Správná ženská se vetře všude, zvlášť, když je tak trochu muzikantka a novinářka zároveň.
 
Tož vypravila jsem se jednou na koncert Druhé trávy s tím, že budu mít možnost dostat se až přímo ke kapele. Normálně mám ráda oblečení sportovní a praktické, ale co by člověk neudělal kvůli svým idolům - nalíčila jsem se, narvala do minisukně a střevíčků (což bylo na FCT akci obzvlášt vhodné a nenápadné) a vyrazila.
 
A opravdu - dostala jsem se až na podium k oponě - měla jsem muzikanty z první ruky a oni mě, bohužel, také. Jak jsem se tak opírala o stěnu  a hltala hbitá sóla a Křesťanův mužný hlas, na nablýskaných parketách mi podjely podpatky a já sebou řízla na zem, jak dlouhá, tak široká.. divím se, že pánové v klidu dohráli.
 
Samozřejmě jsem si nechala zajít chuť na nějaký následný rozhovor s nimi a rychle se vytratila mezi publikum.
 
To ovšem nebyl trapasům konec - na koncertě se mnou byla kamarádka, která Roberta Křesťana naprosto pubertálně zbožnovala a bohužel to i dost hlasitě dávala najevo - právě když jsme o přestávce vycházely ze dveří toalety, hlásala na všechny strany, že: "..fakt ti moc děkuju, ten novej Robertek (myšleno jeho nové CD) je úžasnej, já už teď bez něj ani neusnu......."
Reklama