Děkujeme za pěkný příspěvek na dnešní téma čtenářce s nickem mio

Krásný den, píšu na poslední chvíli. První půlku dnešního dne jsem totiž věnovala umění módních návrhářů a brázdila s kamarádkou obchody snažíc si pořídit aspoň pár kousků do jarního šatníku. Musím vám tedy říci, že tohle absolvovat s dvěma ani ne dvouletými průzkumníky, je taky docela umění.

Ale teď k umění skutečnému. Já jako zrozenec ve znamení býka mám lásku k umění už danou. Býci jsou požitkáři i co se týče jídla, proto se ráda účastním i kulinářského umění, nejen jako výrobce, ale hlavně jako konzument.

Když se vrátím k umění jako takovému, provází mě celý život. Už od malička u mě zřejmě má matka rozpoznala hudební talent. Jelikož ale naznala, že bych se mohla bránit, nikdy mi nesdělila, kam mě vleče, takže já se tu ocitla na konkurzu brněnského dětského sboru působícího při filharmonii (uspěla, tak jsem zpívala)..pak zase ve třídě LUŠ, které vévodilo klavírní křídlo (uspěla, tak jsem hrála)..pak pro změnu v Divadle na Provázku - nezapomenu, jak na mě máti rvala sváteční šaty na zastávce MHD (děkujeme kamarádko za účast..blabla..takže neuspěla, aby to nebylo fádní).

Ke sboru (na který mám krásné vzpomínky, ať už na zahraniční koncerty či na účinkování v Janáčkově divadle) později přibyl i sólový zpěv a logicky následovaly talentové zkoušky na konzervatoř. Dvakrát. Vždy složeny s úspěchem, nicméně pro velký počet uchazečů nic.

Slzy, moc slz..ale už je to dávno, životní kroky se vydaly jinam a já sice pořád zpívám ráda, ale už jen tak, sama sobě nebo třeba dětem, pro radost.

Jo a taky miluju divadla, muzikály ve zdejším Městském divadle, činohry - teď naposledy Shirley Valentine se skvělou Simonou Stašovou a v neposlední řadě i knížky.

Bez umění by to prostě nebyl život.

Vaše mio.

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

No vidíte, vy jste pro dnešní téma jako stvořená a málem jste ho prošvihla kvůli hadříkům. Doufám, že jste alespoň dobře pořídila!

Reklama