.

„Bezmocné stáří je u nás tabu, stejně jako smrt,“ říká Barbora Hornychová

Rozhovory

„Bezmocné stáří je u nás tabu, stejně jako smrt,“ říká Barbora Hornychová

Původní profesí je Barbora Hornychová zdravotní sestra, herečka a produkční. Jenže před dvěma lety se rozhodla jít zcela jiným směrem. Založila projekt Stáří s aktivní tváří a bez nároku na finanční odměnu pomáhá lidem v požehnaném věku dostat se z izolace domovů pro seniory zase ven, za zábavou a poznáním.

Máte pocit, že v Česku chybí zájem o seniory?
No právě. Kdo je senior? Podle některých kritérií jste jím už od padesáti. Ale dnes se dožíváme docela požehnaného věku a senior šedesátník a senior devadesátník je obrovský rozdíl. Myslím, že pro mladší seniory se toho dělá mnohem víc. Ale věk, kdy už je zle, ten už raději nikdo moc nechce vidět a řešit. Dokud jsme mladí a máme sílu, nechceme se myšlenkami na stáří vůbec zaobírat. Žádný produktivní člověk nemyslí na to, jak vypadá bezmocné stáří. Bojíme se na to jen pomyslet, natož o tom mluvit. Je to tabu, stejně jako smrt. Zapovězené téma. Tváříme se, že zemřeme mladí, krásní a zdraví. Ale to je velký omyl. Stáří přijde, a to úplně ke každému. To je jediná spravedlnost tohoto světa. Nikdo neuteče. A proto se jmenujeme Stáří s aktivní tváří, abychom pomohli těm dříve narozeným být aktivní, co to půjde!

hornychova

Barbora Hornychová (vpravo) s jednou z účastnic výletu.

Kdy a co vás ke vzniku projektu Stáří s aktivní tváří inspirovalo?
Oficiálně byl projekt Stáří s aktivní tváří – JDEME VEN zapsán v minulém roce, ale předtím nám zabral přibližné rok příprav. Už dlouho jsem v hlavě nosila myšlenku na projekt pro „staré“ seniory. Když se totiž potkáte se skutečným pozdním stářím svých nejbližších, teprve si skutečně uvědomíte, o co se jedná a jak složité toto období pro staré lidi a jejich rodiny je.

Když už je opravdu zle a není síla na život bez pomoci druhých, musí naši senioři odejít do seniorských domovů. Je tam o ně skvěle postaráno, všechno mají, servis, péči, program, aktivity… Ale má to jeden háček. Vše se odehrává za zdmi Domova. Je to takový tábor pro seniory, ze kterého se ovšem po prázdninách nejede domů.

Jsou tam na pořád, na dožití. Takže ztrácí kontakt s vnějším světem, už nemohou to, co dříve bylo samozřejmostí, dostávají se do sociální i lidské izolace.

Proto jsem se rozhodla, že náš projekt se zaměří právě na seniory trvale žijící v těchto zařízeních a pomůže jim vyrazit VEN. Doprovázíme je na různé akce mimo zdi Domova. Jejich věkový průměr je 83 až 93 let.

foto1

Říkáte „my“, kdo vám pomáhá?
Podařilo se mi nadchnout pro myšlenku čtyři kamarádky.

Každý si stěžuje, že nemá na nic čas. Kde jej berete vy?
Ve spolku jsme sice čtyři, ale jen já se mu mohu věnovat na plný úvazek. A to mám ještě pocit, že den je moc krátký. Starám se o veškerou organizaci, kontakty a produkci akcí a shánění finančních prostředků. Někdy sedím hodiny u počítače a hledám vhodný program, někdy se scházím s nejrůznějšími lidmi a domlouvám co nejlepší podmínky, píšu žádosti o granty a dotace, hledám sponzory a přesvědčuji lidi o potřebnosti našeho projektu. Zatím vše bez nároku na cokoli, naopak spolek financujeme z vlastních zdrojů.

Co je vám tedy odměnou?
Spokojenost a úsměv našich seniorů. A až se nám podaří sehnat dostatek finančních prostředků, těšíme se, že budeme jezdit víc a víc, a časem bude Prahu brázdit naše vlastní auto plné staříčků jedoucích na výlety. To je náš sen.

S jakými Domovy spolupracujete?
Zatím spolupracujeme se čtyřmi pražskými domovy pro seniory, každý má měsíčně jednu až dvě akce. Ty já vyberu, v některých domovech osobně představím na pravidelných setkáních, jinde je nabídnou aktivizační nebo sociální pracovníci a napíší mi seznam účastníků, kteří mají zájem vyrazit. Od května rozšiřujeme náš záběr o další domovy na Praze 10.

foto3

Co pro vás takový výlet obnáší?
Před Domov přistavíme speciální auto, naložíme staříčky a vyrazíme, např. do divadla. Pronajímáme si speciální autodopravu s plošinou pro vozíky, protože asi třetina klientů je na vozíku. Je pro 6 seniorů a dvě jedeme jako doprovod.  Na delší akce musíme být i tři.

Takže s sebou berete i tělesně postižené seniory – to musí být asi náročné.
Ano bereme, většinou máme ze šesti klientů dva na vozíku. Na kratší akce to není problém, jsou „ jen“ na vozíku a máme plošinu. Auto nás doveze kamkoli a vybíráme zásadně bezbariérové akce, což je už dnes docela dobré a omezení jsou minimální. Na delší akce pak pojede jako dobrovolnice i kamarádka lékařka a jedna z nás je zdravotní sestra.

foto2

Podle čeho volíte účastníky výletů?
V každém domově jsou sociální a aktivizační pracovnice, které nabídnou klientům výlet podle jejich zájmů. Ony nejlépe vědí, kdo raději divadlo či koncert, kdo besedu nebo výlet na zámek, či přírodu. Upozorní na fyzické i psychické možnosti. Jsme v kontaktu a dolaďujeme vše za chodu. Senioři už vědí, že každý měsíc se něco bude dít a já se snažím, aby byl program pestrý a postupně si vybral každý. Zatím jsme bohužel finančně omezeni a více než jedno auto na domov měsíčně si nemůžeme dovolit.

A jak vybíráte výlety?
Nejprve musím vyhledat akce, aby byly vhodné pro věkovou skupinu, fyzicky nenáročné, finančně dostupné a časově vhodné. Večer už bývají unavení, proto jezdíme převážně dopoledne a odpoledne. Večerní akce jsou výjimečné, jen pro některé zdatné klienty. Do divadel chodíme hlavně na odpolední představení a veřejné generálky. Na léto připravujeme první výlety ven do přírody. Čeká nás posezení u ohně s písničkami, piknik a první návštěvy hradů a zámků v okolí Prahy. Na každé místo musím nejprve dojet, ověřit vhodnost a domluvit průběh celého výletu včetně takových maličkostí, jako jsou bezbariérové toalety.

foto4

Zdroj foto: Archiv Barbory Hornychové

Na jaký realizovaný výlet vzpomínáte nejraději?
Co se týká nejsilnějšího zážitku, tak nejraději vzpomínám na prosinec loňského roku na naši úplně první akci. Byli jsme pozváni na adventní koncert naší patronky Martiny Kociánové a harfenistky Kateřiny Englichové. Jedna naše klientka na vozíčku, taková křehounká třiadevadesátiletá dáma, měla po celou dobu zavřené oči a vypadala, že spí. Když produkce skončila, otevřela oči a povídá: „To byla taková krása! Jen ta Vltava nebyla celá, trošičku to zkrátily, to já poznám.“ A mně v tu chvíli došlo, že někdy staré lidi podceňujeme.

