Bulvár

Bez peněz, bez oken a bez naděje na lepší budoucnost


V České republice existují více než tři stovky chudinských romských lokalit. Na okraji společnosti zde žije více než 80 tisíc lidí. Jejich počet, stejně jako počet oněch lokalit, pro které se už dávno vžil název ghetto, stále roste.
 
Kdo za to může? Jak z toho ven? Podobné otázky si klade dnes snad již každý. Počátkem září se mimořádně sešla vláda a společně s odborníky na romskou tematiku se politici snažili dojít ke kloudnému řešení. Přivedl je k tomu výzkum, který provedla společnost GAC. Analýza vyloučených romských komunit, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí agentura vypracovala, přinesla zdrcující závěry. „Tento výzkum jsme si nechali udělat proto, abychom poznali celou situaci ve vyloučených romských komunitách, abychom věděli, proč vznikají a co se v nich děje,“ uvedl Čestmír Sajda z ministerstva práce a sociálních věcí. Podle jeho slov je však také důležité vyvodit z průzkumu konkrétní závěry, které dopomohou k řešení romské problematiky. „Celý výzkum ukázal, že počet romských ghett v České republice neustále stoupá. Osmdesát procent jich vzniklo v posledních deseti letech,“ uvedl Ivan Gabal, zástupce společnosti GAC. A jak vlastně samotný výzkum probíhal? „Navštívili jsme 178 obcí a našli jsem přes tři sta takových lokalit,“ řekla Eva Holečková z GAC. Celý výzkum nesloužil pouze pro potřeby vlády. Dal také základní kámen pro vznik mapy vyloučených romských lokalit na území České republiky: http://www.esfcr.cz/mapa/


Jak z toho ven?
Při řešení otázky romských ghett by se vláda měla zaměřit především na oblasti zaměstnanosti a vzdělávání. Usnesla se na tom Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Stát neustále tvrdí, že nejdůležitější je integrace Romů do většinové společnosti. Obce se však naopak snaží nepohodlných občanů „zbavit“ a tím, že je „odsunou“ za město, se to částečně stane. Nejvíce vyloučených lokalit se nachází především ve strukturálně zaostalých regionech, kde je velká nezaměstnanost. Jedná se především o oblasti severních Čech a Moravy. Například v Ústí nad Labem nebo Náchodě je takovýchto vyloučených oblastí hned několik. Také v oblasti Prahy a středních Čech je však situace rok od roku horší. Rodí se zde stále nové generace Romů, kteří znají jen život z dávek a chtě nechtě kopírují chování svých rodičů. Děti mají často nedokončené základní vzdělání, nemohou tedy najít práci a končí stejně jako jejich rodiče s pár set korunami v kapse, v domě bez oken a bez naděje na lepší budoucnost. Výzkum dále ukázal, že více než polovina těchto problémových lokalit vznikla sestěhováním. „Tento trend lze zastavit pouze novelou zákona o obcích, která bude přesně definovat povinnosti obce se o své občany postarat a zamezit vzniku a šíření sociálně vyloučených romských lokalit,“ sdělila Jana Horváthová, členka Rady vlády pro záležitosti romské komunity a ředitelka Muzea romské kultury.


A zase další Rom bez práce...
„Už půl roku hledám práci, volám na různé inzeráty, potřebuju peníze. Budu dělat cokoli, klidně půjdu mýt nádobí,“ sdělila mi Romka ve středních letech, žijící v Praze. Nikde ji ale zaměstnat nechtějí. Jedná se jen o další z klasických případů. Žádáte o práci, telefonicky si domluvíte schůzku, ale když vás vidí a zjistí, že barva vaší kůže není bílá, prostě vás se slovy, že místo bylo právě před několika okamžiky obsazeno, nepřijmou. Krom očí pro pláč zůstane také prázdná peněženka a závislost na sociálních dávkách. Úřad práce většinou také nepomůže. Nabídka volných míst je velmi omezená a Romové s nízkých vzděláním nemají prostě šanci. Rada vlády pro záležitosti romské komunity snad nalezla řešení. Zástupci Rady podali požadavek na zvýšení zaměstnonosti Romů. Firmy, ve kterých pracuje více než 25 zaměstnanců, by měly za povinnost zaměstnat alespoň jednoho dlouhodobě nezaměstnaného Roma. Obdobná úprava zákona se v současné době týká také zdravotně postižených občanů.


