Je zvláštní, když si uvědomíte, kolik toho v životě skutečně potřebujete, abyste přežily ve vlastním bytě. Koupelna a toalety jsou naštěstí funkční, takže v tomhle případě jde "akorát" o tu kuchyni. Tedy vystěhovat spodní část linky, sporák, lednici a další drobnosti tak, aby dlaždič mohl bez problémů pracovat.

Původní úvaha, že se všechno přesune tak, jak to leží do jiných vhodných částí bytu, a bude na to stačit hodinka a dva páry rukou, vzala velice rychle zasvé. Už proto, že v takových případech je nutné věci uspořádat tak, aby bylo možné se po dobu dvou dnů (minimálně) v obýváku stravovat... Nezakopávat tam a nerozbít, co tam je. A najít, co je zapotřebí. Přinejmenším.

No, takže to jsou dva hrnky, dva talířky, to si dám do obyváku tak, aby to bylo po ruce, říkala jsem si zkraje. Jo a ještě mikrovlnku s ledničkou, hm, to musíme nějak šikovně zapojit, aby se s tím dalo vůbec pracovat, že jo.
Aha, ale to znamená odšoupnout stolek s televizí, aby se ta lednice někam vešla, a taky to chce skočit vedle do místnosti pro rozdvojku, aby se to dalo píchnout do elektriky. Takže za hodinku to rozhodně nestihneme... 

Jo a taky to chce připravit si nějaké ty preparáty na mytí nádobí, abych mohla v koupelně opláchnout talířek a hrnek, jasně, takže to si dám raději takhle bokem... No jo, ale to chce dát bokem i příbory, skleněnou desku, aby bylo na čem nakrájet chleba a namazat ho. A taky lžičky. Proboha, a čaj a kafe!!!! Hlavně kafe! Kde jenom je? Kam jsem ho dala?

Takže ze dvou hrníčků a dvou talířů se stejně postupně vyklubala celá sada nádobí, příbory a různé propriety. Kdyby mne nepopoháněla vpřed vize, jak si v kuchyni capkám po krásné dlažbě, tak bych se do téhle akce, kterou mohu směle nazvat kulový miniblesk, nepouštěla. Nemluvě o tom, že před samotným zahájením bylo nutné umístit někam přechodně dítě a psa, tedy takové ty maličkosti :-))

Neříkám hop, ještě jsem nepřeskočila. Nábytek v kuchyni je vystěhovaný, dlažba ještě nepoložená, ale co je důležité, přístup k počítači, a tedy ke světu, je naštěstí nedotčen.
Svým způsobem mne tyhle zásahy v bytě omezují, to je jasné, na druhou stranu si říkám, jestli to všechno, co stěhuju z místnosti do místnosti, vůbec potřebuju, a jestli bych jako bezdomovec byla schopná přežít. Asi ano, kdyby na to přišlo (samozřejmě doufám, že nepřijde).
A taky bych se některých blbostí, co mám okolo sebe, mohla zbavit, napadá mne. A tak jsem zvědavá, kolik věcí se poté, až budu stěhovat ty krámy z obyváku pryč, skutečně vrátí do kuchyně na "své" místo...

 

 
Reklama