Bílý Brumla je auto naší čtenářky s nickem Pajda a navíc magnetem na přitahování nehod, takže bez pojistky by rodinu asi totálně zruinoval. Nicméně, díky pojištění se ho zbavit nehodlají

Pojištěná jsem, a to docela dost. Životní pojistka, připojištění na pobyt v nemocnici, úrazové, pojištění proti škodě způsobené zaměstnavateli (což je pojistka docela šikovná a nestojí mnoho - zvlášť když jako já pečujete o dost rozsáhlou síť), pojištění proti škodě způsobené členy domácnosti. To všechno funguje, když ne jinak, tak jako úspory. S čerpáním jsme zatím potíže neměli, když si syn zlomil malíček na noze a měl na něm tři dny dřívko od nanuku, tak dostal 7 tisíc, a fakt, že byl od malička pojištěný ve stipendijním programu nám umožnil nezamýšlet se moc nad financemi v době jeho studia na vysoké škole. Sama ale pojištění neprodávám - nejsem až tak přesvědčena, že pro lidi, kteří tráví život pochůzkou do práce - z práce a k televizi - to je nějak výhodné. Několikrát jsem svému okolí nanutila stavební spoření, ale aktivně jsem to moc neřešila.


To ale není nic proti pojištění auta - tedy našeho Bílého Brumly. Když jsme ho koupili, byli jsme na něj dost hrdí, až než se ukázalo, že Brumla má poněkud pochybný zvyk napadat jiná auta. Má totiž sportovní motor a je to nějaký dost extra model, což nikdo netušil. Napadání aut jsme zvládli, ale další průšvihy na sebe nedaly dlouho čekat. První byla srna, která spáchala sebevraždu skokem pod auto, pojištěné právě 1 den.

Po opravě dobrý, ale Brumla si dal záležet a „najel při parkování“ do jiného auta. Tedy tak to alespoň líčil člověk, který v tom autě seděl. Syn se dušoval, že druhé auto couvalo, ale protokol o nehodě nakonec podepsal, protože když na mladého kluka s čerstvým řidičákem řvou dva dospělí, tak obvykle vyhrají. Teprve v servise se zaťali a prohlásili, že mechanismus poškození odpovídá jednoznačně naší verzi a oprava šla na spoluúčast druhé strany. 

Při návratu ze servisu skočil Brumlovi na kapotu zajíc...a jelo se zpátky. Když se vyklepaly blatníky, poškozené zvěří, Brumla chvíli dělal dobrotu. Pak ale v horku prasklo zadní sklo. To pojištěné nebylo, jenže v servise prasknul vedle Brumly motor nějakého jaguára a Brumla se musel spravovat skoro celý. Z čeho to hradila ta opravna, to opravdu netuším.

Cestou z opravny vyletěl kamínek zpod kol náklaďáku tak dobře, že Brumla přišel o čelní sklo...v servisu už měl tou dobou čestnou kóji, protože tam stál častěji než u domu. V září jsem vzala Brumlu ke mě do práce - nějaký moula mu tam na parkovišti odřel celý bok. Oprava bratru za 40 000 Kč. A když dorazil pojišťovák (tou dobou už jezdil k nám), tak mně říkal:“To je úžasné, já jsem díky vám vyhrál skoro deset tisíc! Že toho krasavce neprodáte? Víte, my už se ve firmě sázíme, za jak dlouho se k vám pojede znovu...“

Po tomto sdělení se  Brumla umoudřil. Zřejmě uznal, že už to přehání a že když jsme s ním vydrželi takovou dobu, tak ho opravdu zpátky do Ameriky nepošleme...a pojišťovák podle všeho přišel o příjmy ze sázení.

Pajda

Milá Pajdo, jak to tak čtu, tak váš Brumla asi nebude pojištěn jen povinným ručením, že?

Text nebyl redakčně upraven

Reklama