Nejprve vzdělání, potom práce
Pravdou však zůstává, že středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných Romů je stále jako šafránu. Romské děti žijící ve vyloučených komunitách často neovládají ani český jazyk, ve škole jsou tedy stavěny do role outsiderů. Řada z nich potom končí ve zvláštních, dnes již lepším slůvkem označovaných, speciálních školách, ačkoli by jejich schopnosti mnohdy stačily na klasickou výuku základní školy. Rada vlády pro záležitosti romské komunity doporučuje rozšíření počtu romských asistentů na mateřských, základních i středních školách. Školy by měly také vytvářet třídy s menším počtem romských žáků, kterým by se pedagogové mohli důkladněji věnovat. Stát by měl také podporovat mimoškolní aktivity těchto dětí, stejně jako doučování, které je mnohdy skutečně potřebné.


A zase další nové romské ghetto...
Krátce poté, co byl zveřejnen výzkum společnosti GAC, a krátce poté, co vláda rokovala o tomto neutěšeném problému, vzniklo ve Vsetíně další romské ghetto. Dva domy, každý po osmnácti bytech, vyrostly na periferii Vsetína v rekordním čase, během sedmi týdnů. Proti výstavbě a sestěhování především Romů do nového ghetta protestují jak samotní Romové, tak i tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek. Domy se mají stát azylem pro vsetínské Romy, kteří doposud obývali pavlačový dům v centru města. Vsetínští radní však oponují tím, že nově vzniklé bytové jednotky splňují veškeré standardní náležitosti nového bytu. „Každý dům je sestaven z padesáti dvou kontejnerů, přičemž má minimální společné prostory, navíc oplechované, byty jsou ovšem standardně vybavené," řekl starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL). Starosta dále uvedl, že chystá v oblasti řešení romské otázky další kroky. Místním Romům hodlá město zapůjčit peníze na koupi starších domků ve vesnicích mimo kraj. Ostatně... je to přeci mnohem jednodušší... hlavně, že budou pryč...


Existuje cesta ven?
Problémy lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se netýkají pouze jich samotných, časem musí zákonitě dopadnout i na jejich okolí. „V současné době jsme v situaci, kdy jsou některé tyhle enklávy tak velké a generují tolik problémů, že je potřeba začít situaci měnit,“ řekl Ivan Gabal ze společnosti GAC. Jednat by se mělo především o řešení na úrovni jednotlivých obcí, stát by sloužil jako jakýsi servis. Je potřeba propojit školské a zaměstnanecké strategie a také strategii sociální ochrany. „Chceme přijít s know-how, které ukáže, jak tyhle strategie v jednotlivých obcích propojit, kolik to bude stát a které organizace by mohly jednotlivé úkoly řešit,“ řekl Martin Žárský z Ministerstva práce a sociálních věcí.


Podle jeho slov se však každá obec bude muset snažit především sama a řešení bude muset být šité na míru vždy jednotlivé oblasti. Podle odhadů odborníků z agentury GAC by se mohl celý proces nastartovat někdy v roce 2008. „Když se nám podaří začít pracovat ve třech, čtyřech obcích, bude to obrovský úspěch,“ podotkl Gabal. Celkové vyřešení problémů romských ghett odhaduje v horizontu asi třiceti let. „Hlavní břemeno bude opravdu na jednotlivých obcích,“ doplnil Gabal. O peníze by podle jeho slov nouze být neměla. Díky Evropským fondům budou v letech 2007 až 2013 připraveny na řešení situace romských ghett v České republice přes dvě miliardy korun. Ještě najít potřebnou sílu a vůli...

Autorka je externí redaktorkou gitY.
Tisková zpráva z genderové tiskové a informační agentury www.ta-gita.cz z 10.10.2006 12:00

Foto: autorka

   
13.10.2006 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [180] danae [*]

    Rada vlády pro záležitosti romské komunity by si měla tedy romské spoluobčany nastěhovat do svého sousedství a pak by poznala proč s obce brání těmnhe naši spoluobčanům a proč se jich snaží zbavit. Ten co sedí nahoře nepochopí toho dole, který se musí potýkat s takovou děsnou realitou. Už to, že se musíme my vyrovnávat s diskriminací, když si musíme na všechno vydělat a nic nemáme zadarmo, je opravdu, mírně řečeno, směšné. Kdo jim zakázal se učit když navíc mají školy a školní pomůcky taky zadarmo na rozdíl od matek bílých? Ta vysolí pět klacků jen do první třídy. Už by se mělo konečně něco stát a to velmi drsného, protože tady hrozí, že my budeme menšina a oni nás budou používat jako dojné krávy. A zabít nás nemůžou, kdo by na ně makal? Tohle já nechci. Skini, kde se flákáte...pošlu vám příspěvek pro rozvoj vaši komunity

    superkarma: 0 16.10.2006, 19:38:08
  2. avatar
    [179] Vivian [*]

