Kmenové buňky

Čeští vědci zvládli a úspěšně užívají technologii přípravy speciálních buněk, které svými vlastnostmi odpovídají zárodečným kmenovým buňkám.

Vyhnou se tak při jejich přípravě etickému problému s ničením lidských zárodků, protože jim k práci postačí buněčný materiál například z lidské kůže. Embryonální kmenové buňky jsou zdrojem všech tkání i orgánů lidského organismu.

Embryonální kmenové buňky pro mnoho vědců představují největší naději, jak získat „náhradní díly“ dokonale slučitelné s organismem lidí trpících patologiemi jako diabetes a Parkinsonova choroba či odsouzených k nehybnosti zraněním míchy. Problém je, že při jejich získávání se ničí lidské zárodky, proti čemuž se ostře staví například římskokatolická církev.

„Tímto postupem bude možné připravit kmenové buňky pacientů s různým typem onemocnění včetně vrozených nemocí,“ uvedla Jana Křížová z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Nová technologie podle ní umožní studovat příčiny onemocnění a hledání léčebných postupů.

„Výzkumy v posledních letech naštěstí potvrdily možnost zvrátit osud již diferencovaných buněk, z nichž jsou složeny různé tělesné orgány, a »přinutit« je, aby se vrátily zpět do takzvaného pluripotentního (nediferencovaného) stavu, velmi podobného tomu, v jakém jsou kmenové buňky v lidském embryu,“ vysvětlila Křížová.

Vědci z Ústavu experimentální medicíny, který řídí profesorka Eva Syková, a Výzkumného ústavu živočišné výroby ministerstva zemědělství, jejichž šéfem je Tibor Moško, kteří jsou aktivní v rámci Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad, se tak připojili jako první v České republice k několika světovým laboratořím zvládajícím tento postup.

Reklama