Cestování

Blázen v pražských ulicích

Nedá mi, abych se nerozdělila o nedávný zážitek, který se mi stal.

Pátek skoro poledne, dopisuji nějaký materiál, u kterého si šéf vzpomněl, že měl být hotový už tak před týdnem, do toho strčí hlavu do dveří kolegyně, že už na mě čekají

"Jdeme na oběd a jestli hned nepůjdeš, jdeme samy, protože umíráme hlady." Chci sice materiál dopsat, ale koneckonců, písmenka se přes oběd z klávesnice neztratí a určitě se mi bude líp psát bez kručícího žaludku.

Rychle se přezouvám z „pracovních“ lodiček do „venkovních“, protože jídelnu máme asi pět minut cesty a spolu s hloučkem kolegů mířím hladově k jídelně.
Oběd je výborný, nálada vzhledem k tomu, že je pátek, skvělá.....
S povzdechem, že je záhodno vrátit se ještě do práce, odnáším tác.

Najednou mi padnou oči k zemi – hrůza, tác málem pouštím.

Mám jednu botu hnědou, druhou černou....V té rychlosti přezouvání jsem si nevšimla, že jsem sice skopla pod stolem černé lodičky, zašmátrala nohama po hnědých, ale omylem vklouzla opět levou nohou do hnědé.... Co teď???? Čeká mě cesta dost frekventovaným centrem Prahy zpět do kanceláře.. a to jsem ještě původně chtěla skočit k Meinlovi něco koupit..!
Okamžitě opouštím myšlenku jít kamkoli jinam než co nejrychleji zpět do kanceláře – pokud možno tak, abych nebyla půlce Prahy za blázna...
Vyčítám kolegům, že si ničeho nevšimli dřív a nechali mě takhle courat Prahou... Všichni z toho mají samozřejmě příšernou legraci a těm okolojdoucím kolegům, kteří nevědí, co je příčinou toho děsného smíchu, vše ochotně sdělují...nakonec stojí kolem mě asi patnáct řehtajících se lidí....

No jo, kdyby aspoň ti mizerové šli v hloučku zpět do kanceláře, uprostřed nich by se moje nešťastné nohy ztratily, jenže oni pochopitelně musejí ještě zajít koupit zmrzlinu, nebo noviny, nebo cokoli jiného... a já abych se plížila jak stín podél zdí, abych byla co nejméně nápadná..
S bušícím srdcem a očima sklopenýma, abych radši neviděla lidi kolem sebe, se snažím co nejdřív dorazit zpět do kanceláře.

Ještě nikdy se mi ta párminutová cesta nezdála tak dlouhá.....
Oddychnu si až ve výtahu, vlítnu do kanceláře a okamžitě uvádím stav bot na patřičnou míru. Teprve potom jsem schopná zasmát se sama sobě..

Večer to doma vykládám manželovi, ten se pochopitelně královsky baví.. Ještě pár dní nato mě před odchodem do práce kontroluje, jestli mám boty stejné barvy....

   
30.05.2003 - Zahraničí - autor: Jitka Sůsová

Komentáře:

  1. [22] Samík97 [*]

    Majucha: Myslím, že je to podle kozáků z Kubáně/ne Kuby/,kde se ty boty prý nosily.

    superkarma: 0 30.05.2008, 01:14:51
  2. avatar
    [21] Ťapina [*]

    Jednou jsem už vyrazila i bez sukně, naštěstí jsem došla jenom ke dveřím

    superkarma: 0 01.12.2003, 22:46:45
  3. avatar
    [20] Simba [*]

    To se mi ještě nepodařilo, ale že jsem se už z domu nebo kanceláře vypravila v zdrav. pantoflích už ano

    superkarma: 0 24.11.2003, 15:12:13
  4. avatar
    [17] Susina [*]

    Majucha: no to je super, bavila jsem s tím celou kancelář. Kolegyně navrhla, že jste si ho měli nechat v kočárkárně na další nákupy..

    superkarma: 0 02.06.2003, 17:42:32
  5. avatar
    [15] Pentlička [*]

    Když jsme v práci vyfasovali cedulky se jménem, funkcí a názvem pracoviště, stalo se mi několikrát, že jsem s touto cedulkou jela z práce domů přes celé Brno. Zdálo se mi, že mi všichni koukají na prsa ( divné, protože téměř žádná nemám ) a někteří ještě mhouří oči ( to ,jak se snažili přečíst tu mou ceduli ). No, přišla jsem na to většinou až doma.

    superkarma: 0 02.06.2003, 13:29:34
  6. avatar
    [13] Lída [*]

    Holky,to je prostě roztržitost.Já měla v 7.třídě zlomenou nohu-dva měsíce jsem chodila se sádrou od kolena dolů.Potom jsme šly s maminou na sundání,doktor mě sádry zbavil a rozloučili jsme se.Teprve na chodbě jsem zjistila,že mám jen jednu kozačku!Prostě jsem dva měsíce tu druhou nepotřebovala.Pro mě to byla horká chvilka,ale ostatní pacienti se docela dobře bavili.

    superkarma: 0 30.05.2003, 19:46:11
  7. avatar
    [12] Kájina [*]

    jo chodit s navlekama po meste to je taky moje specialita,a stalo se mi to hodnekrat,a jednou dokonce s mamou kdyz jsme sly od doktora,kdyz jsme to zjistili,asi 10 minut jsme se smaly jako blazni pak si sundaly navleky a sly domu

    superkarma: 0 30.05.2003, 16:19:38
  8. avatar
    [11] Susina [*]

    holky, já už jsem zřejmě totální magor - stalo se mi to před pár minutami zas... chtěla jsem někam jít po budově a kolegyně se mě zeptala: " a to půjdeš takhle?" a významně se podívala na mé nohy. No - jedna bota černá a druhá béžová... ach jo, asi nejvyšší čas jít v pátek domů...

    superkarma: 0 30.05.2003, 14:41:35
  9. avatar
    [10] Susina [*]

    mirrea: no, zkus to vysvětlovat šéfovi a klientům..

    superkarma: 0 30.05.2003, 14:16:07
  10. avatar
    [9] Ťapina [*]

    Moje největší terno bylo, když jsem vyťapkala z knihovny v hadrových šustivých návlecích. Ale všimla jsem si toho celkem brzy, právě díky tomu šusťění.

    superkarma: 0 30.05.2003, 12:41:17
  11. avatar
    [8] mirrea [*]

    Susina: no a kde je psáno, že seriózní úřednice nemůže mít každou botu jinou???

    superkarma: 0 30.05.2003, 12:30:53
  12. avatar
    [7] Susina [*]

    mirrea: no jo, ale ona je potrhlá od přírody a kvůli image, já se obhužel musím stylizovat do image seriozní bankovní úřednice..

    superkarma: 0 30.05.2003, 12:13:34
  13. avatar
    [6] mirrea [*]

    no vidíte a Lenka Kořínková nosí naprosto záměrně každou botu jinou

    superkarma: 0 30.05.2003, 12:06:34
  14. avatar
    [5] Lucylle [*]

    Saturninka: Ja odchazela taky pravidelne od doktora v gumovych galosich
    Ted jsou vsude v obchodech voziky,s tim jsem jeste domu nedojela,ale s kosikem jsem si ze samosky taky parkrat prisla

    superkarma: 0 30.05.2003, 12:04:20
  15. avatar
    [4] Saturninka [*]

    jako puberťajda jsem nosila schválně každou kecku jinou , jinak se mi občas stávalo, že jsem odešla od lékaře i s návleky, případně s košíkem z obchodu... taky správnej trapas... dřív jsem rudla, dnes bych se prostě jen smáááála .

    superkarma: 0 30.05.2003, 10:15:32
  16. avatar
    [3] Susina [*]

    no, kromě tohohle případu se mi to stalo už jednou, šla jsem do práce v jedné kozačce červené a druhé hnědé...

    superkarma: 0 30.05.2003, 09:58:06
  17. avatar
    [2] Mandle [*]

    . Po maturitě jsme byly se 2 kamarádkama na brigádě jako servírky. Měly jsme toh nad hlavu. Po šichtě jsme vyrazily na diskotéku a až ve víru tance jsme si všimly, že jedna z kamarádek tančí v gumových /pracovních/ pantoflích ...byl to prima večer ...tančila dál

    superkarma: 0 30.05.2003, 09:46:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme