Letošní Febiofest - mezinárodní přehlídku filmu, televize a videa doplnila výstava fotografií kameramana Evžena Janouška. V pondělí 20. března byly fotografie představeny na vernisáži. Výstava potrvá v kavárně JET SET CAFE až do 9. dubna (otevřeno: po-čt 12-02 hodin, pá-so 12-03 hodin, ne 12-01 hodin).
„Moje fotografie vznikají, až když udělám poslední záběr a odložím kameru,“ vysvětluje kameraman Evžen Janoušek. A právě výstava Reportážní cesty s Českou televizí představuje fotografie, které vznikly v rámci zpravodajských reportáží. Většina z nich na vás zapůsobí velice emotivně. Otázkou zůstává, zda si atmosféru fotografií máte šanci uvědomit na místě, kam se lidé chodí spíše bavit.
Pražská kavárna JET SET CAFE je každopádně reprezentativní místem pro cokoli. Ale i pro takovouto výstavu? Jak jde dohromady uspěchaný pražský život a snímky z Etiopie, Kurdistánu či Makedonie?
Na snímcích máte možnost vidět hroutící se města, utrpení v očích lidí, beznaděj. Čtete si výpovědi zahraničních reportérů a ve chvíli, kdy se myšlenkami přesunete na druhý konec světa, se z reproduktorů ozve techno.
Uprostřed rušné Prahy působí tyto fotografie jako vytržení. Potřebovali byste klid, abyste pochopili, co zažili zahraniční zpravodajové České televize Michal Kubal, (Antonín Vančura)Tereza Engelová či Zbyněk Vičar. Poznali byste, že takové snímky má člověk možnost udělat až ve chvíli, kdy se vžije do tamních obyvatel.
„Někdy se mi zdá, že jedna fotografie s textem má větší hloubku a obsah než celá televizní reportáž,“ říká autor fotografií Evžen Janoušek. A má pravdu. Jen nevím, zda si to mají lidé v centru Prahy v prostředí rušné kavárny možnost uvědomit.
Mně se to nakonec povedlo, jen ve chvíli, kdy jsem se „vrátila“ zpět do reality, byla jsem trochu popuzená lidmi kolem a toužila jsem být s těmi fotografiemi někde daleko na klidném místě.
A tak mě napadlo. Jaký názor máte na výstavy, které jsou k vidění pouze v kavárnách? Potřebujete vnímat fotografie či obrazy v klidu, nebo jsou vám blíž ve chvíli, kdy si dáváte šálek kávy v rušném klubu?
Nový komentář
Komentáře
Nyotaimori: To máš fuk
Řvu, když vidím záběry z našich DD
, ale když to netrhá žíly "správňáckým" zazobaným amíkům, co chtějí napravovat svět 
Neřvu, když vidím africké, irácké a jiné děti
Nechci být rasistka aj., ale bohužel to tak mám, klidně mi
"Někdy se mi zdá, že jedna fotografie s textem má větší hloubku a obsah než celá televizní reportáž" - to věru jo. Jednou fotografií s textem se dá situace úžasně zmanipulovat ku přání autorovu, v reportáži už by mohla být třeba i vidět realita
Tím nechci narážet na konkrétně tuhle výstavu, neviděla jsem, neznám. Ale po zkušenostech s jistými organizacemi si odmítám dělat obrázek podle fotek a radila bych to i ostatním.
Henri: k obrázkům ještě jejich osudy
Nebude to trvat dlouho, a taková fota pořídíme i tady. Jen příroda bude trochu jiná.
Obrázky nešťastných dětí mne osloví kdekoliv