    *Kotě*: Co dodat? Potřebují asi ještě víc tolerance, víc pochopení, víc ústupků... víc peněz ze společné kasy, víc diskriminace naruby...
    Dokud se lid nevzbouří a nevypukne černo-bílá občanská válka, nebo nedojde k nějakému podobnému průseru, tak se nezmění absolutně NIC. Jdeme cestou, která nikam nevede.

    superkarma: 0 15.10.2006, 21:54:57
  3. avatar
    [178] *Kotě* [*]

    Zde něco k té toleranci a pomáhání tomuto etniku.

    http://zpravy.idnes.cz/policie-rozhanela-v-trutnove-dav-strelbou-do-vzduchu-pdm-/krimi.asp?c=A061015_173016_krimi_klu

    CO DODAT

    superkarma: 0 15.10.2006, 21:34:23
  4. avatar
    [177] phoebe24 [*]

    Vivian: jako, že její starší dcera už má cca 19let. Potom má ještě jednu třináctiletou a teď tohle.

    superkarma: 0 15.10.2006, 20:30:04
  5. avatar
    [176] Vivian [*]

    phoebe24: jak 'myslela si, že má dítě na vysoký'? Asi jsem to nepochopila

    superkarma: 0 15.10.2006, 18:53:29
  6. avatar
    [175] phoebe24 [*]

    Vivian: naše čtyřicetiletá těhotná sousedka by byla v balíku . Místo toho je vytočená, anžto si myslela, že je v přechodu a starší dítě má už na vysoký.

    superkarma: 0 15.10.2006, 18:43:50
  7. [174] Rikina [*]

    Anubis: bohužel nechápu. Jsem přesvědčena, že poslední, po čem dnes cikáni, či snad romská komunita touží, je kočovat. To je totiž moc práce, a oni si dávno odvykli se starat sami o sebe, neboť se o ně již několik generací stará někdo jiný, a to čím dál tím víc. Což je chyba. Dnes už neumí nic než natahovat ruce a křičet.

    superkarma: 0 15.10.2006, 16:10:01
  8. avatar
    [173] Vivian [*]

    phoebe24: 123 - podle vzdělání ne. Podle odpracovaných roků.

    superkarma: 0 15.10.2006, 15:31:23
  9. avatar
    [172] Tanzi [*]

    Meander: POZDĚ

    superkarma: 0 15.10.2006, 13:59:55

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [171] Tanzi [*]

    5.10.7.2 ROKYCANY - Lokalita B
    [Obec s rozšířenou působností]


    Lokalita B


    DESKRIPCE LOKALITY, JEJÍ VZNIK A VÝVOJ

    Typ lokality Přízemní dům o 6 místnostech (holobytech)

    Poloha lokality v rámci obce Periferie

    Míra prostorového vyloučení Jasné
    Nejbližší sociálně nevyloučení obyvatelé bydlí cca 300 metrů od lokality.
    Základní občanská vybavenost je vzdálena cca 15 minut chůze od lokality.

    Stav domu/ů Solidní
    Zanedbané interiéry domu

    Vybavenost domu/ů Část standardního vybavení chybí
    Kuchyň a umývárna jsou společné na chodbě.
    Topí se tuhými palivy.
    Do domu není zaveden plyn.

    Vlastník nemovitosti Obec
    O dům se stará soukromá správcovská firma.
    Institut zvláštního příjemce není využíván.

    Vznik a vývoj lokality, mechanismy vstupu a výstupu Lokalita vzniklá nově řízeným sestěhováváním
    Objekt byl vystavěn v roce 1998. Byli do něho nastěhováni neplatiči z městských bytů v centru města. Dvě rodiny nedávno získaly byty v jiné části města. Větší množství romských rodin z města odešlo do Velké Británie (nezjištěno, zda i přímo z této lokality).


    POČET OBYVATEL LOKALITY, VZDĚLANOSTNÍ A VĚKOVÁ STRUKTURA

    Celkový počet obyvatel obce 13 873

    Odhad počtu romských obyvatel lokality 26 – 50

    Odhad podílu Romů na celkovém počtu obyvatel lokality 100 %


    Odhad věkové struktury:

    Do 15 let 65 %

    Od 16 do 60 let 35 %

    Nad 61 let 0


    Odhad vzdělanostní struktury:

    Maximálně základní 99 %

    Střední bez maturity 1 %

    Střední s maturitou a vyšší 0 %


    ZABEZPEČENÍ OBŽIVY

    Celková míra nezaměstnanosti v obci 6,40 %

    Odhad míry nezaměstnanosti romských obyvatel lokality 95 %

    Formy zabezpečení obživy Většina obyvatel je závislá na sociálních dávkách. Část pracuje příležitostně „načerno“. Další zdroje příjmů představuje rozebírání vraků a následný prodej náhradních dílů, sběr šrotu.
    Ve městě funguje několik romských firem. Ty zaměstnávají hlavně své příbuzné. Pro obyvatele lokality je práce u nich vesměs nedostupná.


    SOCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ JEVY

    Formy a míra výskytu Jen výjimečně se vyskytuje lichva a narkomanie a s ní spojený prodej drog.
    Významně zastoupeným jevem je gamblerství.


    ŠKOLSTVÍ – PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ŠKOL A ABSORPČNÍ KAPACITA

    Odhad míry zařazování romských dětí z lokality do škol se speciálním vzděláváním 81 – 90 %

    Základní škola A - -

    Vybrané informace o škole Vzdělávací program: základní škola
    Celkový počet žáků: 770

    Odhad podílu romských žáků na škole do 10 %

    Existence přípravného ročníku Ne

    Aktivity a projekty Nejsou realizovány žádné specifické projekty.
    Volnočasové aktivity (6 zájmových kroužků)
    Doučování je zajišťováno individuálně podle potřeby.

    ESF a jiné zdroje financování Ne


    Základní škola B - -

    Vybrané informace o škole Vzdělávací program: zvláštní škola
    Celkový počet žáků: 88

    Odhad podílu romských žáků na škole 51 – 60 %

    Existence přípravného ročníku Ne

    Aktivity a projekty Nejsou realizovány žádné specifické projekty.
    Volnočasové aktivity (28 zájmových kroužků)
    Doučování je zajišťováno individuálně podle potřeby.

    ESF a jiné zdroje financování Ne


    INSTITUCIONÁLNÍ OKOLÍ A ABSORPČNÍ KAPACITA

    Samospráva

    Místní koncepce integrace Koncepce je poněkud nejasná .
    V rámci koncepce pro integraci Romů se schází komise. Integrace má být zaměřena na děti a mládež. V současné době je jedinou konkrétní činností pro děti a mládež začínající činnost protidrogové NNO z Plzně - Ulice a zejména nízkoprahové centrum Diakonie, které MÚ částečně finančně podporuje.

    Funkce romského poradce Ne (od roku 2005 není funkce obsazena)

    Aktivity a projekty Nejsou realizovány žádné specifické projekty.

    ESF a jiné zdroje financování Ne


    Nestátní neziskové organizace

    Diakonie – středisko Přemysla Pittra
    Jiráskova 481 Aktivity a projekty:
    Nízkoprahové centrum pro děti a mládež
    Doučování a volnočasové aktivity pro děti (denní návštěvnost cca 25 dětí), klub pro mladé (denní návštěvnost cca 20 mladých).
    Financování:
    O možnosti čerpání prostředků z ESF jsou informováni, zkušenosti mají.
    Prostředky od Rady vlády pro záležitosti romské komunity
    Vlastní zdroje (ze sbírek)

    Ulice, o. s.
    Plzeň Aktivity a projekty:
    Terénní sociální práce zaměřená na uživatele drog a osoby živící se prostitucí.
    Financování:
    O možnosti čerpat prostředky z ESF mají informace, ale praktické informace zatím nemají.

    Občanská poradna
    Masarykovo nám. 80 Aktivity a projekty:
    Poradenství v sociální oblasti (informace klientům o jejich právech a povinnostech při styku s úřady a dalšími institucemi; ednou týdně v prostorách zapůjčených MÚ)
    Financování:
    O možnosti čerpání prostředků z ESF jsou informováni.
    Phare 2003
    MPSV
    Grant od Rady vlády pro záležitosti romské komunity


    superkarma: 0 15.10.2006, 13:59:36
  2. avatar
    [170] Meander [*]

    Tanzánie: Ani ne, v Rokycanech už nebydlím ani nepracuju. Ať se tam třeba navzájem požerou.

    superkarma: 0 15.10.2006, 13:57:58
  3. avatar
    [169] Tanzi [*]

    5.10.7.1 Lokalita A
    [Obec s rozšířenou působností]


    Lokalita A


    DESKRIPCE LOKALITY, JEJÍ VZNIK A VÝVOJ

    Typ lokality Dva činžovní domy po 11 bytech
    Byty 1+1 někde jen 1+kk

    Poloha lokality v rámci obce Běžná zástavba

    Míra prostorového vyloučení Žádné
    Sociálně nevyloučení žijí v bezprostřední blízkosti.
    Občanská vybavenost je dobře dostupná.

    Stav domu/ů Špatný
    MÚ minulý rok nechal opravit fasády, plastová okna, střechy. Práce však nebyly kvalitní. Plastová okna jsou nekvalitní (profukují, zatéká). Omítka začíná pukat. Uvnitř bytů je vlhko, nemají koupelny.

    Vybavenost domu/ů Část standardní výbavy není k dispozici.
    Chybí přívod teplé vody.
    Topí se vafkami.

    Vlastník nemovitosti Obec
    O dům se stará soukromá správcovská firma.
    Institut zvláštního příjemce není příliš využíván.

    Vznik a vývoj lokality, mechanismy vstupu a výstupu Kombinace dlouhodobé existence a řízeného přistěhovávání
    Romové zde žili již před rokem 1989, kolem roku 1996 sem začali být sestěhováváni obyvatelé z centra obce.


    POČET OBYVATEL LOKALITY, VZDĚLANOSTNÍ A VĚKOVÁ STRUKTURA

    Celkový počet obyvatel obce 13 783

    Odhad počtu romských obyvatel lokality 76 – 100

    Odhad podílu Romů na celkovém počtu obyvatel lokality 100 %


    Odhad věkové struktury:

    Do 15 let 50 %

    Od 16 do 60 let 40 %

    Nad 61 let 10 %


    Odhad vzdělanostní struktury:

    Maximálně základní 99 %

    Střední bez maturity 1 %

    Střední s maturitou a vyšší 0 %


    ZABEZPEČENÍ OBŽIVY

    Celková míra nezaměstnanosti v obci 6,40 %

    Odhad míry nezaměstnanosti romských obyvatel lokality 95 %

    Formy zabezpečení obživy Většina obyvatel je závislá na sociálních dávkách. Část pracuje příležitostně „načerno“. Další zdroje příjmů představuje rozebírání vraků a následný prodej náhradních dílů, sběr šrotu.
    Ve městě fungujě několik romských firem. Ty zaměstnávají hlavně své příbuzné. Pro obyvatele lokality je zaměstnání u nich vesměs nedostupné a ani by pro ně pracovat nechtěli.


    SOCIÁLNĚ PROBLÉMOVÉ JEVY

    Formy a míra výskytu Jen výjimečně se vyskytuje lichva a narkomanie a s ní spojený prodej drog.
    Významně zastoupeným jevem je gamblerství.


    ŠKOLSTVÍ – PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ŠKOL A ABSORPČNÍ KAPACITA

    Odhad míry zařazování romských dětí z lokality do škol se speciálním vzděláváním 81 – 90 %

    Základní škola A - -

    Vybrané informace o škole Vzdělávací program: základní škola
    Celkový počet žáků: 770

    Odhad podílu romských žáků na škole do 10 %

    Existence přípravného ročníku Ne

    Aktivity a projekty Nejsou realizovány žádné specifické projekty.
    Volnočasové aktivity (6 zájmových kroužků)
    Doučování je zajišťováno individuálně podle potřeby.

    ESF a jiné zdroje financování Ne


    Základní škola B - -

    Vybrané informace o škole Vzdělávací program: zvláštní škola
    Celkový počet žáků: 88

    Odhad podílu romských žáků na škole 51 – 60 %

    Existence přípravného ročníku Ne

    Aktivity a projekty Nejsou realizovány žádné specifické projekty.
    Volnočasové aktivity (28 zájmových kroužků)
    Doučování je zajišťováno individuálně podle potřeby.

    ESF a jiné zdroje financování Ne



    INSTITUCIONÁLNÍ OKOLÍ A ABSORPČNÍ KAPACITA

    Samospráva

    Místní koncepce integrace Koncepce je poněkud nejasná .
    V rámci koncepce pro integraci Romů se schází komise. Integrace má být zaměřena na děti a mládež. V současné době je jedinou konkrétní činností pro děti a mládež začínající činnost protidrogové NNO z Plzně - Ulice a zejména nízkoprahové centrum Diakonie, které MÚ částečně finančně podporuje.

    Funkce romského poradce Ne (od roku 2005 není funkce obsazena)

    Aktivity a projekty Nejsou realizovány žádné specifické projekty.

    ESF a jiné zdroje financování Ne


    Nestátní neziskové organizace

    Diakonie – středisko Přemysla Pittra
    Jiráskova 481 Aktivity a projekty:
    Nízkoprahové centrum pro děti a mládež
    Doučování a volnočasové aktivity pro děti (denní návštěvnost cca 25 dětí), klub pro mladé (denní návštěvnost cca 20 mladých).
    Financování:
    O možnosti čerpání prostředků z ESF jsou informováni, zkušenosti mají.
    Prostředky od Rady vlády pro záležitosti romské komunity
    Vlastní zdroje (ze sbírek)

    Ulice – Agentura terénní sociální práce, o. s.
    Plzeň Aktivity a projekty:
    Terénní sociální práce zaměřená na uživatele drog a osoby živící se prostitucí.
    Financování:
    O možnosti čerpat prostředky z ESF mají informace, praktické zkušenosti zatím nemají.

    Občanská poradna
    Masarykovo nám. 80 Aktivity a projekty:
    Poradenství v sociální oblasti (informace klientům o jejich právech a povinnostech při styku s úřady a dalšími institucemi, jednou týdně)
    Financování:
    O možnosti čerpání prostředků z ESF jsou informováni.
    Phare 2003
    MPSV
    Prostředky od Rady vlády pro záležitosti romské komunity

    superkarma: 0 15.10.2006, 13:57:41
  4. avatar
    [168] Tanzi [*]

    Meander: chceš to sem zkopčit?

    superkarma: 0 15.10.2006, 13:56:01
  5. avatar
    [166] Meander [*]

    Tanzánie: Mně se tam nic neotevřelo
    Jinak v tom plzeňském pavlačáku jsem rok bydlela, byla to prča.

    superkarma: 0 15.10.2006, 13:54:11
  6. avatar
    [165] Tanzi [*]

    Meander: klikni si na Plzeňský kraj a následně na Rokycany..máš tam uvedené dvě lokality

    superkarma: 0 15.10.2006, 13:50:50
  7. avatar
    [164] Tanzi [*]

    Meander: u nás (v CV) píšou o třech lokalitách.
    Pouze jedna je uměle vytvořená, tedy že se na jedno místo dával fakt už póvl. Ten zbytek vzniknul jak už jsem psala dole.
    Lidi neměli na koupi bytů a tak v dalších etapách prodeje je zkoupily realitky jiných a větších měst, abych se svých cikánů a neplatičů zbavily.
    S tím bohužel nic nenaděláme.

    superkarma: 0 15.10.2006, 13:46:23
  8. avatar
    [163] Meander [*]

    Tanzánie: Ta mapa je zajímavá. A ve slavných Rokycanech není ani políčko. Proč? Protože tam se s nimi nikdo nepáře a taky je tam nikdo neslučuje do jednoho baráku.

    superkarma: 0 15.10.2006, 13:16:46
  9. [162] Rikina [*]

    Ťapina: to je určitě jeden z důvodů. Ale asi ne jediný a podstatný.

    Bohužel, protože se nemůžemem všichni přestěhovat tam, kde žádní cikáni nejsou, nebo je všechny odstěhovat někam, kde bude od nich pokoj, a současné metody nefungují, byla bych pro řešení spíše opačné. Odebrat jim všechny nezasloužené výhody, a zacházet s nimi důsledně stejně jako s každým jiným. Žádná pozitivní diskriminace, žádné extrabuřty. Nedbat na hlasitý pokřik o rasismu, a nenechat si do toho mluvit z EU ochránci lidských práv. Ale, pokud se vyskytne skutečný případ rasismu a dikriminace, důsledně toto potrestat. Ovšem oběma směry.

    superkarma: 0 15.10.2006, 12:44:42
  10. avatar
    [161] Ťapina [*]

    Rikina: Byla umělá zaměstnanost, nešlo nemít práci. Jenomže to zas přinášelo spoustu dalších problémů, těžko říct, co je lepší

    superkarma: 0 15.10.2006, 12:15:28
  11. avatar
    [160] Tanzi [*]

    Rikina: už ti rozumím a kývám
    na souhlas.