Čtěte také:

   
29.03.2017 - Rozhovory - autor: Julie Hájková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [40] kalbac [*]

    bohužel je to tak ... Sml22

    superkarma: 0 04.05.2017, 11:00:47
  2. avatar
    [39] SNÍŽEK [*]

    moje přání je být soběstačná a umřít raději náhle za plného zdraví.Babička zemřela ve spánku a sestra při snídaní na mrtvici,třeba i mně bude dopřáno. Sml22

    superkarma: 0 30.03.2017, 16:17:46
  3. avatar
    [38] Eva_CZ [*]

    jarka1234 — #33Sml80 nevim, jsem nasranej pubertak ve starym tele. Sml32 Ale uz mi bylo 60, coz se mi zda neuveritelne... Nekdy na me jdou chmury a strach ze stari. Xicht uz davno neni, co byval, furt nejaky zdravotni problemy...... No, ja rano to auditko zalozim a dam odkaz na zenu - out, jo? A uvidime. Sml22

    superkarma: 0 30.03.2017, 00:13:43
  4. avatar
    [37] AmeA [*]

    Sml15Sml15Sml15Sml15Sml15

    superkarma: 0 29.03.2017, 22:28:34
  5. avatar
    [36] carmi [*]

    Eva_CZ — #31Docela by se to šiklo. Zrovna teď prožívám trable se svojí matkou a dost těžko to zvládám. Jsou to dva měsíce, co ovdověla a nikdy bych netušila,co mě čeká. Měla jsem pocit, že je vše v pořádku, no možná jí ta paměť už tak neslouží.... Fakt mě to děsí, vzpoměla jsem si na Nohavicu, jak zpívá "To bude pěkné, fajné a pěkné, až to se mnou definitivně sekne" Jó, to je asi dar

    superkarma: 1 29.03.2017, 21:38:14
  6. avatar
    [35] peetrax [*]

    gerda — #14 souhlas, mělo by to být prostě ohodnoceno jinak. Sml15

    Nám umřel 92letý děda před dvěma měsíci, do posledního dne byl doma, odjel do nemocnice akorát na půl dne, aby tam umřel. Celé roky se mu vařilo, dělali jsme mu společnost, byl svým způsobem soběstačný. I když to bylo někdy náročný, že už člověk nemohl, stejně nás to všechny moc obohatilo. Ale byl skoro zázrak, že netrpěl sebemenším neduhem nebo nemocí, to by se pak muselo nějak řešit... Sml15 A je mi jasný, že ne každý, nebo spíš skoro nikdo, nemá možnosti téměř propojených domácností a "zdravého" seniora, většinou spíš naopak.

    superkarma: 0 29.03.2017, 21:38:05
  7. avatar
    [34] peetrax [*]

    gerda — #11 anebo může. Sml57

    superkarma: 0 29.03.2017, 21:32:47
  8. avatar
    [33] jarka1234 [*]

    Eva_CZ — #31a od kolika let je "stará holka"???Sml58

    1. na komentář reaguje Eva_CZ — #38
    superkarma: 0 29.03.2017, 21:08:28
  9. avatar
    [32] lalica [*]

    Největším problémem seniorů je osamělost, hodně kamarádů a známých zemřelo a rodina nemá čas s nimi pobýt, zavzpomínat, či vyslechnout. Pracovala jsem do ledna 1/2 roku v sociálních službách a snažila jsem se o komunikaci nad rámec povinností a bylo to pro mne i mé protějšky velmi přínosné.

    Je možné, že v polovině dubna půjdu opět na toto ,místo na "výpomoc". I když jsem již v důchodu, byla bych moc ráda, kdyby to vyšlo. Vím od bývalých kolegyň, že se na mně někteří "mí klienti" ptali.

    Z posledního zaměstnání jsem musela odejít v rámci "zeštíhlování" skoro o 5 let dříve. Za tu dobu jsem si udělala "bakaláře". Teprve po šedesátce uplatňuji to, co jsem vystudovala i v praxi, neměla jsem čas "vyhořet" a jsem za tyto pozdní zkušenosti nesmírně vděčná....Sml79

    superkarma: 1 29.03.2017, 20:58:25
  10. avatar
    [31] Eva_CZ [*]

    MARIE MATEJKOVA — #30 je to strasne... My, stary holky, bychom si asi mely zalozit sve auditko. I vypovidat se hodne pomaha. Co vy na to?

    1. na komentář reaguje jarka1234 — #33
    2. na komentář reaguje carmi — #36
    superkarma: 0 29.03.2017, 20:20:06

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] MARIE MATEJKOVA [*]

    Bože,když to člověk vše čte,má hrůzu být odkázán na cizí pomoc. I když se obětuje rodina a někdo se trvale stará,je to od něj velká oběť. Většinou ztrácí možnost se dostat mezi lidi,jít do divadla, či někam za zábavou. Když nemá možnost,aby mu někdo pomohl. Znám od své kamarádky,která z toho skončila na lécích a na psychiatrii.

    1. na komentář reaguje Eva_CZ — #31
    superkarma: 2 29.03.2017, 19:20:21
  2. avatar
    [29] gerda [*]

    Bébina — #27Tak to je hodně zlé. Nevím, odkud jsi, ale tady mají senioři, co jsou doma a chtějí dovážku oběda, bohatý výběr. Restaurace se předhánějí a nabízejí dovoz, chodící důchodci zas mají na výběr školní jídelnu, tam vydávají do ešusů. Pečovatelská služba taky rozváží, ale někdo dává přednost pikantnější stravě, když nemusí dietu. Ve školách vaří celkem dobře taky.

    superkarma: 0 29.03.2017, 18:32:40
  3. avatar
    [28] jarka1234 [*]

    gerda — #26mám taťku,který na tom zrovna zdravotně není nejlépe,ale zatím vše zvládá tak nějak sám. Snad ještě dlouho budeSml58.

    superkarma: 0 29.03.2017, 17:38:40
  4. [27] Bébina [*]

    gerda — #23Nejspíš nechce a ani není místo. I na rozvoz obědů mi řekli, že si musí nejdříve 7 lidí obědy odhlásit=7 lidí musí zemřít a pak teprve budem na řadě my.

    1. na komentář reaguje gerda — #29
    superkarma: 0 29.03.2017, 17:33:31
  5. avatar
    [26] gerda [*]

    jarka1234 — #24Ano, četla jsi pečlivěji, to mi uniklo.Sml22 Moje kolegyně měla strašnou práci s umístěním maminky s Alzheimerem. Musela obíhat všechny ústavy, které připadaly v úvahu a dát i sponzorský dar, pokud vím. Takže jestli oslovili jenom jeden ústav a pak to vzdali, neudělali správně! Je hloupé to takhle napsat, ale místa se uvolňují dosti rychle, jde o seniory na sklonku života. Musí se ovšem intenzivně pátrat na všecky strany.

    1. na komentář reaguje jarka1234 — #28
    superkarma: 0 29.03.2017, 17:30:33
  6. [25] KARLA KREPELKOVA [*]

    Uz se zacinam pripravovat.Zatim to jakztak jde,ale bude hur.Mam zustat nekomu na obtiz?

    superkarma: 0 29.03.2017, 16:39:06
  7. avatar
    [24] jarka1234 [*]

    gerda — #23není místo v DD. Tedy snad jsem to četla dobřeSml58.

    1. na komentář reaguje gerda — #26
    superkarma: 0 29.03.2017, 16:14:24
  8. avatar
    [23] gerda [*]

    Bébina — #22A v čem je problém, ona tam nechce?

    1. na komentář reaguje jarka1234 — #24
    2. na komentář reaguje Bébina — #27
    superkarma: 0 29.03.2017, 16:10:42
  9. [22] Bébina [*]

