnivým milovníkem vodních sportů. Dokonalá dovolená, o které každoročně sní, zahrnuje aspoň týdenní plavbu lodí. První rok známosti se Lenka překonala a zvolili víceméně kompromis, kdy bydleli v hotelu u vody a s manželem se vydávali každý den na plavbu po bezprostředním okolí.

deepBylo to strašné,“ přiznává Lenka, jež - až zdatná plavkyně – musí vždy vidět pod sebou dno. Každý den si brala léky na uklidnění. A každý den neskutečně trpěla. Příští rok proto zvolili variantu, že manžel jel na „lodní“ dovolenou s partou kamarádů a spolu pak strávili týden chozením po horách.

  • „Manželovi to asi nějak nevadilo, ale ve mně hlodal červíček pochybností, jestli dělám dobře. Žárlila jsem na přítomnost amazonek, kterým houpání vln a břeh v nedohlednu nevadí, vysvětluje Lenka.

S manželem o její fóbii několikrát mluvili, ale on prý na tyhle věci nevěří. Sám žádný takový podobný problém nezažil a myslí si, že je to jen o slabé vůli. A tvrdí, že má jen brouky v hlavě...

Bojím se, že mě kvůli tomu jednou opustí,“ říká bezradně mladá žena, která letos zažívala při plánování dovolené opět perné chvilky.

Přečtěte si také: