Už ve starověku se vavřín vznešený (Laurus nobilis) těšil velké úctě. Byl symbolem slávy a vznešenosti. Na hlavách ho v podobě věnce nosili jen významné osobnosti, vládce Caesara nevyjímaje. A ve starověkém Řecku vavřínovými věnci obdarovávali vítěze nejen sportovních soutěží. Však se v této souvislosti dodnes používá úsloví „sbírat vavříny“. Ptáte se, čím si takovou poctu tento strom vysloužil?

Vavřín byl považován za rostlinu přivolávající štěstí, blahobyt a chránící před zlými silami. Proto lidé vavřínovými věnci zdobili také vstupní dveře svých příbytků. Využití pro něj měly také věštkyně, když nahlížely do budoucnosti. Žvýkaly a inhalovaly ho pro jeho lehce halucinogenní účinky.

Jak vavřín vznikl?


Za všechno může láska. Tedy tak to alespoň tvrdí mytologie. Apollón, řecký bůh slunce a rozumu, se posmíval Erotovi, bohu lásky. Ten, aby Apollóna potrestal, přiměl ho bláznivě se zamilovat do nymfy Dafné. Jenže to mělo háček - ona jeho city neopětovala. Jak se ale před naléháním tak mocného nápadníka skrýt? Nechala se proměnit ve štíhlý strom, který od té doby nese její jméno – dafné. V řečtině se tak vavřín jmenuje dodnes. A aby se Apollón se svou láskou přece jen nemusel tak úplně rozloučit, natrhla si ze stromu alespoň větvičky, které s sebou nosil.

Věděli jste?
Akademický titul „bakalář“ (původně baccalaureatus) vznikl zkrácením latinského sousloví bacca laurea coronatus, tedy „korunovaný vavřínovým věncem“. Podobně od názvu poëta laureatus („vavřínovaný“ básník) pochází i termín „laureát“. Zdroj: Wikipedia

Léčí i chutná

Vavřín alias bobkový list má své uplatnění nejen v kuchyni, ale také v léčitelství. Užívat se může například ve formě čaje, inhalace nebo jako přísada do koupele. Jen pozor, abyste to s ním nepřehnali. Může mít již zmíněné mírné halucinogenní účinky. A vhodný není ani pro těhotné ženy.

  • Napomáhá dobrému trávení, podporuje metabolismus.
  • Působí protizánětlivě a dezinfekčně, pomáhá odstraňovat z těla odpadní látky.
  • Snižuje hladinu cukru v krvi, takže je ideálním pomocníkem při boji s cukrovkou druhého typu.
  • Pokud jej přidáte do koupele, nejen že zažene únavu a stres, ale také pomůže při revmatických potížích a bolestech kloubů.
  • Při inhalacích pomáhá léčit horní cesty dýchací a průdušky, uvolňuje hleny.

Jak vavřín pěstovat?

Tento stálezelený strom dorůstá ve Středozemí i k 10 metrům a je poměrně dlouhověký – dožívá se až tří set let. Miluje slunce, ale je schopen prosperovat i ve stínu. Jen nemá moc v lásce průvan.

V našich podmínkách se mu také daří, ale českou zimu s vysokými mrazy by nepřežil. Proto jej musíte na podzim přenést dovnitř – na světlé, chladné stanoviště. V té době je třeba také ubrat na zálivce. Od jara do podzimu mu však bude nejlépe venku, na čerstvém vzduchu a slunci. Jen ho nenechte vyschnout, v horkých dnech ocení každodenní zálivku i rosení. Jen nesmí stát ve vodě.

Jako ideální substrát doporučují zahradníci humózní půdu s příměsí písku a hnojení co dva týdny. Na to ale pozor, pokud budete chtít rostlinu konzumovat! Nepoužívejte chemikálie, ale organická hnojiva, například ty s příměsí rohoviny.

Vavřín lze dle libosti tvarovat. Líbil by se vám spíše jako keřík, nebo stromek s košatou korunkou? Všechno je možné, záleží jen na vás.

Kdy sklízet?

Jakmile rostlinka trochu povyroste, můžete rozumně otrhávat její listy do pokrmů nebo čajů průběžně, nebo si listy nasušit do zásoby.

Tip: Pokud chcete listy vavřínu sušit, nezapomeňte je zatížit, aby zůstaly rovné a nezkroutily se.

Možná se dočkáte i květů (žlutobílé), které se následně promění v modročerné bobule. I ty mají své využití – lisuje se z nich olej, který se následně používá například při výrobě mastí nebo likérů.

Čtěte také:

Reklama