Domácí násilí je domácí násilí, ale jsou ženy, které si nedovedou vztah bez občasné rvačky představit. Prostě se rády perou, uvolní to nahromaděné emoce. Přečtěte si příběh Kristýny...

Ve vztahu vzniká, zvlášť v tom dlouhotrvajícím, spousta třecích ploch. A občas je to tak silné, že byste toho svého nejraději neviděla, nebo i praštila. Lidé holt pracují s nahromaděnými emocemi různě. Paní Kristýna se se svým manželem ráda pere a nemůže si to vynachválit. Ale o tam vám, milé čtenářky, už bude vyprávět sama...

facka

Domácí rvačky čtenářky Kristýny

Dobrý den milá redakce i všechny ž-inky!

Nevím, jak moc je to běžné a jestli by to třeba nebylo na téma dne, ale ráda se s manželem peru. Možná vám to přijde trochu divné a nejde rozhodně o žádné domácí násilí, jen si prostě občas tak zašpásujeme a je to úžasné, vybít si takhle emoce! Vím, že manželovi neublížím, je o moc silnější. Naše rvačky vypadají většinou tak, že já do něj tluču a on se směje, pak mě najednou chytí a jsem docela v jeho moci.

Asi každého napadne otázka, jak to vzniklo? Manžel dělá kickbox. Nedělá ho na žádné vrcholové úrovni, ale jednou, když jsem byla naštvaná a potřebovala do něčeho praštit, dal mi do ruky rukavice a postavil mě v garáži k pytli. To bylo prostě super! Bušila jsem do něj jak smyslů zbavená, křičela a za pět minut byla úplně mrtvá únavou. A hrozně šťastná. Všechny starosti a nervy byly pryč. Od tohohle řádění už byl k společným rvačkám jen kousek.

Dokonce myslím, že jsem mu to navrhla já. Jsem trochu soutěživá a asi jsem se chtěla předvést, i když mi bylo jasné, že ho nemám šanci porazit. Dneska už si bez rvaček náš vztah ani nedovedu představit. Vážně neznám lepší relax!

Zajímalo by mě, jak to mají ostatní čtenářky tady na ž-ince.

Všechny zdraví,
Kristýna

box

Názory z internetu

Následující názory jsem našel v internetové diskuzi „Ráda se peru“. Texty jsem krátil a jména jsem pozměnil v rámci zachování internetové anonymity.

Hanka
Já se teda osobně peru ráda. Za prvé proto, že kdyby mě někdo přepadl, tak aspoň vím, jak se bránit. Za druhé i jen tak pro zábavu. Kámošky mě považují za tu nej kámošku, protože už hodně kluků jim chtělo rozbít ústa, ale když se před ně postavila já, tak už je nechají být. Jsem takový malý strážný Anděl. I když mi někdy vadí, že nejsem taková, jakou by mě chtěli rodiče: hodná, něžná a tak... Ale už se to i hodilo. Mámu mlátil její přítel, tak jsem ho jednou propleskla. Koukal jako puk. Umět se prát je fajn.

Radka
Ráda se jen tak peru, pořádně, až do krve... Asi si teď říkáte, že jsem blázen, ale opravdu mi to pomáhá a hrozně se mi tím uleví. Ne, nejsem blázen ani masochistka, prostě mi to pomáhá a je mi pak líp. Nejde o to mlátit se hlava nehlava. Prostě si vybiju vztek, dokud mi není líp. Někdy u toho teče i ta krev. Nejlepší je poprat se s člověkem, kterého nesnáším!

Ilona
Chtěla bych se pořádně poprat. Jsem tak nabitá energií, že už se jenom bojím, kdy se fakt neudržím a vybuchnu. Naposledy jsem se pořádně poprala s bráškou před X lety, a přestože to byly samé hádky a nenávist, mělo to něco do sebe. Šlo o to kdo s koho, pořádně uhodit, a vzhledem k tomu, že já sem holka a ještě ke všemu mladší, klidně jsem mohla tlouct na plný pecky a nemusela jsem se bát, že bráchovi něco udělám. Problém je, že bych toho člověka nemohla znát, i kdybych ho moc nesnášela a znala ho, tak bych mu nemohla ublížit. Není na to nějaká pomoc? Nechci se prát, ale když ono je to fakt silný...

Čtěte také...

Reklama