Moje ráno? Bez nalíčení a umytí vlasů nedám ani ránu!

Dnešní téma je mi blízké – moje ráno probíhá tak, že před odjezdem s dítětem do školy stíhám mytí hlavy a líčení. Každé ráno – jen co odlepím hlavu z polštáře, mi všechny vlasy trčí všemi směry. Já to nechápu, podle mě mám klidné spaní, možná se převalím z boku na bok. Můj ranní účes ale vypadá, jako bych žila dva životy – a ten druhý rozhodně o klidu nevypovídá. Jako bych se ráno probudila, na všechno zapomněla a namísto talismanu v kapse, peříčku v dlani… mám jako důkaz, že se něco dělo, ten šílený rozcuch.

Takže ráno si musím umýt a vyfoukat vlasy. Jen učesat nestačí – hřebenu se mé prapodivné vlnobití jen vysměje.

Pak se ještě každý den líčím. Dělám to tak od doby, kdy jsem si poprvé namalovala řasy a make-up. Pro dobrý pocit, že vypadám líp, že se sama sobě líbím. Že i mé okolí se na mě dívá lépe, než když namalovaná nejsem. Líčím se pokud možno všude – na dovolené, na horách, pod stanem. Sice kvůli tomu někdy sklízím posměch, že když jsem v přírodě, tak můžu taky vypadat přírodně, ale to já ne. Nechci mít nenamalovaný obličej, prostě mi to dělá dobře. Ty, co to mají stejně jako já, vědí.

Tyhle dvě činnosti ráno zvládám celkem rychle – vlasy + foukání tak 10 minut, líčení tak 5 minut. K tomu se ještě nasnídám, přeměním tak 2x své oblečení (jen někdy) a v půl osmé musíme odjíždět, abychom byli včas před synovou školou. Vstávám tak kolem 6.45… takže mám perná rána.


Kláro, tak to chce dokonalou koordinaci. Obdivuji o to víc, že vím, že má Klára doma děti tři, i když dvě jsou už trochu větší. Simona

6. Soutěž FBI

w

Pište, pište, čekáme na vaše ranní rituály velice netrpělivě. Adresa je nažhavená!

redakce@zena-in.cz

Reklama