Vyplatí se sáhnout hlouběji do kapsy pro bio banány, nebo se od těch běžných liší ve skutečnosti jen cenou? A kolik chemie je zapotřebí, aby se dostaly až na náš stůl? O banánech jsem si povídala s Barborou Trojak z kampaně Za férové banány!

Nemůže se stát, že by byla nálepka bio na banánech neprávem? Jakým kontrolám podléhají, a jen v zemi původu, nebo i v Česku?
Bio banány podléhají podobným kontrolám, jako bio výrobky u nás. Označení bio certifikace existuje mnoho, protože státy mají většinou své vlastní. Fungování je ale víceméně stejné, v zemi existuje zákon o ekologickém zemědělství, je určeno, kdo dodržování pravidel kontroluje, a každý výrobek, jenž má na obalu slova „bio“ nebo „eko“, by měl být označen kódem (slouží pro dohledání kontrolní organizace) a oficiálním logem (u nás jde o zelenou zebru).

Pokud má být bio výrobek uveden na evropský trh, EU zkoumá, jestli ta pravidla pro ekologickou produkci jsou v daném státě kompatibilní s pravidly EU. Pokud ne - a to platí pro většinu států z tzv. rozvojového světa - provádí vlastní kontrolu. V EU/ČR se stejně jako u jiných výrobků sleduje hladina reziduí nebezpečných pesticidů.

Bylo by asi těžké na takový podvod přijít, na druhou stranu v případě banánů není mnoho míst, kde by se dalo toto ovoce pěstovat v bio režimu, protože je to velmi náročné. Především kvůli nemocem a škůdcům jde většinou o geograficky izolovaná místa - např. horami nebo mořem. Z Dominikánské republiky pochází 55 % celosvětové produkce bio banánů. Zbývající část pokrývá hlavně Peru, Ekvádor, Kolumbie, Mexiko, Kanárské ostrovy, Madeira a Martinik. Obecně je množství bio banánů poměrně omezené a dá se tedy odhadnout i maximální množství produkce.

baratrojak

Barbora Trojak

Bio banány nejsou vůbec chemicky ošetřeny, nebo je přece jen nějaká látka, kterou použít musí a mohou? Například pro převoz, dozrání?
Pro dozrávání se stejně jako u běžných banánů používá v dozrávárnách plyn ethylen, který ale není pro lidské zdraví nebezpečný.

Jinak se všechny chemikálie nahrazují nějakým organickým ekvivalentem, který je přírodního původu. I tak ale může jít, například kvůli vysoké koncentraci, o látky, před kterými se musí místní zaměstnanci chránit: třeba oleje z citrusů mohou způsobit podráždění na kůži.

Místo syntetických hnojiv se používají různé látky: slupky z kávových třešní, kompost ze starších banánovníků, hnůj, rybí moučka, guáno, mořské řasy apod.

Škůdce a nemoci řeší například zmíněné esenciální oleje, extrakty z česneku, chilli a konkurenční bakterie nebo hmyz.

Namísto herbicidů se půda osazuje drobnými rostlinkami, které působí konkurenčně proti plevelům. Část kontroly je také mechanická a spočívá ve vyhledávání a osekávání napadených listů.

Na řezné části trsů se pro převoz používá například vosk. Aby řez neplesnivěl.

sklizen

Pracovníci musí být při sklizni hodně opatrní, i malé poškození může znamenat, že banán skončí na kompostu místo v exportní krabici.

Takže je to s umělým dozráváním banánů stejné v případě těch bio i těch klasických?
Jsou-li banány určeny pro domácí spotřebu, sklízí se plně zralé, žluté. Pokud je ale chceme exportovat, musí se sklidit za zelena, aby přežily transport na chladicí lodi či ve vychlazeném kontejneru. Potřebují pro to teplotu okolo 14 stupňů. Cesta do Evropy jim trvá 10 až 20 dní. Po vyložení v přístavu (v Evropě nejčastěji Hamburk, Bremerhaven, Antverpy, Portsmouth, Marseille) putují banány v chladicích vlacích nebo kamionech. Ve své cílové destinaci se pak nechávají dozrát v dozrávárnách, a to přesně do té míry, jakou požaduje zákazník. Pro stupeň dozrání existuje číselné označení a obchodníkům tedy stačí pouze nahlásit číslo. Dozrávárna už si poradí se zbytkem.

Ale jak už jsem zmínila, pro dozrávání se u bio banánů stejně jako u běžných banánů používá v dozrávárnách plyn ethylen, který není pro lidské zdraví nebezpečný.

plantaze

Banánová plantáž z dronu. Plantáže jsou monokultury, nic jiného tu neroste. Škůdcům a nemocem tedy nic nestojí v cestě a šíří se velkou rychlostí.

Říká se, že klasické banány jsou druhou nejvíce chemicky ošetřovanou plodinou. Je to tak?
Ano, tou první je bavlník.

Jakou chemií a proč musí být ošetřovány?
Na plantážích se používají hnojiva a různé druhy pesticidů - látek určených na hubení různých druhů organismů. Například nematicidy - ty jsou velmi toxické a zabíjí červíky, fungicidy - látky proti plísňovým nemocem, které jsou v tropech velmi časté, a nebo herbicidy, jimiž se hubí plevelné rostliny.

Cavendish i další odrůdy banánů nejvíce ohrožují nemoci Černá Sigatoka a Fusarium Wilt TR4, což je kmen Panamské nemoci způsobené houbou Fusarium oxysporum. Kromě toho na ně útočí různí mikroskopičtí červíci, mušky apod.

Banánovník se rozmnožuje řízkováním (řízek je kousek uříznutý z rostliny) a ne semeny. Jeho geny se tedy neadaptují na nové podmínky, nevyvíjí se. To je i případ současné nejrozšířenější exportní odrůdy, Cavendishe. Zároveň z tohoto důvodu není možné vyšlechtit odrůdy rezistentní proti nemocem, jedinou možností by bylo využít genového inženýrství. Otázkou je, jak by se na geneticky modifikované banány dívali spotřebitelé.

Kromě nemožnosti adaptovat se je ale důležitým faktorem pro šíření nemocí a škůdců i samotný způsob pěstování banánů. Na monokulturních plantážích jsou totiž velmi snadnou kořistí a vinou nízké biodiverzity škůdcům nestojí v cestě téměř žádná překážka.

Jde o stálý koloběh, protože organismy jsou schopné stát se vůči pesticidům odolnými (zvyšovat svou rezistenci). Kromě nežádoucích látek ničí ale pesticidy i řadu dalších, které jsou v přírodě důležité. Narušují se tak přirozené ekologické vztahy.

pesticidy

Pesticidy se aplikují ručně, nebo z letadel či vrtulníků. Toto je plantáž v Hondurasu.

Může použité chemické ošetření člověka nějak ohrozit?
Agrochemikálie (tedy pesticidy a hnojiva) se hromadí v těle lidí i zvířat, znečišťují půdu a především vodní zdroje. Lidé bydlící v okolí plantáží tak často nemají přístup k nezávadné vodě a na pití, vaření a umývání používají vodu kontaminovanou chemikáliemi. Pracovníci na plantážích přicházejí do styku s chemikáliemi denně – když je na rostliny aplikují, často bez řádných ochranných pomůcek, nebo při postřicích plantáží z letadel.

Důsledky působení pesticidů jsou různé – v krátkodobém hledisku může jít o kožní a oční nemoci, dýchací problémy, nevolnost, mdloby, zvracení (tak vypadá jednorázová otrava).

Život či práce v pesticidy zamořeném prostředí po dlouhou dobu může znamenat vážné duševní poruchy, jako je schizofrenie či deprese, rakovinu, potrat nebo ztrátu plodnosti.

A nemohou se tyto chemikálie dostat do těla i nám, konzumentům?

V naprostém minimu, protože hladiny reziduí jsou nastaveny v EU poměrně přísně a banán má tlustou slupku - víc bychom se měli bát jiného ovoce.

baleni

Balení do krabic. Každá bude vážit stejně, a to 18,14 kg.

Lze toto množství přeci jen ještě eliminovat odřezáváním špiček?
Odřezávání špičky je spíš pověra, vzhledem k tomu, že banány rostou až do sklizně špičkou nahoru...

Mohou se dávat slupky z klasických banánů do kompostu?
Na to se pohledy různí. Někteří autoři uvádějí, že je lepší vůbec žádné tropické ovoce do kompostu nedávat. Já bych tam s klidem dala slupku z bio banánu.

fairtrade

Fairtradové banány jsou označené modrozelenou certifikační známkou.

Je tu ještě další pojem - fair trade banány. O co jde?
Certifikace Fairtrade spotřebitelům zaručuje, že produkce výrobku proběhla podle principů spravedlivého obchodu. Patří mezi ně například zákaz dětské práce, zákaz nucené práce, vyplácení dostatečně vysokých mezd a spravedlivých výkupních cen, rovnost a demokracie, ochrana životního prostředí a dlouhodobé a transparentní obchodní vztahy.

Certifikaci mohou nést buď plantáže (v tomto případě se nejvíce kontroluje bezpečnost práce, dodržování práv zaměstnanců, dostatečné mzdy atd.) nebo drobní pěstitelé sdružení do družstev. Zde je nejdůležitější vyplácení spravedlivých výkupních cen. Důležitým principem je vyplácení tzv. fairtradového (sociálního) příplatku, jehož cílem je rozvoj komunity. Pěstitelé a zaměstnanci plantáží mohou tuto prémii využít k vybudování infrastruktury, opravám cest, zajištění elektřiny, pitné vody nebo zdravotní péče, ke školení a vzdělávání nebo jako mikropůjčky.

Dodržování pravidel kontroluje nezávislá třetí strana, společnost FLOCERT.

Ochranná modrozelená známka je vlastnictvím nevládní organizace Fairtrade International, která zároveň vyvíjí standardy pro jednotlivé produkty.

bananycena

Kolik komu připadne z prodejní ceny klasických banánů? Zdroj foto: pribehbananu.cz

Jsou bio banány automaticky fair trade?
Ne, ale často má plantáž/družstvo obě certifikace.

Při pěstování fairtradových banánů je použití některých málo toxických chemikálií povoleno.

fair

Takto to vypadá na Fairtrade a Bio plantáži v Peru. I když tu lidé pracují jen s organickými látkami, musí se chránit rukavicemi a zástěrami.

Je nabídka fair trade a bio banánů v Česku dostatečná?
Co se týká ovoce, je v České republice zatím možné koupit jen fairtradové banány a někdy i ananas. Poznáte je podle modrozelené známky na obalu výrobku. S bio banány je to lepší a nabízí je i některé řetězce. Na facebooku kampaně Za férové banány se snažíme pravidelně aktualizovat seznam prodejních míst. Další informace můžete získat i na našem webu ke kampani Za férové banány - www.pribehbananu.cz.

Zdroj foto: Jakub Freiwald, Stanislav Komínek, Barbora Trojak

Čtěte také:

Reklama