Narodila jsem se jako druhá dcera. Pro taťku to bylo velké zklamání, protože si moc přál syna. Měl už koupené i vláčky, ale holt jsem se nepodařila. Tak si mě začal vychovávat k obrazu svému. Měla jsem krátce střižené vlasy, neustále mě bral na zahradu, abych s ním pracovala jako chlap a u opravy auta jsem vždycky musela být špinavá od šmíru stejně jako on. Mooc se mi to líbilo. Sestra ta se držela mamky sukně a babičina klínu. Hezky čisťounka a nejlépe s knížkou a nějakou tou dobrůtkou. Zato já neměla  čas na jídlo, neměla jsem ráda hlazení a pusinkování, natož někde v klidu sedět. Neexistovalo brečení - vždyť přeci nejsem bábovka! První problémy nastaly ve 3 letech ve školce. Oni chtěli abych po obědě spala - no to tedy ne. Tak jsem musela sedět v kuchyni s kuchařkou, abych nerušila děti. Hezky si hrát s dětmi na pískovišti - tak jsem raději utekla ze školky. A jíst rybí tuk - tak to už fakt přehnali a já polila sebe i učitelku. Smrděli jsme obě, že se oblečení muselo vyhodit. A to byla poslední kapka. Ze školky mě prostě vyhodili.

Taťka byl řidič Škody 1203 a ta měla motor mezi předními sedaččkami. No tak mě tam vozil. Než jsem nastoupila do první třídy, měla jsem projeté Čechy i slovensko křížem krážem. A tehdejší  technika ta mi nedělala žádné problémy. Ve škole jsme jako první ročník měli množiny a mě to strašně bavilo. Hlavně proto, že tomu nikdo nerozuměl a já jim to mohla vysvětlovat. V 17 letech se rodiče odstěhovali do Prahy a mě nechali v domě samotnou s tím, že jsem šikovná a že si se vším poradím. Mně nic jiného nezbylo a se vším sem se nějak poprala. Pak jsem se vdala a narodily se mi děti. Pomoc veškerá žádná, protože ty si se vším poradíš - prostě zatnout zuby a vydržet. Následoval rozvod. Další svatba a už jsem si myslela, že je konec s tím věčným "vždyť seš šikovná, se vším si poradíš".

Jenže manžel je voják a musí jezdit na půlroční mise. Při odjezdy vždycky slyším "Já ti věřím, ty to zvládneš, přeci nejsi bábovka." Asi mi to zůstane napořád. A počítač jsem po prvním šoku v 27 letech zvládla lehce. Nejdříve mi ukázali během 5 minut jak se co dělá a odešli. Samozřejmě za dalších 5 minut SEK - a nic nefungovalo. Přišli - no PC za 50 000,- a myš je chcíplá a celý si to zasekla! Myslela jsem že mě trefí šlak. Když viděli jak blednu tak se začali smát. A za chvíli jsme se tak zkamarádili, že jsem radila i ostatním. Nové programy na otestování vždycky nainstalovali ke mně, že prej jsem takovej šťoura, že jim tam vždycky najdu nějakou chybu. A doma do úterka jsem taky všechno zvládla ovládat během chvilky. ale přivezli myčku. Má 6 smysl a komunikační display. No nic kouknu na návod a jedem. Ouha, čas se neustále mění, myčka rozpálená a já vyděšená.

Potvora jedna ošmatala si nádobí, uznala že je hodně špinavý a myla ho 4 hodiny a na 70 stupňů! Horor. Ráno otevřu myčku a nádobí mokrý! No to snad ne a volám Help linku. No to tam musíte dát sůl a leštidlo a prášek , ty tablety jsou na nic! Jdu tedy a koupím tablety, leštidlo, prášek a kouknu na závady - mokré nádobí - vyndala jste ho pozdě z myčky. Zapnu myčku - tentokrát 2 hodiny na 40. Paráda. No a za jak dlouho vyndat nádobí, aby nebo zase mokrý? Ve staré myčce bylo suchý asi za 2 h. Tak zkusím hodinu - otevřu myčku a nádobí je zase mokrý! Tak to zkusím ještě dneska a naposledy. Na helpu říkali, že to může být vadný programátor.Paráda - stála mě 15 000,- a vůbec neposlouchá.Že se na tu techniku nevykašlu a nestoupnu si ke škopku - vždyť to přeci zvládnu!

Tak mi držte palce - blesksoft

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Držíme! Dejte vědět, jak to dopadlo.

A jak jste na tom se stroji vy? Dnes si o technice a vašem vztahu k ní budeme povídat celý den.

Vzpomínáte si, jak jste se učila ovládat svůj první mobil? Potrápila vás někdy vaše pračka, mikrovlnka nebo televize? Musela jste si někdy něco opravit sama? Jste s počítačem kamarádi, nebo spíše nepřátelé? Napadá vás nějaká historka s žehličkou, fénem, pračkou, počítačem, či jinou technickou vymožeností v hlavní roli a chcete se o ni podělit? Napište nám o tom! Adresu už určitě znáte:

redakce@zena-in.cz

Vaše příběhy budeme v průběhu celého dne zveřejňovat a ty nejzajímavější se samozřejmě dočkají odměny.

A jak jsem si s novým technických přírůstkem poradila já? Čtěte v dnešním článku Nelítostný boj - Já vs. technika.

Reklama