    Mám pocit, že toto všechno vzniknulo po revoluci, naším vstupem do "velkého světa" a touhou se zalíbit.

    superkarma: 0 15.10.2006, 12:05:16
  12. [159] Rikina [*]

    Tanzánie: zvláštní proto, že zřejmě tenkrát něco fungovalo jinak, a dle mého názoru líp. Veškeré dnešní "školské a zaměstnanecké strategie a také strategie sociální ochrany" se zjevně míjí účinkem a situace se valem zhoršuje. Jestli by nestálo za to se ohlédnout, a podívat se, CO to tenkrát před dvaceti lety fungovalo, že s cikány, potažmo Romy, tolik potíží nebylo...

    superkarma: 0 15.10.2006, 11:46:01
  13. avatar
    [158] Tanzi [*]

    Rikina: nechápu proč píšeš zvláštní já to dnes kolem sebe vidím jako každodenní realitu
    Ta rodina co bydlí u nás ve vchodě to je fakt jedna z vyjímek.

    superkarma: 0 15.10.2006, 11:36:11
  14. [157] Rikina [*]

    Teď jsem zvědavá, kdo na mě vyběhne, že tvrdím, že za komunistů bylo líp.

    superkarma: 0 15.10.2006, 11:24:01
  15. [156] Rikina [*]

    Tanzánie: zvláštní, před 20 lety tu v domě bydlela cikánská rodina. Tedy ještě "za komunistů". Pán vykládal vagóny, paní byla doma s dětmi, měli tři. Jenom. Všichni byli dvakrát tak slušní, zdvořilí, čistotní atd. než zbytek obyvatelstva, jenom aby nikdo nemohl říci, že jsou snad nějací špinaví cikáni. Taky to nikdy nikdo neřekl. Dnes tu taky bydlí cikánská rodina. Jiná. Dospělí jsou buď invalidní důchodci, nebo ženy v domácnosti, děti se poflakují po sídlišti a do školy jdou jenom náhodou nebo omylem. Žijí z dávek a podpor, je jich v bytě asi 15, přihlášených pět. Lidi z bytů v bezprostředním sousedství jsou zoufalí. Špína, hluk, smrad, nadávky... a není boha, aby s tím něco udělal.

    superkarma: 0 15.10.2006, 11:20:31
  16. avatar
    [155] Z_U_Z_U [*]

    Znám jednu zajímavou příhodu... neplatili vodu, město jim odpojilo teplou.. stáčeli si ji z radiátorů, město jim obarvilo vodu v radiátorech. Jediný výsledek? Neplatili a demolovali dál, jen byli o něco barevnější než dřív

    superkarma: 0 15.10.2006, 08:48:56
  17. avatar
    [154] Tanzi [*]

    Já osobně s nima problémy nemám, chovají se ke mně slušně.
    Nebo se navzájem nevšímáme..ale vadí mně, když vidím jak se to tady změnilo k horšímu.
    Přitom se mi tady jinak líbí - stěhovat bych se nechtěla.

    superkarma: 0 15.10.2006, 08:06:17
  18. avatar
    [153] Tanzi [*]

    kareta: u nás v paneláku je jich tedy hafo. Ale ne u nás ve vchodě.
    TAm máme jenom jednu romskou rodinu (už asi 13 let) a i když jsou černí jako bota (nemyslím to zle) tak by se u nich dalo jíst z podlahy. Však si také sakra dávají pozor, aby se k nim ti druzí moc "nedružili" a to podotýkám nejsou studovaný.
    Paní je doma a stará se o rodinu a on jak se podaří má krumpáč a lopatu v ruce.
    Klidně se s nima bavíme, protože jsou v pohodě.
    Ale ty ostatní co se tady před pár lety objevili - to je fakt Chanov.

    superkarma: 0 15.10.2006, 08:04:19
  19. avatar
    [152] kareta [*]

    Tanzánie: Kamarádka bydlí v sousedství céček, oni si dovolí, co jim dovolíte...jako ženská na ně používá hrubý slovník a strašný hlas a funguje to.
    Na SŠ jsem jich pár znala, zdravili jsme se, příležitostně jsme pokecali(takoví ty děsiví drsoni), učili se na zámečníky, ale to bylo před revolucí..Pamatuji jednoho pána, toho zdravili všichni, byl to kominík . Řekla bych, že celé peklo odstartovala "pozitivní diskriminace". Ublížilo to všem.

    superkarma: 0 15.10.2006, 07:53:51
  20. avatar
    [151] Tanzi [*]

    Já třeba bydlím v Chomutově, lokalita C bohužel.

    A jak se sem tak velké množství romů dostalo?
    Realitní kanceláře z Prahy zde kupovaly byty a sestěhovávaly sem své neplatiče.
    Tolik citace z níže uvedených stránek.

    V současné době nám to tady město opravuje (prý bylo uvolněno 9 mil. kč)
    Nové chodníky, lavičky, dětská hřiště, zeleň.....jsem opravdu zvědavá na jak dlouho.

    superkarma: 0 15.10.2006, 06:18:39
  21. avatar
    [150] Tanzi [*]




    Myslím, že tento link vás bude zajímat. Rozhodně stojí za proklikání.
    http://www.esfcr.cz/mapa/int_CR.html

    superkarma: 0 15.10.2006, 06:13:16
  22. avatar
    [149] femme [*]

    Manx99: mě většinou napadá jiné, radikálnější, řešení

    superkarma: 0 14.10.2006, 21:27:28
  23. avatar
    [147] jaku [*]

    Z jakého kovu jsou ty zmíněné kontejnery?
    Aby z nich za chvíli nezbyla jen kostra.

    superkarma: 0 14.10.2006, 15:11:12
  24. avatar
    [146] phoebe24 [*]

    a....: jasně, že to nefunguje, když ty prachy od státu dostanou i bez toho, aby studovali nebo si zvyšovali kvalifikaci. Nebo něco ukradnou a protože je to vyhodnoceno jako přestupek, tak se jim taky nic nestane. A o získání titulu "invalidní důchodce" ani nemluvím. Tohle všechno jsou důsledky příliš měkké sociálně výchovné politiky. Doplatí na to všichni, kteří opravdu makaj. Na určitou skupinu obyvatel opravdu platí jen restrikce.

    superkarma: 0 14.10.2006, 14:41:35
  25. [145] a.... [*]

    bonda: No vidíš, to už je lepší ještě se krapet douč něco o tý psychologii a pak se můžeme vrátit k tomu, že je to hlavně na rodině, tedy na postupné výchově předávané generacemi, takže je třeba na toto etnikum po celé generace působit tak , aby k tomu dospěli.

    superkarma: 0 14.10.2006, 14:41:09
  26. avatar
    [144] bonda [*]

    a....: Jasně že je to problém. Zkus se dnes postavit před tu mládež s těmi pomůckami, na které dnes školství má, a nějak je zaujat na víc než pár minut.Když mají kolem sebe tisíce mnohem zajímvějších podnětů.

    superkarma: 0 14.10.2006, 14:37:29
  27. avatar
    [143] bonda [*]

    a....: A ani to tak nemůže fungovat, protože jejich mozek není v takové fázi vývoje, aby byli schopní uvažovat do budoucnosti. Puberťáci žijí jen okamžitými událostmi a musíme počkat, až jim ten mozek "doroste", jen u některým jedinců k tomu nedojde nikdy, ti pak žijí jen ze dne na den a z ruky do huby a úvahy o tom, jak skončí, je vůbec netrápí.

    superkarma: 0 14.10.2006, 14:34:00
  28. [142] a.... [*]

    bonda: Nevidíš to jako problém učitelů, že se tam ty děti nuděj?

    superkarma: 0 14.10.2006, 14:33:35
  29. avatar
    [141] bonda [*]

    a....: Učím na gymplu a mám dospívajícího syna na gymplu. V každé třídě najdu ze třiceti děcek tak dva tři, kteří se učí pravidelně a docela rádi. Já sama jsem bývala na gymplu jedničkářka, ale učila jsem se v mnoha předmětech jen z donucení známkama.Dnes je škol mnoho a maturitu udělá každý, školy si je drží, protože za ně mají peníze. Děcka chodí do školy většinou proto, že doma se nudí a ve škole jaou s kamarády, a taky že by je nebavilo makat, to už si to raději v té škole odsedí. A nemyslím si, že až budou skutečně makat, že by to bylo k ničemu.

    superkarma: 0 14.10.2006, 14:16:50
  30. [140] a.... [*]

    phoebe24: Ale tohle jim přece můžeš vtloukat do hlavy dnes a denně, popukazovat na to, kam to kdo díky vzdělání dotáhl a jak je kdo díky tomu, že vzdělání nemá, na tom blbě . Zdá se že to ale nefunguje.

    superkarma: 0 14.10.2006, 14:13:39

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme