Bulvár

Bezohlední cestující ještě nevymřeli

Cesta do práce?

Tak na takové cesty se nezapomíná…

Hned po škole jsem nastoupila do velké firmy, která sídlila kousek za městem, kde jsem bydlela. Každý den jsem trávila na cestách téměř tři hodiny, ale zvykla jsem si. Cestou jsem hodně četla a byla ráda, že mám práci.


Pak jsem si našla přítele, který bydlel a také pracoval asi 100 km od mého bydliště. Spolu jsme bohužel trávili jen víkendy, ale stálo to za to, byli jsme si vzácnější. A tak jsem každé pondělí a pátek trávila ve vlaku nebo autobusu víc času než jiné dny.

Pondělky byly krušné, obzvlášť v zimě, vstát za tmy, dopravit se na nádraží, pak cesta autobusem a ještě místním autobusem, necelé tři hodinky jízdy. Za to pátky byly veselejší, vždycky mi cesta rychle utekla.

Po nějaké době jsem otěhotněla, takže se mnou cestoval i náš budoucí potomek. Naštěstí jsem netrpěla ranními nevolnostmi, tak se cesty daly přežít. Bohužel na tu dobu moc ráda nevzpomínám, často se mi stávalo, že jsem stála a ještě jsem neměla tu drzost požádat o místo.

Během týdne, kdy cesta do práce byla kratší, jsem většinou vydržela stát. Jenže jedno pondělí jsem jela do práce později a nenastoupila jsem hned na nádraží, ale až na druhé zastávce, která byla blízko našeho domu. No, co myslíte, autobus plný, všichni si vybojovali místo již na nástupní stanici, a tak jsem se zavěsila nad sedící pány, vystrčila své sedmiměsíční břicho a začla přemýšlet, jak tu hodinu a půl přežiju.

Asi po čtvrt hodině vystupovala zezadu paní a na volné místo, kterého jsem si nevšimla, se hrnul hned další pán, naštěstí na mě zavolala a já si konečně sedla.


Teď už si užívám mateřství, mám krásného syna, který miluje jízdu jakýmkoliv dopravním prostředkem, vždyť toho se mnou ještě v bříšku nacestoval. A příště, jako že bude, si o to místo pěkně řeknu.

Hezký den a pokud Vás čeká dlouhá cesta domů, tak ať  Vám rychle uteče.

Lucca


Lucco, děkujeme za Váš příběh. Musím se přiznat, že být na Vašem místě, asi by to dobře nedopadlo. V dopravním prostředku, zvlášť pokud si nesednu a jedu delší dobu, se mi dělá špatně už nyní a nechci ani pomyslet na to, až budu těhotná. Nejspíš kvůli tomu budu muset oprášit svůj řidičský průkaz...:-).

Vám i Vašemu synovi přeji už jen příjemné cestování a co nejméně do sebe zahleděných spolucestujících.

A co Vy? Máte rádi cestování. Možná ano, ale co každodenní cesty do práce?

Napište nám, jak je zvládáte.

redakce@zena-in.cz 

   
04.11.2005 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Komentáře:

  1. avatar
    [20] Agnes X [*]

    Se mi zrovna minulý týden stalo...sedím si v tramvaji, čumím do blba a koukám ženský na pupek, který se mi cpal do obličeje. Za pár minut myšlenka skončila a já vyskočila jako debil (páč v tu chvíli mi došlo, že nade mnou stojí těhulka) až z toho chudák měla skoro infarkt. Omlouvala jsem se, že jsem si nevšimla dřív a tak. Chvíli před tím nastoupila babka, která slyšejíc mé omluvy se do mě pustila, že je starší, než támhleta ňáká a taky si zaslouží sednout . No to byla voda na můj mlýn. Úplně mě vytočila, čubka jedna...trochu jsem na ni řvala...jestli chce sedět, ať si sedí doma u televize a neprudí!! A kupodivu ji nikdo celou cestu nepustil sednout

    superkarma: 0 05.11.2005, 15:45:16
  2. avatar
    [18] medved [*]

    ja asi ziju v jiny zemi...me pripada, ze me poustel a pousti porad nekdo ...ale me to je spis neprijemny...nepotrebovala jsem sedet jako tehotna a nemuzu sedet ani jako osatkovana matka, protoze dcera ma pak mizerny vyhled ...vcera jsem naopak dostala sprdaka, ze si pripadaji blbe, kdyz si nechci sednout, ze na ne (dve pani) ostatni koukaji jako na hulvaty, kteri me nepusti

    ja myslim, ze kdo si chce sednout, ma si o to rict....premlouvani, ze potrebuju stat, kdyz me pousti sednout je taky pekne neprijemny

    a ad kocarek...NIKDY se mi nestalo, ze by mi lidi nepomohli, v 90% pripadu se nabizi sami a kdyz se nikdo nenabidne, tak si nekomu reknu nevim, kde je problem ...ale je fakt, ze jezdim s kocarem malokdy

    superkarma: 0 04.11.2005, 21:58:01
  3. avatar
    [17] femme [*]

    mě nepustila, cca týden před porodem, sednout mladá zdravotní sestra od mého gynekologa, ke kterému jsem tehdy chodila

    superkarma: 0 04.11.2005, 21:33:35
  4. avatar
    [16] Ťapina [*]

    linde: No to je možná argument pro to, proč byste i vy měly sedět, ale fakt v té tramvaji nebyl nikdo, kdo by v tom vlaku tu hodinu nestál?

    superkarma: 0 04.11.2005, 19:54:30
  5. avatar
    [15] lenkasegra [*]

    Jo to znám jedu takhle autobusem se svou dcerou v kočárku, plný autobus lidí, ale při výstupu ani jeden co by pomohl sám od sebe. Až po mé dost hlasité výzvě a důrazu se tenkrát ne muž, ale žena zvedla a pomohla mi. Když jsem dojela ke kamarádce a povídala jí co bylo zasmála se a odpověděla, že když jela naposledy ona musel se zvednout řidič a pomoci jí s kočárkem pak hlasitě poděkoval všem těm bezohledným prdelkám.

    superkarma: 0 04.11.2005, 19:06:29
  6. avatar
    [12] Kelly [*]

    Sirikit: to byl ale dobytek , budiž Ti aspoň chabou útěchou, že na každého jednou dojde ...
    Já první měsíce těhotenství, kdy je člověku dost blbě a není to na něm moc vidět, prožívala na podzim. Takže jsem měla smůlu a každou zastávku vydýchávala, protože se mi točila hlava.
    Ale od doby, co jsem s sebou sekla na podlahu a pár minut o sobě nevěděla, si mne lidé pamatovali a už od nástupu pouštěli ...
    Naopak si vzpomínám, kdy jsem v posledních měsících, s pupkem pod nosem, nastupovala do plného autobusu - kde se nikdo z mužského pokolení nepostavil. Pouze taková scvrklá babička se zvedla a i přes mé protesty pustila sednout.

    superkarma: 0 04.11.2005, 14:55:40
  7. avatar
    [10] Meander [*]

    Baronka z Kratihájů: To zas ne, já jenom tím fofrklackem stoupala lidem na nohy

    superkarma: 0 04.11.2005, 14:33:21
  8. avatar
    [6] Sirikit [*]

    Bezohlední cestující byli a budou, bohužel. Bylo mi patnáct, když jsem si poranila nohu a rána se zanítila, takže ji bylo potřeba rozříznout a vyčistit. Jela jsem z chirurgie do školy, bylo to devět stanic tramvají. Lékař mě nabádal, abych si nohu nechala v klidu, pokud možno ve vyšší poloze, třeba na židli. Podařilo se mi v tramvaji sednout, ale hned v příští stanici si o uvolnění místa řekla paní, co přistoupila. Prosila jsem ji, ať řekne někomu jinému, že jedu od lékaře a mám nemocnou nohu. Nepřejte si slyšet ten komentář. Dosáhla toho, že mě jakýsi pán doslova vytáhl za límec ze sedačky a dáma se s poděkováním (jemu, ne mně) usadila. Vůbec jí nevadilo, že stojím na jedné noze, tu druhou, zafačovanou jsem měla obutou do pantofle. Za chvíli jsem měla obvaz i pantofli červené od prosakující krve a bylo mi do breku. Ale byla jsem holka mladá a vyplašená, teď už bych si to líbit nenechala.

    superkarma: 0 04.11.2005, 14:04:01
  9. avatar
    [5] Ivana. [*]

    linde: tak si jí to měla říct, nebo jí dcerku lupnout na klín takhle jsem zažila paničku kterak šupla mladíkovi těžké tašky na klín a ten se nezmohl ani na fň jen seděl a vyjeveně čuměl

    superkarma: 0 04.11.2005, 14:02:47
  10. avatar
    [4] Linde [*]

    minulý týden jsem jela s 5ti letou dcerou narvanou tramvají v Brně na veletrh.Stály jsme u sedadla, kde seděla tak 16ti letá holka a jako by omluvně promuvila k dceři - víš, já jsem stála hodinu ve vlaku, mně děsně bolí nohy. Chudinka - my jsme tu hodinu na chodbičce stály vedle ní....

    superkarma: 0 04.11.2005, 13:59:16
  11. avatar
    [3] alko [*]

    Ivana.: Přesně, když jsem si s dítětem na ruce chtěla sednout vybrala jsem si, nejlépe mladšího chlapa, a řekla mu. Jednou však jeden na celou tramvaj hudroval, že má nemocnou nohu, přes mé výzvy ať sedí, stejně vstal a hudroval dál.

    superkarma: 0 04.11.2005, 13:39:08
  12. avatar
    [2] Meander [*]

    Ivana.: Taky nechápu, proč tam stála jako hydrant a nikomu neřekla, ať ji pustí. To já, když jsem měla prst na noze na placku a francouzkou hůl, s hustem jsem si s ní razila cestu k místu pro invalidy

    superkarma: 0 04.11.2005, 13:33:36
  13. avatar
    [1] Ivana. [*]

    ono se říká líná huba holé neštěstí to já bych si teda o to místo řekla

    superkarma: 0 04.11.2005, 13:20:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme