Ač byla rodem Francouzka, dokázala si první manželka Karla IV. získat srdce svých českých poddaných i šlechty. Svou roli jistě hrálo i to, že se po příchodu do Čech rychle naučila česky a také německy.

V roce 1323 posílá český král Jan Lucemburský svého prvorozeného syna Václava na francouzský dvůr, aby se mu zde dostalo kvalitního vzdělání. Francouzský král Karel IV. Sličný je totiž Janovým švagrem. Jde malému Václavovi za kmotra při biřmování, a z malého Václava se tak ve Francii stává Karel. Není to jediná změna v jeho životě. Krátce nato dochází k uzavření sňatku malého prince se stejně starou Markétou, které se říkalo Blanka.

Blanka z Valois

V katedrále zazní nesmělé „oui“, ale jinak je svatba vzhledem k věku snoubenců pouze symbolická. Vždyť bylo oběma pouhých sedm let. Blanka pocházela z vedlejší královské větve Valois a po svatbě se vrací na zámek své matky, paní Mahaut de Châtillon-Saint Pol.

Znovu se manželé setkávají až v roce 1330, na prahu tehdejší dospělosti, což bylo ve středověku dovršení patnáctého roku života. Nedočkavý Karel prý Blanku tehdy romanticky unesl…

Jenže moc dlouho si spolu radovánek neužijí. Karel je totiž svým otcem odvolán na tažení do severní Itálie, které se protáhne na další tři roky. Tam si Karel údajně náležitě užívá. A Blanka? Její bratr se stal mezitím francouzským králem a ona sama zůstává v Lucembursku u Karlových příbuzných. Záznamy o tom ale nejsou.

Když se ale Karel vrací do Čech, okamžitě si na Blanku, kterou skutečně miluje, vzpomene. Žádá ji, aby přijela do Prahy. Její příjezd v červnu 1334 vzbudí velký zájem. Blanku vítají davy lidí a také šlechtici jsou uchváceni její krásou. Obdivovali též francouzskou módu, kterou Blanka se svým početným doprovodem v Praze představila. Svůj doprovod však Blanka brzy posílá zpět do Lucemburska, Karlovy finanční možnosti jsou omezené a Blanka to chápe.

Blanka byla v Čechách velice oblíbená, její obliba vzbuzovala závist druhé manželky Jana Lucemburského Beatrix Bourbonské, s níž se Karlův otec oženil v roce 1334. Ta se nikdy česky nenaučila a pro její povýšené chování ji nepřijala ani šlechta.

Slasti otce vlasti

Slasti otce vlasti - Blanka z Valois v podání Daniely Kolářové a Jaromír Hanzlík jako Karel IV.

Jinak šťastné manželství Blanky a Karla kalil fakt, že se v něm narodily „pouze“ dvě dcery. A Karel tolik potřeboval syna a dědice! První dceru Markétu přivedla Blanka na svět hned rok po příjezdu do Prahy, druhá Kateřina se narodila až po sedmi letech v roce 1342.

Když bylo Kateřině pět let, byli její rodiče 2. září 1347 ve Svatovítské katedrále korunováni na českého krále a královnu. Stalo se tak rok poté, co se Karel stal králem po smrti svého otce v bitvě u Kreščaku.

Blanka z Valois si ale titulu české královny příliš neužila. Za necelý rok náhle ve věku dvaatřiceti let zemřela. Příčina jejího skonu není zcela známá. Hovořilo se o morové epidemii, to ale bylo spolehlivě vyvráceno. Mor, který řádil v letech 1347-1351 téměř v celé Evropě, se Čechám tehdy vyhnul.

Dnešní historikové nevylučují tuberkulózu. Nicméně objevují se dokonce i spekulace, že psychicky labilní Blanka spáchala sebevraždu, protože se prý obávala zavržení, když Karlovi neporodila syna. Je to dost odvážné, ale kdo ví...

Po milované královně truchlil celý národ, truchlil i Karel. Ale ne dlouho. Potřeboval nutně dědice, a tak se brzy oženil. V každém případě manželství s Blankou z Valois bylo ze všech jeho manželství nejdelší. Trvalo - s přestávkami - dvacet pět let.

 

Na našem webu jste si také mohli přečíst:

Reklama