    Rikina — #2Každá mince má dvě strany. Mluvím jako osoba pečující o nesamostatného seniora od podzimu. Staráme se o partnerovu babičku, rodinný domek, bydlí ve vlastním bytě pod námi. Jak rádi bychom jí dali do DD a jak by jí tam bylo líp, peníze by problém nebyly, místo ovšem problém je. Sama se ven nedostane protože všude schody a sedí na vozíku. Na záchod už si sama nevleze protože schody a stejně dělá do plen. Z postele jí kolikrát musím tahat, když upadne brzy ráno na zem leží tam pár hodin, než si toho někdo všimne. Já jsem sice na mateřské tudíž doma, ale sama nemám šanci jí zvednout. Do sprchového kouta zase schody a i když jí tam nastěhujeme, má problém vstát z vozíku a přesednout do koutu a brzy přijde doba, kdy tohle nezvládne vůbec. Už jsem říkala, že v létě jí budem sprchovat na zahradě. V DD je vše přizpůsobené, bezbariérové, tady nemáme půl mega na celkovou rekonstrukci, bylo by třeba udělat komplet novou koupelnu a záchod a srovnat v celém bytě podlahy o asi 30cm. Sice je doma a ve svém ale taky ve vězení. V DD by měla pořád někoho, kdo jí pomůže, měla by si s kým popovídat. Sice jí uklízíme, nakupujem, někdy i vařím, převlékáme, umýváme, léky podáváme, ale pořád mám dvě malé děti (6let a 3měsíce) a nemůžu a taky nechci s ní být pořád. K nám si jí vzít taky nemůžem, protože jedna koupelna v patře a druhá úzké dveře a přece nezačnu bourat zrekonstruovanou koupelnu kvůli někomu, kdo tady zítra nemusí být. Je to hnusné ale taková je realita. A co si budem říkat, nevezmu si domů někoho, kdo je a vždycky byl nečistotný a stáří a fyzická neschopnost to jen zhoršila. Udělat se u ní stěry, nenajde se místo, kde by nebyly stopy moči a stolice. Nelze mít v jednom bytě lezoucí dítě a seniora, který když si při převlékání stoupne a sundáte z něj plenu, vymočí se a vydělá na podlahu. Máme byt po rekonstrukci a fakt si ho nenechám zaneřádit. A nejhorší na tom je, že se do stavu v jakém je dostala sama díky své nenažranosti a celoživotní tloušťce, kdy to kyčle nevydržely. Takže jedna operovaná když jí bylo 49! a druhá bohužel vůbec kvůli neschopnosti pacienta rehabilitovat. Pro mě je tedy ponaučení takové, starat se o sebe v mládí tak, abych byla co nejvíc pohyblivá i ve stáří. Protože opravdu nerada bych někdy ztloustla natolik, že si nedosáhnu na vlastní zadek. Kolikrát si říkám, že než skončit takhle, to mě radši zabte.

    1. na komentář reaguje gerda — #23
    superkarma: 0 29.03.2017, 15:39:31
  10. [21] bobani [*]

    když čtu ty komentáře níže , tak nevěřím vlastním očím , jaké stupidity je někdo schopen napsat . problematiku DS znám velmi dobře zevnitř i z venčí . nikdy jsem se nesetkala s tím , že by se klienti museli dovolit zda mohou ven apod . měli volný pohyb a mohli si dělat prakticky cokoli chtěli , jen bylo dobré , když o tom informovali personál - kdyby se jim náhodou něco přihodilo , nebo se ztratili .

    superkarma: 0 29.03.2017, 14:05:09
  11. avatar
    [20] gerda [*]

    MARIE MATEJKOVA — #19Aspoň, že už se to pohlo s mobilními hospicy. Být před dvěma lety, mama by mohla až do konce zůstat doma.

    superkarma: 0 29.03.2017, 11:35:45
  12. [19] MARIE MATEJKOVA [*]

    gerda — #14 ani personál by si zasloužil to nejvyšší ohodnocení. Práce je to opravdu vyčerpávající. Ale to je věc našich politiků. Ale to myslí spíše na sebe,viz letošní lednové přidání na platu i na ostatních příplatcích. To šlo rychle,ale právě na LDN a DD jsou mimo ně.

    1. na komentář reaguje gerda — #20
    superkarma: 1 29.03.2017, 11:15:27
  13. avatar
    [18] gerda [*]

    jarka1234 — #15 Sml48

    superkarma: 0 29.03.2017, 11:15:10
  14. avatar
    [17] gerda [*]

    Rikina — #16No - dyť uvádím příklad toho Domu pokojného stáří v Čechách pod Kosířem, tak je to opravdu fajn, kolikrát jsme tam stáli autem a koukali, jaké to tam mají. V pečovateláku si lidi dělají co chtějí a omezovaní nejsou. Domovní řád tu třeba v paneláku máme a nijak se nás nedotýká ve zlém.Sml80 Když jsou lidi pohromadě, nějaké zásady by platit měly.

    superkarma: 0 29.03.2017, 11:13:33
  15. [16] Rikina [*]

    gerda — #8 Různé... jak kde. Před časem, když moje máti ovdověla, žila sama jen s kočkou. A pak umřela i kočka. Tak máti projevila přání podívat se, jak se bydlí v DD, jestli by se tam neměla přemístit. Navštívili jsme celkem čtyři zařízení, a vcelku v tom nebyly valné rozdíly. Mluvím o tom druhu DD, kde nejsou lidi soběstační, proto tam ostatně jsou, že už sami nestačí na běžný provoz domácnosti, ale zároveň nemají Alzheimera ani jiné život podstatně omezující choroby. A ani v jednom by máti nemohla mít samostatný byt se svým nábytkem, v nejlepším případě by si mohla připlatit za samostatný pokoj, ale ten kasárenský režim měli všude. Sml80 Tak jsme se dohodli, že dokud bude zvládat, zůstane doma ve svém bytě, kde žila bezmála 50 let. Velice doufám, že tento stav vydrží hodně dlouho.

    1. na komentář reaguje gerda — #17
    superkarma: 0 29.03.2017, 11:04:58
  16. avatar
    [15] jarka1234 [*]

    gerda — #11 Sml79Sml79Sml79já moc ráda čtu tvoje komentářeSml22. A obdivuju tvoje znalostiSml58.

    1. na komentář reaguje gerda — #18
    superkarma: 0 29.03.2017, 11:02:10
  17. avatar
    [14] gerda [*]

    MARIE MATEJKOVA — #13Ono to má více rovin. Ale jedna vede - peníze! Ne každý má na penzion nebo sanatorium s vodotryskem u recepce. V klasických "chudobincích" jsou staří lidé jiní, než ti na dnešních fotkách. Personál k jejich obsluze se za ty směšné peníze, co jim tam vyplácejí jako mzdu, shání obtížně. Práce je to namáhavá a těžká v pravém slova smyslu, ti lidé nejsou ani krásní ani milí, sužují je choroby těla i ducha a často jsou vysloveně nechutní, někteří zlí. Na oddělení gerontologie a do domovů důchodců chodívaly zdravotní sestry často za trest, aby si pak vážily normálních oddělení. Tímto traktátem chci pouze říct, že dokud taková práce s lidmi nebude patřičně státem podporovaná, uznávaná, dokud nebudou mít plat, který jim vynahradí nepříjemnosti na pracovišti, pak tam budou jenom lidé duchovně založení, ti, co to berou jako poslání, anebo ze zoufalství ti, co je jim jedno, jestli pečou rohlíky anebo vozí vozíky s marody, prostě kterým nic jiného nezbývá - a to je opravdu špatně.

    1. na komentář reaguje MARIE MATEJKOVA — #19
    2. na komentář reaguje peetrax — #35
    superkarma: 0 29.03.2017, 10:58:14
  18. [13] MARIE MATEJKOVA [*]

    Mně se také nelíbí,jak musí stáří lidé žít v DD.,hlavně to,že nemají žádné soukromí. Žijí jak píše Rikina — #2 . Daleko lepší jsou domy s pečovatelskou službou,kde mají vše podstatné,co je v životě obklopovalo. O vztahu mladých ke starým lidem,je také o výchově doma. Když vidí,že se rodiče chovají hezky , starostlivě a s úctou o prarodiče, nebudou se chovat špatně ani oni ke starým lidem.

