Reklama

jenomže její výška se neztotožňovala s představou modelingové agentury. Krásných 169 centimetrů nestačilo a na profesi modelky bylo málo. A tak ji alepsoň namalovali, učasali, oblékli a vyfotili, takže má památku na svůj šestnáctiletý sen

Přeji hezký den. Naše rodina patří výškově asi k průměru České republiky. Nejsme ani prckové, ani nějací dlouháni. Máme něco kolem 170 cm. A stačí to.

Na základní škole, jak už to většinou bývá, byly holky vyšší než kluci. Alespoň na prvním stupni. Na druhém nás kluci začali dohánět a přerostli. Ale neřešili jsme to. Potom nám začala růst prsa a to už jsme, holky, řešily.

Na gymnáziu jsem dostala nápad. Chci být modelkou! Líbily se mi všechny ty krásné slečny, načesané, namalované, krásně oblečené v časopisech. Chtěla jsem vypadnout z té naší malé vesničky o dvaceti domech a osmdesáti kravách a někam se taky podívat a cestovat. Ve škole byl tehdy inzerát, že se koná konkurz do modelingové agentury. I šla jsem tam, plná očekávání. Bylo mi jasné, že je spousta krásnějších slečen. Ale kosmetika, vizážisté a photoshop dělají divy. Paní majitelky si mě tak nějak prohlédly, popovídaly si se mnou a poté prohlásily: „Slečno, můžeme Vás namalovat, učesat, obléknout, ... ale Vy už těžko někdy vyrostete...“

Tehdy mě to pěkně naštvalo, že jsem zůstala na svých 169cm. Od dvanácti let nepřibyl ani jeden centimetr. Takže ze mě nikdy modelka nebyla. V oné agentuře mi nabídli alespoň namalování a vyfocení uměleckých fotek. Souhlasila jsem a mám je doma schované v albu. Manžel, když je viděl, ptal se, kdo že to na té fotce je. S odpovědí, že jsem to já, rozhodně nesouhlasil. Ale byla jsem to já. Já, krásná, alespoň na fotce. Je to krásná památka na utopickou představu.

Dnes jsem spokojená, jak jsem vyrostla. Mám pocit, že svět není o výšce, ale spíš o člověku samém. Jak se chová, jaký je uvnitř. I malý človíček je krásný.

A ještě mám jednu příhodu. Švagrová má jen 149cm. Když si dělala řidičský průkaz na auto, instruktor v autoškole jí musel jeden centimetr přidat, aby vůbec mohla kurz absolvovat. Na předních sedadlech se totiž mohlo (snad to platí dodnes) sedět až od 150cm. A když neviděla přes přední sklo? Nosila si s sebou pod zadek polštářek! A jak dnes pěkně jezdí!

Přeji hezký den všem. Malým, středním i těm velikým.

S pozdravem black.bird.third

Milá black.bird.third, myslím, že jste se neměla nechat odradit. K práci fotomodelky by vám stačilo i těch stoosmdesát.

Text nebyl redakčně upraven

A co vy a vaše výška, milé ženy-in? Jste spokojené? Nebo jste se někdy pro svou výšku trápily? Máte také nějakou příhodu? Napište nám na dnešní téma na adresu: redakce@zena-in.cz