Reklama


„Tak se na to podívej!“ Známá mrskla časopisem o stůl. „Už je mi jasný, proč ten můj je tak dlouho ve sprše!“ Než jsem se mohla začíst do článku, začala si stěžovat. „Vstanu, vykopnu synky z postelí, udělám snídani a začne boj. O koupelnu. Oni jsou tam samozřejmě dřív, tak jim nadávám ať už vylezou, jenže naši puberťáci tam tráví spoustu času. Pak vyjdou s nagelovanými vlasy a připadají si neodolatelně. Než tam stačím vtrhnout, předběhne mne manžel. Já si čistím zuby a on se ve sprcháči mydlí jako by předtím rubal uhlí. Občas si falešně popěvuje a já mám sto chutí ho zabít. S nepřítomným úsměvem vyleze ven a konečně můžu spáchat hygienu já.“ Tiše jsem poznamenala, že trpělivost se vyplácí.

„Trpělivost! Víš co on udělá? Za pár minut zaklepe a „miláčku, pospěš si, musíme jet do práce!“.“ A tak to jde den co den.“ Navrhovala jsem, ať vstává dřív nebo se vykašle na snídani. To už jsem všechno zkoušela, kluci na to přistoupili, ale ten můj je tam klidně i půl hodiny. A pak, že musíme jet, že už s autem vyjel z garáže! To mám jet s ručníkem na hlavě nebo zabalená v osušce? Ale teď už vím, proč to tak je. Proč se tak přiblble usmívá!“ Bodla prstem do časopisu a já konečně mohla začít číst. Podle rakouských výzkumů lze ve sprše sledovat rozdíly ve způsobu chování mužů a žen. Zatímco my pozorujeme, jestli nám ty faldíky na břiše zase trochu nepovyrostly, že musíme koupit brambory a toaletního papíru už je pomálu a šéfovi bychom měly dát ty papíry, které slibujeme už od minulého týdne, pánové jsou v „rozletu“. Naše myšlenky jsou oproti nim naprosto přízemní. Příslušníci silného pohlaví, světe div se,  sní o sexu, dovolené, uvažují o koupi nových golfových holí nebo horského kola. A někteří si ve sprše zpívají nebo poslouchají hudbu.

Škodolibě jsem podotkla, že ten její třeba myslí na nějakou jinou. „Ale to je mi jedno, ať si představuje třeba Miss Texas, ale já chci mít v koupelně dost času na sebe. Já chci mít stejný klid! Kdybychom měli větší byt, budu mít vlastní koupelnu a budu se tam cáchat třeba celý den. Ale takhle  chlapi uvažují o nesmrtelnosti chrousta a nezajímá je, že se chci umýt i já. Já už mám dost těch ranních bojů o koupelnu!“


Také zažíváte podobné boje?
Rozčiluje vás, že váš partner tráví ve sprše víc času?
Na co myslíte při sprchování vy?
A na co asi muži?