Rodina

Bohdana o rakovině: Svou léčbu jsem mámě vyčítala

Když rakovinou ženských orgánů onemocní dítě, nechápe, co se s ním děje. Bohdana díky této nemoci přišla o spolužáky. Ztrátu vlasů a vleklou léčbu vyčítala vlastní mamince... až nyní si uvědomuje, jak těžké to rodiče museli mít.

V našem seriálu, který připravujeme se sdružením Rakovina věc veřejná, se můžete setkávat se skutečnými příběhy lidí, kteří si prošli rakovinou a rozhodli se o ní mluvit...

Bohdana

Díky rakovině jsem odešla z deváté třídy jako dítě a vrátila se do prváku na gymnázium jako dospělý člověk, který si se svými vrstevníky neměl co říct.

Rakovinu jsem prodělala jako čtrnáctiletá dívka. Léčila jsem se na gynekologii u dětské gynekoložky. Měla jsem nějaké problémy, tak jsem k ní pravidelně docházela. Bohužel však za celou dobu nepřišla na to, že se ve mně vyvíjí nádor.

Až pan doktor Kalousek z Fakultní nemocnice Hradec Králové přišel po jedné návštěvě na to, že mám zhoubný nádor na obou vaječnících. Okamžitě mě nechal hospitalizovat a operoval mě. Operace proběhla v pátek 13. prosince 1996 a od té doby slavím svoje druhé narozeniny. Poté následovala léčba šesti měsíc po sobě jdoucích chemoterapií ve FN Motol na dětské onkologické klinice.

Maminka mi tenkrát slíbila, že mi řeknou, co mi je, zcela po pravdě. Tak se i stalo a musím říct, že nejen za to jí budu do konce života vděčná. Myslím, že pokud člověk ví, s čím bojuje, jen tehdy může zvítězit.

Maminka se mnou byla od první chvíle operace až po poslední den chemoterapie. Asi nikdo nezúčastněný si neumí představit bolest a hlavně bezmoc, kterou cítí rodič, když neumí pomoci svému trpícímu dítěti. Navíc dítě ještě léčbu dost dobře nechápe a přiznám se, že i u mě nastala fáze, kdy jsem mamince vyčítala, že tam musím být, a úmyslně do sebe nechat pouštět látky, po kterých nemám vlasy, zvracím a je mi příšerné špatně, protože ona za mě rozhodla jako matka. Až dneska si plně uvědomuji, co musela snášet k tomu strachu o mě.

Díky tomu, že jsem byla malá, mi plně nedocházelo, že bych mohla umřít nebo se nemusela vyléčit. Pro mě bylo nejtěžší žít s tím, že mi vypadaly vlasy, nemohla jsem mezi kamarády do školy, měla jsem omezený život odjezdy na chemoterapie a bylo mi špatně na nich a pár dní po nich.

Je pravda, že díky této nemoci se mi ukrátilo dětství a asi mám úplně jiný pohled na život, než bych měla bez této zkušenosti. Odešla jsem z deváté třídy jako dítě a vrátila se do prváku na gymnázium jako dospělý člověk, který si se svými vrstevníky neměl co říct. Ti řešili, kam se půjdou opít a jak se vymluví rodičům, aby mohli být déle venku, a já se o sebe bála. Bála jsem se, abych nemusela znovu zažívat všechny ty hrůzy. A řeknu vám, bojím se o sebe dodnes. Ale to už asi každý, kdo si tím projde. Na druhou stranu jsem díky této nemoci poznala a zažila tolik lásky a solidarity od druhých, co jiný nezažije za celý život.

Dnes jsem vyléčená třináct let. Žiji plnohodnotný život, a pokud mě někdo nepotká na onkologii na rutinní kontrole nebo mu neřeknu, co mám za sebou, nikdo neví, že jsem si kdy takovým peklem prošla.

Bohdana

POŠLI PŘÍBĚH - CENA NADI URBÁNKOVÉ

Sdružení Rakovina věc veřejná založilo projekt „Pošli příběh - Cena Nadi Urbánkové“, na kterém spolupracuje s magazínem Žena-in.cz. Projekt je určen všem lidem, kteří přišli jakýmkoli způsobem do kontaktu s rakovinou.

Součástí tohoto projektu se tedy můžete stát i vy, mile čtenářky! Jak? Formou vlastního příběhu popište své zkušenosti, obavy i naděje, které jste přímo vy či někdo z vám blízký v souvislosti s onemocněním prožili. Neposílejte je ale do naší redakce, navštivte stránky projektu a napište svůj příběh do připraveného formuláře.

S nejzajímavějšími příběhy se budete setkávat také na stránkách magazínu Žena-in.cz.

Čtěte také...

   
06.04.2011 - Děti - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. [7] FAXÍK [*]

    moc smutný příběh, ale dobrý konec

    hlavně pevné zdraví Bohdance a celé její rodině

    superkarma: 0 03.03.2012, 17:08:33
  2. avatar
    [6] Ginger20 [*]

    Moc dojemný příběh! Vyhrát nad rakovinou je vzácnost! Přeji Vám ať už jste jen zdravá a Vaši maminku obdivuji!

    superkarma: 0 07.04.2011, 15:24:56
  3. avatar
    [5] Gloria [*]

    Mila Bohdanko, je mi lito ze jsi uz jako dite musela projit tak hroznou nemoci jako je rakovina. Ja ti preji z celeho srdce hodne a hodne zdravi a stesti v zivote, zaslouzis si to nejen ty ale i tvoje maminka!

    superkarma: 0 06.04.2011, 19:02:21
  4. avatar
    [4] rusalka2008 [*]

    Velké štěstí - zvítězit nad tou mrchou, něco o tom vím... Taky už můžu 5 let žít zas normálně. Podpora a láska celé rodiny je přitom nejdůležitější! Drž se! Sml72

    superkarma: 0 06.04.2011, 08:57:49
  5. avatar
    [3] átéčko [*]

    Krásný příběh s dobrým koncem.Sml67

    superkarma: 0 06.04.2011, 08:14:11
  6. avatar
    [2] Věrulinka [*]

    maje — #1 lépe bych se nevyjádřila, ano též smekám, hodně štěstí Bodhanko Sml67Sml67Sml67Sml67

    superkarma: 0 06.04.2011, 07:28:51
  7. avatar
    [1] maje [*]

    smekám před Bohdanou, a ještě víc před její maminkou.Sml59Sml59Sml59 nicméně doufám, že já a hlavně ani moje dcera, tohle nikdy neprožijeme.

    1. na komentář reaguje Věrulinka — #2
    superkarma: 0 06.04.2011, 06:58:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme