Čtenářka Boros nám poslala úsměvný příběh své sestry, která dokázala nakonec rozesmát i jejich maminku. Však si to přečtěte samy. Děkuji Vám Boros za příspěvek!

Nezapomenu na jedny jarní prázdniny, kdy jsme jeli s maminkou na hory. Od Ježíška jsme dostali krásné červené dřevěné běžky, dokoupili vázání, vypůjčily boty, maminka kromě toho i lyže, koupili vosky a vyrazili do Krkonoš. Sněhu bylo tak akorát, zima taky nebyla nijak příšerná, akorát jsme to na těch běžkách vůbec neuměly- ani maminka, ani sestra a ani já.

Maminka ovšem byla nadšenec do všeho a tak plánovala trasy s mapou v ruce- nebyl žádný problém, batůžek na záda, lyže na rameno a šup na autobus a hurá do stop. Po rovinkách to šlo, kopečky byly horší, ale zvládali jsme to jakž takž.

Problém ale nastal u mojí sestry, která sotva jsme vyjeli a připli lyže, hlásila, že musí akutně na velkou. Tehdy nebyla doba papírových kapesníků a tak jsme hrabali všelijaké papíry, jako třeba jízdenky z autobusů, propadlé tikety Sportky, různé lístky, útržky složenek  apod.

Každý den maminka hartusila, že si nemá vymýšlet a má jít ještě doma a že jí má aspoň tedy připomenou, aby vzala toaletní papír (sestře v té době bylo 10 let) a každý den se to stejné opakovalo. Samozřejmě, že na papír nemyslel nikdo.

Poslední den jsme ještě vyjeli a už přesně nevím kde, ale přejížděli jsme nějaký most přes Labe- malou říčku, spíš větší potok. Maminka, přejela, já jsme přejela, ale sestra z naprosto neznámých důvodů spadla a to tak špatně, že zůstala viset za lyže za zábradlí a hlava jí visela nad vodou.

Okamžitě začala brečet a já se začala smát. Maminka se jí snažila pomoci, šlo to špatně, protože měly obě strach, aby neslítla do vody, pořád někde něco překáželo, tam hůlka, tam trámek zábradlí, klouzalo to, no nakonec to nějak zvládli a sestra se dostala na druhý břeh. Já jsem okamžitě dostala vynadáno, proč se tlemím, že to není žádná sranda.

Maminka připla lyže  a se slovy:“holky jedeme“ se rozjela. Na to sestra řekla, že nejedeme, protože ona musí na velkou. To bylo na maminku už moc a začala se smát taky, protože už neměla žádný použitelný papír. Naštěstí jeli proti nám nějací lidé, kteří sestru zachránili. 

Pokaždé si na tuhle příhodu vzpomenu, když vidím film S tebou mě baví svět- jak  nebyl lopuch. Jsem ale poučena a bez toaletního papíru s nikam nevydávám. 

Boros


Běžky, běhání na lyžích, bílá stopa, to je dnešní téma dne!

  • Jaký je váš vztah k běhání na lyžích?
  • Máte nějakou vtipnou, smutnou, strastiplnou, aktuální historku?
  • Už jste letos vyjela?
  • Umíte si namazat?
  • Kam jste se na běžkách podívala?
  • S kým nejraději na lyžích jezdíte?

Pište mi na redakční e-mail:

redakce@zena-in.cz

A já jednu z vás dnes v 16 hodin odměním tak, že na to dlouho nezapomene.

Reklama