Zdraví

Boj s krátkozrakostí


Moje přítelkyně z dětství se jmenovala Jitka. Měla jsem ji docela ráda, až na to, že mě moc často nepoznávala. Jitka byla majitelka brýlí s 7,5 a 9 dioptriemi, což tenkrát za totáče znamenalo, že na očích nosila lupy. Měla z toho velké komplexy, ale pak přišla revoluce a po ní se otevřel nový svět plný optik s nekonečným výběrem brýlí a Jitka se za ně konečně přestala stydět.

Vždy tomu tak nebylo. Její nevidění způsobilo nekonečně mnoho trapasů, a to hlavně v pubertě, kdy je zásadně nenosila, známé na ulici neviděla a také nezdravila. Měla nakonec nálepku „té nafoukané", co ignoruje kolemjdoucí! Nebo naopak bodře zdravila toho, koho ve skutečnosti vůbec neznala, a s někým si ho v tom mlžném oparu spletla. Na diskotékách byla dost často překvapená, když šla tancovat s nějakým klukem a při ploužáku záhy zjistila, s kým že to proboha tancuje.

Jitčiny postřehy typu „Jé, to je pěkný kluk!" už její kamarádky znaly a v klidu ji ujišťovaly, že se jedná o holku. Několikrát se jí dokonce stalo, že si při čekání na svého přítele spletla přijíždějící auto a s úsměvem nasedla k úplně cizímu chlápkovi, který na ni udiveně zíral, a když při bližším zaměření zjistila, že to není přítel, rychle vystřelila s omluvou z auta.

Při písemkách jí ve třídě a v naprostém tichu běžně vypadávaly skla z brýlí, jak si je tak štelovala, aby s nimi lépe viděla na taháky umístěné na neobvyklých a špatně dostupných místech, což způsobovalo salvy smíchu.
To byly trapasy ze společnosti, ale problémy ve sportu byly díky její krátkozrakosti mnohem horší. Při sportu brýle nenosila vůbec, a to hlavně ze strachu, že by se při své šikovnosti mohla při pádu poranit. A tak si sjezdovala takřka po paměti, muldy nebo jakékoliv nepatřičné předměty na cestě nebyly vítány a nikdo nemohl pochopit, proč jezdí tak strašně pomalu, když už lyžuje téměř 5 let. Jízdu na kole a následné nebezpečné předměty typu větší šutr ani komentovat nebudu, protože Jitka naštěstí tohle všechno přežila.
A tak si tak v klidu žila v tom barevně mlžném světě, který jí připadal sice maličko rozmazaný, ale za to bez špíny a nepořádku, ten naštěstí zaměřit nedokázala.

Když bylo na čase najít si manžela, usoudila, že je potřeba brýle nosit pořád a neustále, přece jen je to velmi důležitý krok a manžel je (tedy alespoň někdy) na celý život.

Před 8 roky si konečně pořídila čočky, takže při svých sportovních aktivitách už není postrachem pro sebe a své okolí. Brýle už nosí také ráda, dokonce si myslí, že jí to v nich sluší mnohem víc než bez nich. Jen občas vyděsí své známé, když na ně na ulici hlasitě volá a radostně je zdraví, protože si ještě nezvykli, že je vidí docela dobře. No a manžel? Ten se pořád usilovně hledá. Jitka totiž narazila na problém… s brýlemi vidí dobře i všechny nedostatky, a tak už nebývá zamilovaná tak často jako v minulosti.

Jaroslava Plocová, vítězka kategorie Příběhy ze života za měsíc srpen 2007. O soutěži více ZDE.

   
25.09.2007 - Zdraví - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. [20] Enva [*]

    V pate tride jsem dostala bryle, no des. Mama mi jeste vybrala takove priserne ramky . Tak jsem je proste nenosila, taky jsem na to dojela . Za rok se mi zrak zhorsil o 2 dioptrie. Dneska uz mam 4,bez nich se kupodivu orientuju dobre,lidi poznavam bez problemu jelikoz si pamatuju zpusob jejich chuze, obleceni, rec tela. S napisy uz je to horsi a hodiny na bazene jsou sice velke ale ne dostatecne. Nastesti me nasi vychovali ve stylu "mas pusu, tak se zeptej" ale kdyz na bazene ladne priplavete k mladikovi jestli by vam nemohl rict kolik je hodin a on odveti ze by rad ale nema bryle, tak se muzete jen spolecne zasmat . Odhad vzdalenosti jsem nemela nikdy tak bez bryli zadnou zmenu nepozoruju .

    superkarma: 0 25.09.2007, 23:18:41
  2. [19] gentiana [*]

    Já mám něco přes pět plus astigmatismus a bez brýlí jsem v pérdeli. Na záchod bych došla a na mísu se trefila, ale sportovat bez brýlí? O život.

    superkarma: 0 25.09.2007, 19:47:03
  3. avatar
    [18] Kassy [*]

    Zaffira: Můj kamarád dostal na 7 dioptrií modrou. Nežádal o ni, dali mu ji sami od sebe a asi věděli proč.

    superkarma: 0 25.09.2007, 16:41:10
  4. avatar
    [17] Vivian [*]

    Maruna: dneska se taky chodí na rande

    superkarma: 0 25.09.2007, 15:42:50
  5. [16] Zaffira [*]

    Kassy: souhlas, že se 7 a více dioptriema musela vidět víc než "trochu" rozmazaně. Já se poslepu orientuju jen po bytě, ven bych si jít netroufla. Dokud jsem nezačla nosit i čočky, tak mi vadilo i plavání - nic jsem neviděla, natož třeba na hodiny.
    Při hraní volejbalu se mě vždycky ptali, proč si nesundám brýle - no proč asi, nenechám si balon spadnout na hlavu

    superkarma: 0 25.09.2007, 15:07:55
  6. avatar
    [15] Kassy [*]

    Ťapina: Jasně, taky znám zcela nebo téměř slepé lidi, kteří se dokáží bez větších probléů sami pohybovat po cizím městě. Většinou ale mají hůlku a mnohem víc používají ostatní smysly. To už je zas něco jiného. Když vidíš rozmazaně (a devíti dioptriemi to už není trochu, ale hodně), ztrácí vidění plasticitu, špatně se odhadují vzdálenosti, nerovnosti terénu vůbec nevidíš. Uznávám, že když člověk chodí bez brýlí pořád, může se asi mozek naučit něco málo vykompenzovat, ale zdaleka ne všechno. Při takovéhle vadě zraku považuju prostě nenošní brýlí, zvlášť pak na sport, za hazard se zdravím a životem svým i těch okolo.

    Sama vím, jak jsem se bránila, když mě na základce a následně na gymplu tělocvikáři přesvědčovali, že si mám brýle sundat. Vysvětlovala jsem jim, že bez nich prostě nevidím a měla bych strach, že si něco udělám. Rozhodně větší, než se mi rozbijou.

    superkarma: 0 25.09.2007, 14:35:43
  7. avatar
    [14] Madison [*]

    Já se za brýle nikdy nestyděla, trapásky zažívám dodnes i s brýlemi

    superkarma: 0 25.09.2007, 14:18:29
  8. avatar
    [13] Maruna [*]

    Za brýle jsem se styděla až do doby, kdy se mi narodilo první dítě.Jinak všechny tyto trapasy znám.Když jsem svolila na schůzku,tenkrát se ještě chodilo na rande,nevěděla jsem jak ten člověk vypadá a blbila jsem se na každýho, kdo kolem mne prošel.Haha

    superkarma: 0 25.09.2007, 13:51:44
  9. avatar
    [11] závislá na čokoládě [*]

    Syn má 4,5 a 4 dioptrie a já jsem mu včera ve vaně už vytočeně řekla: ty ten šampón opravdu nevidíš?, no fakt neviděl a musela jsem se móóóc omlouvat a dneska bude něco na odpuštění. Asi nektarinka, tou si šplhnu

    superkarma: 0 25.09.2007, 13:26:49
  10. avatar
    [10] arjev [*]

    Vivian: jsem na tom podobně

    superkarma: 0 25.09.2007, 13:15:41
  11. avatar
    [9] Meander [*]

    A mně nikdo nevěří, že se bojím cyklistů... Fakt bych ráda narazila na nějakou takovou nandu, co pro dioptrie ani nevidí cyklostezku a vjede mi pod kola.

    superkarma: 0 25.09.2007, 12:05:08
  12. avatar
    [8] tyrkys [*]

    Ch.Z. Kochanská:

    superkarma: 0 25.09.2007, 12:01:57
  13. avatar
    [7] Ch.Z. Kochanská [*]

    Byli jsme s přáteli v sauně, ležíme v odpočívárně. Jedna ostrozraká říká: jéé, to už je tolik hodin? Druhý, s optikou odloženou v šatně povídá: ty vidíš, kolik je hodin? A já: tady jsou někde nějaké hodiny???

    superkarma: 0 25.09.2007, 11:57:49
  14. avatar
    [6] Vivian [*]

    Já mám jen -1,5 a bez brejlí nemůžu jít ani nakoupit, protože bych musela rejt hlavou v regálech, abych něco viděla

    superkarma: 0 25.09.2007, 11:39:37
  15. avatar
    [5] malenina [*]

    Kassy: Souhlasím, jezdit bez brýlí s dioptriemi 7,5 a 9 je opravdu hazard, na lyžích to samé

    superkarma: 0 25.09.2007, 11:23:35
  16. avatar
    [4] Olina [*]

    Taky jsem na základce známé nezdravila... :-) Loni jsem byla jednou v bazénu bez brýlí i bez čoček. Moc jsem si to neužila. Hlavně jsem neviděla na hodiny, jestli ještě můžu být vevnitř nebo už mám jít do šatny :-) No a do třetice - letos se jedné kamarádce brýle rozbily. Naštěstí chvíli před odjezdem z víkendu. Jak nepoznávala lidi a pořádně neviděla, co dělají a jak se tváří, tak zvolila taktiku "usmívám se na každého" :-)

    superkarma: 0 25.09.2007, 11:21:48
  17. avatar
    [3] Ťapina [*]

    Kassy: Ono je to hodně individuální, nemůžeš říct, že člověk se dvěma dioptriema vidí a s šesti ne. Mám kamaráda, který je na jedno oko slepý a na druhém má 32 dioptrií. Má průkaz ZTP-P, ale normálně chodí po venku sám i v cizích městech a vidí věci, které bych řekla, že vidět nemůže. Třeba doběhne přijíždějící tramvaj, protože VÍ, že to je ta, kterou chce jet, ale text na papíře přečte jedině tak, že si ho přiloží až úplně k oku.

    superkarma: 0 25.09.2007, 10:55:33
  18. avatar
    [2] Kassy [*]

    Se 7,5 a 9 dioptriemi má svět "maličko rozmazaný"? Já mám 4,5 a bez brýlí skoro nevidím. Ani přejít silnici bych si bez nich netroufla, protože v tom rozmazaném světě absolutně nefunguje jakýkoliv odhad vzdálenosti. Sednout bez nich na kolo nebo se postavit na lyže rovnalo by se sebevraždě! Ten příběh je buď hodně přikrášlený nebo je dotyčná slečna nezodpovědný blázen.

    superkarma: 0 25.09.2007, 10:47:38
  19. avatar
    [1] Evikus [*]

    Pěkné

    superkarma: 0 25.09.2007, 07:55:42

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme