Bulvár

Bez umění by to prostě nebyl život

Děkujeme za pěkný příspěvek na dnešní téma čtenářce s nickem mio

Krásný den, píšu na poslední chvíli. První půlku dnešního dne jsem totiž věnovala umění módních návrhářů a brázdila s kamarádkou obchody snažíc si pořídit aspoň pár kousků do jarního šatníku. Musím vám tedy říci, že tohle absolvovat s dvěma ani ne dvouletými průzkumníky, je taky docela umění.

Ale teď k umění skutečnému. Já jako zrozenec ve znamení býka mám lásku k umění už danou. Býci jsou požitkáři i co se týče jídla, proto se ráda účastním i kulinářského umění, nejen jako výrobce, ale hlavně jako konzument.

Když se vrátím k umění jako takovému, provází mě celý život. Už od malička u mě zřejmě má matka rozpoznala hudební talent. Jelikož ale naznala, že bych se mohla bránit, nikdy mi nesdělila, kam mě vleče, takže já se tu ocitla na konkurzu brněnského dětského sboru působícího při filharmonii (uspěla, tak jsem zpívala)..pak zase ve třídě LUŠ, které vévodilo klavírní křídlo (uspěla, tak jsem hrála)..pak pro změnu v Divadle na Provázku - nezapomenu, jak na mě máti rvala sváteční šaty na zastávce MHD (děkujeme kamarádko za účast..blabla..takže neuspěla, aby to nebylo fádní).

Ke sboru (na který mám krásné vzpomínky, ať už na zahraniční koncerty či na účinkování v Janáčkově divadle) později přibyl i sólový zpěv a logicky následovaly talentové zkoušky na konzervatoř. Dvakrát. Vždy složeny s úspěchem, nicméně pro velký počet uchazečů nic.

Slzy, moc slz..ale už je to dávno, životní kroky se vydaly jinam a já sice pořád zpívám ráda, ale už jen tak, sama sobě nebo třeba dětem, pro radost.

Jo a taky miluju divadla, muzikály ve zdejším Městském divadle, činohry - teď naposledy Shirley Valentine se skvělou Simonou Stašovou a v neposlední řadě i knížky.

Bez umění by to prostě nebyl život.

Vaše mio.

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

No vidíte, vy jste pro dnešní téma jako stvořená a málem jste ho prošvihla kvůli hadříkům. Doufám, že jste alespoň dobře pořídila!

   
23.03.2010 - Blog redakce - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. avatar
    [8] mio [*]

    enka1 — #7 tak bez kola, Provence to je můj sen.

    superkarma: 0 23.03.2010, 15:41:36
  2. avatar
    [7] enka1 [*]

    OlgaMarie — #6 To bych si přála, ale už nemám šanci

    1. na komentář reaguje mio — #8
    superkarma: 0 23.03.2010, 15:39:51
  3. avatar
    [6] OlgaMarie [*]

    enka1 — #2 Já se rozbrečela v Bruggách. Než jsem tam jela, viděla jsem seriál o bratrech van Dyckových a najednou jsem stála před originálem! to bylo ještě v době, kdy jsi nevěděla, zda tě nevyndají z autobusu ...

    Přeju ti, aby jsi mohla projet Provence na kole. To zapomeneš i dejchat a šlapat a ....

    1. na komentář reaguje enka1 — #7
    superkarma: 0 23.03.2010, 15:27:09
  4. avatar
    [5] mio [*]

    enka1 — #2 to věřím, musí to být nádhera! Já jsem měla ten samý pocit v Sixtinské kapli ve Vatikánu!

    superkarma: 0 23.03.2010, 15:23:48
  5. avatar
    [4] mio [*]

    enka1 — #3 chlapa??Sml57

    superkarma: 0 23.03.2010, 15:23:07
  6. avatar
    [3] enka1 [*]

    Taky chci něco novýhoSml31.

    1. na komentář reaguje mio — #4
    superkarma: 0 23.03.2010, 15:21:37
  7. avatar
    [2] enka1 [*]

    Hezky napsaný a ještě: umění by nebylo bez prožitku. To mi došlo, když jsem po stém shlédnutí reprodukcí Goghových (třeba) Slunečnic stála před originály. Neschopna pohybu a s otevřenou hubou.

    1. na komentář reaguje mio — #5
    2. na komentář reaguje OlgaMarie — #6
    superkarma: 0 23.03.2010, 15:20:59
  8. avatar
    [1] mio [*]

    Dano, mám co jsem chtěla - tedy botky a jarní bundičku taky. Ale bylo docela umění to sehnatSml54

    superkarma: 0 23.03.2010, 14:58:15

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme