Tím dobytkem je myšlena konkrétně kráva, kterou jsem byla nezávisle na sobě několikrát titulována, když jsem se pozastavila nad určitými věcmi, které mě nenechaly lhostejnými. Copak jsme my lidé opravdu tak bezohlední?

Vždyť je na čerstvém vzduchu

První příhoda se stala v létě, když jsem byla s dcerou na koupališti. Vedle nás měla deku mladá maminka s moc roztomilým, asi dvouletým chlapečkem. Ještě jsem si dcerku dobírala, že bych už ráda takového vnoučka. A po chvilce bych toho chlapečka za svého vlastního nejraději i přijala.
Neznám nic horšího než bezohlednost vůči vlastnímu dítěti. Mladá matka vytáhla cigáro a kouř vydechovala chlapečkovi přímo pod nos. Když jsem jí v dobrém úmyslu nabídla, že se s dekou posuneme, aby si ji mohla dát tak, aby nešel kouř po větru přímo na její dítě, řekla mi, že nebude s dekou šaškovat. Celou dobu pak ten kouř vydechovala střídavě na nás a na malého. S dcerou jsme nekuřačky, tak už jsme to nevydržely a posunuly se o kus dál. Přitom jsem si neodpustila utrousit polohlasitě poznámku, jak je to vůči tomu chlapečkovi bezohledné.
Jeho matka mě samozřejmě slyšela a reagovala: „Starej se o sebe, ty krávo! Je kluk je na čerstvém vzduchu? Je.“
Dcerka se mě zastala: „Nevím, kdo je tady kráva, ale moje mamka to určitě není.“

Staré báby nepouštím

Druhá příhoda je stará asi týden. Šla jsem domů z práce, ale začalo pršet, tak jsem naskočila do tramvaje. Byla přeplněná, zamlžená okna, nedalo se dýchat. Vedle mě stála starší paní a třesoucí se rukou se držela za madlo tramvaje. Bylo na ní vidět, že jí není dobře. Všechna sedadla byla obsazena, včetně těch pro zdravotně postižené, nad kterými jsme s paní stáli. Na těch se ale rozvalovali teenageři, jedoucí ze školy.
„Oni vás pustí,“ špitla jsem paní.
„Ale nechte je,“ řekla odevzdaně.
To teda nenechám. Nesnáším bezohlednost vůči starým lidem.
„Mohli byste tu paní pustit sednout?“ spustila jsem na kluky.
„Staré báby nepouštím,“ reagoval jeden z nich, přičemž sklidil velké ovace smíchu a uznání od svých spolužáků. Jednomu se to ale přece jen rozleželo v hlavě a paní sednout pustil.
To už jsem ale vystupovala, a jen jsem za zády směrem ke své osobě zaslechla: „Kráva!“
No, jestli já jsem kráva, tak ten kluk byl pěkný vůl.

Je za to snad placená, ne?

A poslední příhoda se stala teď o víkendu.
Stála jsem s nákupním košíkem v nekonečné řadě u pokladny nákupního centra. Přede mnou bylo snad dvacet lidí, vedoucí provozovny se ani nenamáhal, aby nechal otevřít další volné pokladny, a prodavačky dvou jediných otevřených pokladen už pomalu omdlévaly. Nezáviděla jsem jim a chápala jsem jejich čím dál unavenější pohledy a pomalejší tempo. Nechápal to však pán stojící dvě místa přede mnou.
Paní pokladní vypadla z rukou při účtování nějaká paštika a chlap se na ni rozkřičel, ať mu jde okamžitě pro jinou.
„Ale vždyť se jí nic nestalo, je to jen konzerva,“ bránila se prodavačka. Chlap však trval na svém.
Zvedla se tedy od pokladny, u které stála nekonečná řada lidí, a šla milostpánovi vyhovět.
„To bylo zbytečné, pane,“ řekla mu paní přede mnou.
A já jsem se přidala: „Taky jste si pro ni mohl dojít sám, když vidíte, jaká je tu řada, ne?“
„Je za to snad placená, ne?“
„Za dělání poskoka placená není“.
„Starej se o sebe, ty krávo,“
ukončil chlap debatu, vzal nově donesenou paštiku i s nákupem a odkráčel ke svému fáru na parkovišti.
Nesnáším bezohlednost z pozice moci. A ten chlap se tak určitě chová k mnoha lidem.

Kde se to v těch lidech jen bere?

Kde se bere v lidech tolik nenávisti a bezohlednosti vůči druhým? Bylo tomu tak vždycky? Je jen otázkou času, kdy se začneme bát vycházet ven? Kdy se začneme bát promluvit, zestárnout...?
Bezohlednost je vlastnost, se kterou se člověk nerodí, je to stav, ke kterému dochází během let. Výchovou, prostředím, ve kterém žijeme, lidmi, kterými se obklopujeme.
Kéž by to byl stav, který se bude v naší společnosti vyskytovat co nejméně.

Téma dnešního dne: Bezohlednost

  • Setkáváte se ve svém okolí s bezohledností?
  • Byl někdo bezohledný vůči vám samotným?
  • Byla jste i Vy sama někdy bezohledná?
    (a pak jste toho třeba litovala)
  • Napište nám nějaký příběh, který se vás dotkl.
  • Myslíte, že bezohledné chování společnosti je v dnešní době větší než dejme tomu v době našich babiček?
  • Co považujete za největší lidskou bezohlednost?
    Vůči komu? Vůči čemu?

Jsou to jen záchytné body, o bezohlednosti můžete psát samozřejmě svými vlastními slovy. Těším se na vaše příspěvky.

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z pisatelek odměníme pěkným dárkem: luxusní dámskou kosmetikou Planet spa / pleťovým mlékem na obličej, krk a dekolt a na ruce.

darek

Reklama