Reklama

Konec léta,podmínky ideální k vycházce do lesa a sbírání hub...přemluvila jsem manžela,aby šel se mnou na hřiby,tato činnost jej absolutně nebaví,ale přemlouvala jsem tak dlouho,až vzal košík a huráááá do lesa!

To léto byly úroda hub opravdu velká,tak i náš košík během chvíle byl zaplněný krásnýma hříbkama...už,že půjdem domů,manžel šel popředu a já s košíčkem za ním...náhle mé oči zahlédly v hustém prorostlém křoví nádherný pravák...ihned jsem se i s plným košíkem prodrala mlázím a radostí byla bez sebe-takovou krásu jsem ještě neviděla,kolem mě snad třicet praváků čekalo na to,až je naskládám do již plného koše...!

Náhle moje noha zapadla do něčeho měkkého... s kosmickou rychlostí to začalo kolem mě bzučet a píchat,já s křikem odhodila koš,houby letěly snad na všechny světové strany,já vyletěla z houští a za mnou celý regiment  VOS,které jsem měla snad všude-rvala jsem ze sebe oblečení a s křikem běžela jako o život...polonahá jsem přiběhla k manželovi,který si v té chvíli myslel,že jsem se nejspíš zbláznila...opíchaná jsem byla snad všude,mé tělo začalo rychle opuchat,a moje normálně malá prsa by v té chvíli mohla hravě konkurovat Dolly Buster...! 

Manžel mě dotáhl k autu a já začínala špatně dýchat-ihned jsem jeli na pohotovost,kde jsem dostala kapačku...a bylo mě řečeno,že kdybych byla alergická na vosí štípnutí do pěti minut bych byla mrtvá!!!

Tolik žihadel co jsem měla po těle se nedalo ani spočítat,doma jsme rozpálené a nateklé tělo chladili ledem a já proklínala celé VOSÍ VELIČENSTVO...! A že jsem přišla o košík praváků a taky kudličku mě mrzelo tuze dlouho,ale odvahu vrátit se aspoň pro ten nádherný proutěný košík jsem neměla ani já,ani manžel!  

S pozdravem Bohuša 

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Dnes si povídáme o trápení s hmyzem. Jak jste na tom vy?

redakce@zena-in.cz