    1. na komentář reaguje gerda — #14
    superkarma: 0 29.03.2017, 10:46:46
  19. avatar
    [12] gerda [*]

    gerda — #11 často, překlep, pardon.Sml16

    superkarma: 0 29.03.2017, 10:46:35
  20. avatar
    [11] gerda [*]

    Člověk opravdu nechce mentorovat. Ale....O tom, jaký má kdo vztah ke starším, svědčí časti i zdejší diskuse. Kolikrát už se mi stalo, že jsem byla okřiknuta mladší generací - raději to napíšu v obecné rovině, ať nejmenuju přímo - že tady v podstatě nemám co dělat. Že je to magazín zacílený na mladé. Tož co takové hlupani chcete rozumného odpovědět? Za to, jak je blbá, možná ani nemůžeSml80

    1. na komentář reaguje gerda — #12
    2. na komentář reaguje jarka1234 — #15
    3. na komentář reaguje peetrax — #34
    superkarma: 5 29.03.2017, 10:44:57
  21. avatar
    [10] Altamora [*]

    Mamince i tchýni je 85. Obě žijí samy. Bohudík jsou víceméně soběstačné. Teď řeším, co s maminkou, která už ztrácí zájem o cokoliv. Nechce do domova důchodců, nechce ani k nám. Bydlí v penzionu pro důchodce v městečku, kde prožila skoro celý život. Přesadit ji jinam je těžké. Uděláme to jen v případě, že bude potřebovat více péče. Když vidím, jak ji už nic nebaví, je mi smutno a nemám touhu dožít se jejího věku.

    superkarma: 2 29.03.2017, 10:22:00
  22. avatar
    [9] amphora [*]

    ohnivazenaMagdalena — #7 souhlasím. Přesně tohle: Zatímco nad stářím se ohrnuje nos, uráží, zesměšňuje a považuje za vyvrhele společnosti co ujídají svými důchody...začala razit Topolánkova vláda a trend pokračuje i dnes !!! Bohužel, je to velice smutné, zarážející a bude velmi dlouho trvat, než ti mladí pochopí, a je otázka, zda vůbec něco z toho pochopí, při své arogantní sebetřednosti, že i ONI budou jednou staří a že se ke stáří mají chovat s ÚCTOU, ochotou, porozuměním a láskou....Sml22

    superkarma: 0 29.03.2017, 10:15:00
  23. avatar
    [8] gerda [*]

    Ony jsou domovy pro seniory různé. Takový Dům pokojného stáří poblíž - kdo na něj má - může zcela vyhovovat. Klient si tam třeba nastěhuje vlastní nábytek a bydlí v pěkném bytě blízko nádherného zámeckého parku. Pro případ potíží je tam personál, jinak svoboda.

    http://www.cechypk.cz/dum-s-pecovatelskou-sluzbou

    to je ale pro zájemce, kteří se o sebe ještě dokážou postarat. Pro ty, které zasáhl ten Němec, jsou jiné typy domovů, ale i tam se už musí víc snažit.

    Stáří lidé prožívají různě, moje babička ještě ve svých 90 letech zvládla dojíždění vlakem na víkendy k dceři. Trvala na svém bydlení, chtěla být samostatná. Stejně tak i moje maminka, ta bohužel bojovala s rakovinou, ale i tak žila aktivně. Do 87 let.

    1. na komentář reaguje Rikina — #16
    superkarma: 0 29.03.2017, 09:39:35
  24. avatar
    [7] ohnivazenaMagdalena [*]

    Stáří je poslední částí lidského života. Až se v něm ocitneme, budeme od mladších očekávat respekt a úctu. Chováme se teď ke starším tak, jak budeme jednou chtít, aby bylo zacházeno s námi? Jenže civilizované společnosti vybudovaly zcela nesmyslný kult mládí které je naprosto dokonalé. Zatímco nad stářím se ohrnuje nos, uráží, zesměšňuje a považuje za vyvrhele společnosti co ujídají svými důchody. Kdysi bylo pravidlem že se děti o své staré rodiče starali s úctou do jejich posledních chvil. Bohužel se doba změnila v tomto směru velice tragickým způsobem.

    1. na komentář reaguje amphora — #9
    superkarma: 5 29.03.2017, 09:09:45
  25. [6] babinka [*]

    Eva_CZ — #4 Rikina — #2 Souhlasím, souhlasím...Sml67Sml67Sml67

    superkarma: 0 29.03.2017, 08:54:01
  26. avatar
    [5] Pentlička [*]

    To se mi moc líbí a oceňuju to. Všichni se zajímají jen o děti a dětské domovy a staří lidé nic - ti jsou neperspektivní, na okraji společnosti. Přitom stáří čeká téměř každého z nás. Málokdo zemře ve vysokém věku, ale zcela zdravý a soběstačný.

    superkarma: 1 29.03.2017, 08:35:41
  27. avatar
    [4] Eva_CZ [*]

    Rikina — #2souhlasim do posledniho puntiku, jen tim ,,rezimem" v DD jsem byla hodne nemile prekvapena. Jak z toho? Ja vubec nemam radost z doziti se vysokeho veku. Nechci to! Nechci tady byt nemocna a bolava a mozna uplne vypatlana a v plenkach a odkazana na cizi pomoc. Nekomu na krku... A bez penez. Z ceho ti duchodci ziji? Nerikejte, ze si meli setrit na duchod. Ono hodna casto nemeli z ceho. Stari je strasne. Pripada mi, ze tu trosku hezkeho mam uz za sebou a ted to bude uz jen horsi a horsi. Proc si nemohu nalozit se svym zivotem, jak chci? Proc, pokud prijdou nemoci a trapeni proste nemuzu jit do nemocnice, zaplatit si umely spanek a smrt? Sml80 No, tohle je tema, ktere mi uz roky vrta v hlave a asi se neposunu dal. Tak jsem si jen posteskla.

    1. na komentář reaguje babinka — #6
    superkarma: 3 29.03.2017, 08:30:54
  28. [3] Suzina [*]

    opravdu vás obdivuji Sml59 a přeji si aby bylo takových obětavých lidí víc. A aby se stáří začalo brát jako něco normálního, co čeká každého z nás.

    superkarma: 0 29.03.2017, 08:27:24
  29. [2] Rikina [*]

    Sml15 To má bohužel paní pravdu, se seniory se zachází jako s nesvéprávnými. On ten problém ještě poměrně nedávno prakticky neexistoval, lidi se nedožili bezmocného stáří, umírali daleko dříve. Těch přes 80 bylo jen pár, o devadesátnících nemluvě. Dneska je lékařská věda schopna udržet při životě i člověka, co by ještě před 30 lety neměl šanci. Jenže je otázka, co je tohle za život. Při vší úctě k tomu, co dámy dělají - a já to obdivuju a chválím a smekám klobouk - pouhých 6 lidí má možnost se podívat ven z důchoďáku a to jsou při tom "pod dozorem". Desítky a stovky dalších jsou pomalu jak ve vězení. Na pokoji s dalšími seniory, soukromí nula, závislí na tom, kdo jim uvaří, uklidí, vypere, dá jim léky... Dodržovat denní režim, budíček, večerka, oběd. Na procházku jen s dovolením (to je fakt, to jsem nevěřila, že dospělý člověk se musí dovolit, zda smí jít ven!). Nesmí mít kytky v květináči, nesmí mít zvíře, jen pár osobních drobností, žádný osobní prostor, všude je člověk mezi lidmi, pomalu ani na wc ho nenechají jít samostatně. Návštěvy omezeně, člověk se nemůže ani v té pitomé televizi koukat na to, na co by chtěl, ale na to, co mu pustí. Pro mě je to nejhorší noční můra, že bych jednou musela být v takovém zařízení a vzdát se všeho, co obnáší lidská důstojnost. Takže opakuju - dámy jsou skvělé, že aspoň malé části z těch lidí dokážou přinést trošičku radosti. Velká škoda, že je to jen taková kapka v moři, ale to není jejich vina, samozřejmě, dělají, co můžou. Tohle bych neváhala finančně podporovat, na rozdíl od... no, nebudu jmenovat ty jiné spolky.

    1. na komentář reaguje Eva_CZ — #4
    2. na komentář reaguje babinka — #6
    3. na komentář reaguje MARIE MATEJKOVA — #13
    4. na komentář reaguje Bébina — #22
    superkarma: 3 29.03.2017, 07:48:46
  30. avatar
    [1] Myškomedvídek [*]

    ke stáří bychom měli mít úctu také jednou budem staříSml22

    superkarma: 2 29.03.2017, 00:24:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme