Vztahy

Bez manžela nejdu na krok

 

 

Brali jsem se, když nám bylo dvacet.

Láska jako trám, co vám mám povídat. Záhy jsme měli děti a žili vcelku spokojeně. Mého muže miluji, a to nejen proto, že se o nás vždy skvěle postaral. Má dobrou práci, pracuje na sobě a má pochopení pro mou ženskou a často znavenou duši. Když jsem byla na mateřské a mé šílení z dětí a domácích prací bylo na denním pořádku, vždy si na mě našel chvíli. Vyslechl mě, pohladil po těle i po duši a snažil se mi ve volných chvílích pomáhat. O víkendu luxoval, jezdil na velké nákupy a naučil se vařit. Víte, v naší době to nebylo obvyklé. Muži v zástěrách byli často cílem posměváčků, za pomáhání v domácnosti se hrozně styděli, tedy pokud se toho vůbec někdy odvážili.

 

Máme dvě dcery a tatínek je pro ně vzorem idolem a dobrým příkladem. Až mě to někdy trochu mrzí. Ale od malička je brával na výlety, ukazoval jim přírodu, kterou tolik zbožňuje, a učil je znát druhy hub, zvěře a ptactva. Jsem v těchto věcech trochu neznalá, byla jsem vždy ráda, že se jim v tomto směru tolik věnoval. Sbalili jsme v sobotu ráno batohy, v sedm stáli na vlakovém nádraží a do večera nás doma nikdo neviděl. Vymetli jsme díky manželovým mapám všechny kouty naší krásné země.

 

Pak holčičky začaly chodit do školy a jejich studijní nedostatky opět zachraňoval tatínek. Je zřejmě přirozený talent a ještě k tomu s pedagogickými vlohami, a tak je trpělivě doučoval vše od matematiky, dějepisu až po cízí jazyky. Nikdy, ale skutečně nikdy, na ně nekřičel.

 

Ideální muž, že?

 

Má však jeden háček. Když jsme spolu měli spor, vždy, když jsme se hádali, bylo to z jednoho jediného důvodu. Nechce mě nikam pouštět bez něho!

Dříve mi volaly kamarádky, abych s nimi šla například do kina nebo třeba jen tak posedět. Vždy jsem jim odpovídala, že to by se manželovi nelíbilo, že to nerad vidí. Smály se mi, domlouvaly a já byla jak mezi mlýnskými kameny. Pokoušela jsem se s mužem promlouvat, ale on je velmi tvrdohlavý, k mým požadavkům v tomto směru rezistentní. Vybrala jsem si, s kamarádkami jsem se postupem času přestala stýkat a dále trávila veškerý čas s rodinou. Nebylo tak zlé, věřte mi…

 

Až teď, co dcery dospěly a odstěhovaly se, cítím se zkrátka hrozně. Osaměle, vyčpěle, frustrovaně. Nemám s kým zajít na kafe, nemám s kým přátelsky a po žensku promluvit. Manžel zestárl jako já, ale stále nemá o kontakt s jinými lidmi zájem. Stále říká to samé: „Vždyť my si vystačíme, není nám spolu dobře?“

Ano, s mým mužem je mi kupodivu po těch letech stále dobře. Nelituji, že jsem strávila svůj život pouze se svou rodinou a poněkud separovaně.

 

Lituji, že v dnešní době nemám přítelkyni, lituji, že se cítím tak strašně osaměle…

 

Co o tom smýšlíte? Poradíte?

   
05.05.2005 - Láska a vztahy - autor: Jindřiška Kleknerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [67] astra [*]

    Tak zrovna dneska se nám odhlásila z dámské jízdy na horách jedna kamarádka.Před časem ji do toho mluvil manžel,rozvedla se a teď pro změnu přítel.
    MMCH takových kamarádek,známých a spolužaček mám mnohem víc

    superkarma: 0 06.05.2005, 20:25:19
  2. avatar
    [66] jiti [*]

    týý jo tak to by mi hooooodně vadilo. Naštěstí tento problém nemám, spíš obráceně, když už dlouho nikam nejdu sama, sám navrhne, jestli nemám chuť si někam vyrazit

    superkarma: 0 06.05.2005, 16:45:13
  3. avatar
    [64] trdlo [*]

    Tedka uz ho asi neprevychova, mela zacit hned zkraje.

    superkarma: 0 06.05.2005, 03:22:28
  4. avatar
    [60] mam-ča [*]

    medved: Zvyk je železná košile. I potom, co děti odrostou, funguje setrvačností jakási autocenzura.
    Ten manžel jí třeba ani nechce nic zakazovat, jen se diví, proč by měla mít teď nějaké soukromé aktivity bez něj, když jí 20 a více let nechyběly ?

    superkarma: 0 05.05.2005, 18:20:19
  5. avatar
    [59] medved [*]

    ja se pani divim, ze se manzela vubec pta kdyz vecer nekam jdu, tak to sdelim vetou oznamovaci tazaci je pouze v pripade, ze si nejsem jista, ze nenastava nejaka kolize s drive domluvenym....
    samozrejme, kdyz ma clovek deti, tak si to musi s partnerem organizovat, ale ted kdyz uz je vlastne nemate...nevim, co se resi

    superkarma: 0 05.05.2005, 17:25:13
  6. avatar
    [57] Trinii [*]

    Ahoj Tesay už jsem ti něco napsala.

    superkarma: 0 05.05.2005, 16:43:00
  7. avatar
    [56] Meander [*]

    PRAVOPIS

    superkarma: 0 05.05.2005, 16:34:55
  8. avatar
    [55] Tesay [*]

    Ahojky Trinii kde bydlíš? kdyby si chtěla můžem se sejít nebo si psát . já se taky cítím že nikam nepatřím. tak se ozvy jestli máš chuť pokecat

    superkarma: 0 05.05.2005, 16:21:46
  9. avatar
    [54] Trinii [*]

    Teda určitě neumím poradit, protože já mám docela něco jiného, spoustu prostoru ze strany mého teda až tak moc, že se už cítím blbě, že nikam nechodím a jsem pořád doma, protože tady nemám kamarádky a zkoušela jsem nějaké najít, skoro už našla, ale nějak to nikdy nevyšlo. já bych ráda chodila ven, mám možnost a on by byl i za mě rád, ale já nemám s kým. Jemu nebráním, někdy mě veme s sebou, ale jsou to jeho dlouholetí kamarádi a moc mezi ně nepatřím... Takže bych asi i brala takového muže co má paní v článku..no jo nikdo nebude nikdy stoprocentně spokojený.

    superkarma: 0 05.05.2005, 16:02:24
  10. avatar
    [53] petul [*]

    Manx: Žijeme spolu 3 roky, pořídili jsme si společné přátele a volný čas trávíme s nimi, pokud nechceme být sami. A už není problém vyrazit s kamarádkou, už pochopil, že přestřelil. A sám říká, že chování svého otce nechápe, že je jeho maminka chudák

    superkarma: 0 05.05.2005, 15:32:39
  11. [51] Sasa [*]

    Já bych se rozvedla nebo rozešla, tohle je neomluvitelné....

    superkarma: 0 05.05.2005, 15:18:17
  12. avatar
    [50] petul [*]

    Musím ještě přiznat, že můj to takhle na mne taky ze začátku (první rok vztahu) zkoušel - nepochodil Problém byl v tom, že on žádné přátele nemá, do hospody nechodí, kamarády nemá...a já měla vždycky plno kamarádek, chodila s nimi na kafíčko, na decku...a on žárlil, čekal na mne sám doma. Teď se to zlepšilo, udělali jsme kompromis a je to

    superkarma: 0 05.05.2005, 14:21:04
  13. avatar
    [49] petul [*]

    Připomíná mi to vztah rodičů mého . Jsou oba ještě relativně mladí (oba 52 let), maminka chodí do práce, tatínek je několik let v invalidních důchodu. On na ni celý den čeká netrpělivě doma, běda jak ona nestihne autobus a přijede o 15 minut později než by měla To potom má na talíři, že on na ni celý den čeká a ona se někde toulá (např. šla nakoupit nebo něco vyřídit). Vlastně to takhle praktikovali i když on ještě chodil do práce - žádní známí, žádné kamarádky, kamarádi. Ona se motala jen kolem rodiny (2 synové). Když si chtěla při zaměstnání dodělávat maturitu, tak slyšela: "když při tom zvládneš rodinu tak jak máš, tak si klidně do školy choď" A teď? Maminka chtěla chodit plavat se svojí maminkou (vdova, 72 let) a jejími kamarádkami - důchodkyněmi. Odpověď - v žádném případě nemůže chodit!!!! Protože on přece nebude sedět doma sám a čekat na ni

    superkarma: 0 05.05.2005, 14:14:00

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [48] Radka JS [*]

    Naši to tak mají do dneška. Pracují spolu, tráví spolu volný čas. Neexistuje aby mamka šla na nějaké cvičení sama! Nedej bože, když ji vytáhnu na nějaký koncert. To je doma tichá domácnost. Chtěla jsem s ní jet už několikrát na dovolenou, nebo do lázní! "Proč bys s ní jezdila, ať jede se svým chlapem!" Je to pro mě nepochopitelné! Také mi stále domlouvají, že náš vztah nemůže NIKDY fungovat, protože si každý děláme co chceme! Já bych ale jinak umřela! Přítel má čas rozplánovaný na hodiny a na mě jich moc nezbývá, to mě netěší, ale vyděláváme. Tak mám raději sedět doma??!!

    superkarma: 0 05.05.2005, 13:39:29
  2. avatar
    [47] astra [*]

    Moje kamarádka žije s manželem ještě hůř.Bydlí na vesnici,mají dvě děti,žijou jen z jejího platu za brigády (on je v inv.důchodu)a soc.dávek.Ona se o vše stará,on ji s ničím nepomůže,ani s dětma a ještě ji věčně nadává.Jenže jí to přijde úplně normální,vůbec si nepostěžuje a když ji něco naznačím,že to není normální,tak mně vůbec nechápe.Ještě se toho svého zastává.U ní je to určitě výchovou z domova,protože je z 10sourozenců a její rodiče taky tak žili.Zrovna minule jsem myslela,že půjdeme samy s dětma na procházku,ale řekla mi,že tomu jejímu není dobře (je na záda) a musí mu vařit čaj Ona je spíš dobrovolná otrokyně.Tímto se dost odcizujeme,protože už to není ona,přestává mít i vlastní názory.

    superkarma: 0 05.05.2005, 13:39:16
  3. [46] Rikina [*]

    a....: z minulých generací ? To asi ne takhle paušálně. Manželství mých rodičů takhle nefunguje, a ani prarodičů takové nebylo. To je prostě povaha...

    superkarma: 0 05.05.2005, 13:13:14
  4. avatar
    [45] marcellina* [*]

    no asi Vam uz nic nepomuze, ale muzete si povidat taky na zene-in

    superkarma: 0 05.05.2005, 13:06:06
  5. [44] a.... [*]

    to jsou způsoby chování převzaté z minulých generací,myslela jsem,že dnes to už máme za sebou.Takhle fungovalo manželství mých rodičů,s tím rozdílem,že jen spolu byli skutečně dobrovolně,bez nějakých zákazů.To" kde by ses furt courala,kam bys pořád jezdila,co bys někam chodila s cizíma lidma" praktikovali a nutno dodat,dodnes se snaží praktikovat,na mě/ samozřejmě,že jediný efekt jaká to má,že přeruším na nějakou dobu s nimi kontakt/.Ale ještě k tomu uzavřenému soužití-táta nedávno zemřel a jak strašně to máma snáší, právě proto,že byli stále zvyklí být jen spolu,to ani nechci popisovat...

    superkarma: 0 05.05.2005, 12:54:55
  6. avatar
    [43] Tesay [*]

    mám něco podobného, ale trošku jinak. kvůli práci sem se musela přestěhovat z domova cca 350km vzdáleného do Prahy. ráno vstanu v 6:45 jedu do práce tam jsem do 18:30, jedu do firemního bytu a to je vše. taky tu nemám žádnou kamarádku a jsem jako kůl v plotě. jediné co mě drží nad vodou je žena-in a jsem moc ráda že sem ji vůbec našla. kamarádky ale mám , jenže doma . dvě výborné holky které mi čas od času volají a rozhání mé chmury .jakmile se dostanu domů (jezdím skoro každý víkend) tak tradá a už sme spolu a snažíme se dohnat co sme zmeškaly

    superkarma: 0 05.05.2005, 12:45:58
  7. [42] Rikina [*]

    kapa: on je asi problém v tom, že paní do té sauny, na cvičení pro ženy, nebo do kurzu šití nesmí. Bez manžela. A že on tam s ní nepůjde, je jasné, když "my si vystačíme". Tohle já nechápu, protože bych se nikdy takhle omezovat nenechala. Ani kdyby ten chlap měl jinak svatozář, buď by si zvyknul, nebo by měl smůlu...

    superkarma: 0 05.05.2005, 12:29:22
  8. avatar
    [37] *Kotě* [*]

    Gabi: cha, to mi připomíná moji babičku Ta taky nechápe, proč by někdo vůbec chtěl "courat po návštěvách" a "chodit někam k cizejm". Pěkně sedět doma, vařit, péct a uklízet!

    superkarma: 0 05.05.2005, 10:59:42
  9. avatar
    [36] Meander [*]

    Jak tak čtu podobné články, jsem čím dál tím spokojenější jako singl

    superkarma: 0 05.05.2005, 10:56:06
  10. avatar
    [34] Gabi [*]

    Jéé, teď jsem si vzpomněla, že mi to vlastně připomělo mojí babičku. Co pamatuju dělávala tohle našim a pak nám dětem. "Co máš co kde courat" byla její oblíbená věta. Když si někdo dovolit jít kamkoliv, buď ho vypátrala a udělala scénu nebo stála u okna a "brečela", jakou že starost, že o nás všechny má. Prostě cvok terorizující své okolí. Já se kolem dvacítky odstěhovala, ale naši to měli až skoro do její smrti, tj. do svých cca 60 let . Ale u mojí mámy přesně platilo "jaký si to uděláš ...", ale asi na to už byla zvyklá, měla to tak od malička O to víc se máma kdekoliv bez ní chovala jako puberťák.

    superkarma: 0 05.05.2005, 10:50:05
  11. [29] xenie [*]

    MI si vystačíme jinak, nechápu proč se někdo nehcá tak omezovat...

    superkarma: 0 05.05.2005, 09:28:53
  12. avatar
    [28] Vivian [*]

    nechápu. A už vůbec nechápu, jak je možné, že byla a je s takovým chlapem spokojená .
    I vdaná ženská je přece svobodná bytost, ne ničí majetek nebo otrok...
    Ale jaký si to kdo udělá... že Dřív o kamarádky nestála a teď lituje, že žádnou nemá? A kdo za to může?

    superkarma: 0 05.05.2005, 09:27:14
  13. avatar
    [27] Susina [*]

    upřímně řečeno, moc tohle nechápu. Taky mám prima manžela, dělá to, co manžel autorky článku, ale každý máme svůj okruh přátel, některé samozřejmě společné, a své záliby. Samozřejmě mě po svatbě ani nenapadlo mu zakazovat jejich chlapské pondělky, kdy se už asi dvacet let schází s pár kamarádama v jednom podniku a řešej "světové problémy", nebo jednou či dvakrát za rok chlapský víkend s kamarádama z puberty.. navíc všechny ty chlapy znám a mám je ráda.. manžela stejně tak ani nenapadne mi zakazovat grafologii, břišnění, večeře s kamarádama, atd.. naopak se chlubí, jak se v mé nepřítomnosti o všechno včetně syna postará... a hlavně ví, že bych si nic zakázat nenechala..

    superkarma: 0 05.05.2005, 09:25:32
  14. avatar
    [26] *Kotě* [*]

    pohodarka: právě proto nechápu, že se jim to tak líbí

    asi kdyby to zažily na vlastní kůži, zpívaly by jinou písničku

    superkarma: 0 05.05.2005, 09:17:22
  15. avatar
    [25] pohodarka [*]

    *Kotě*: ja jsem napocitala tri, to neni zas tolik holek :) no a mimochodem, myslim, ze ani jedna nema manzela, ktery by ji zakazoval chodit ven, takze to neni to same, se devcata asi trochu netrefila

    superkarma: 0 05.05.2005, 09:12:42
  16. avatar
    [21] *Kotě* [*]

    Překvapuje mě, kolik holek tady pochvaluje, jaký musí být manžel protagonistky úžasný, a jak ony samy by taky nikam samotné nechodily

    Já si teda absolutně nedokážu představit, že by mi můj muž zakazoval chodit kamkoli - teda že by si vůbec DOVOLIL mi něco ZAKAZOVAT, jako by to snad mezi dospělými lidmi bylo něco přijatelného. A to my jsme spolu prakticky 24 hodin denně, protože oba pracujeme z domova, a když spolu nejsme pár hodin, tak už si chybíme. Přesto když on chce jít na nějakou svou akci nebo já chci jít někam s kamarádkami, nebo se věnovat svým zálibám, ani jednoho z nás by nenapadlo v tom tomu druhému bránit.

    Čtenářky, kterým se takové "partnerství" líbí, fakt lituju

    superkarma: 0 05.05.2005, 09:03:57
  17. avatar
    [19] Gabi [*]

    Je to poměrně zvláštní - setkala jsem s něčím takovým jen u chorobných žárlivců. Každý má přece právo na svůj volný čas strávený podle svého. To neměla autorka ani manžel vlastní koníčky? My jsme také rádi s manželem spolu, ale nejde to přece pořád - to by byla děsivá ponorka

    superkarma: 0 05.05.2005, 08:50:35
  18. [18] Anai [*]

    Tak tenhle problém byl snad jediný, který jsem v životě se svými partnery nemusela řešit, až na toho prvního, chorobného žárlivce, s nímž jsem chodila v útlém mládí, ale naštěstí studoval mimo Prahu . Tady nejde o to, zda Ti kamarádky chybí nebo ne, tady jde o toleranci, kterou ve vztahu nemáte a to je nějaké divné... o to, že Ti nevěřil, nevěří... tak by to být nemělo, byť píšeš, že jinak je přímo ideál! Já bych omezování svobody už nikdy nesnesla, to bych radši byla sama! Nikdo jsem žádném z partnerů nezahýbala, když vztah fungoval, tak proč by měl mít obavy, z čeho? A jinak jak tu mnohé píšete, lze to přece řešit právě partou složenou z několika dvojic, které spolu pořádají různé akce, sportovní, společenské, kulturní, to pak nuda nehrozí! Stačí třeba jen jeden manželský pár! Tolik let a pořád jen s jedním člověkem... A co v práci? Tam nelze pokecat s kolegyněmi?

    superkarma: 0 05.05.2005, 08:39:44
  19. avatar
    [17] Žábina [*]

    záleží na každém, jaký je typ...někomu to stačí, někomu ne...myslím, že pokud jeden touží vyjít si občas bez toho druhého, není na tom nic špatného...

    superkarma: 0 05.05.2005, 08:37:28
  20. avatar
    [16] Markýza [*]

    Blueberry:

    superkarma: 0 05.05.2005, 08:24:14
  21. avatar
    [15] Aja [*]

    A troufla sis někdy jít někam sama...?

    superkarma: 0 05.05.2005, 08:23:39
  22. avatar
    [14] Blueberry [*]

    No mne to pripada jenom jako takove prijemnejsi otroctvi . A mohl by byt manzel ja nevim jak fantasticky, pokud se zacnu citit jako v okovech, chci z nich ven.

    superkarma: 0 05.05.2005, 08:15:53
  23. avatar
    [12] bookcase [*]

    L...: moc krásně jsi to napsala, já to mám tak stejně jako ty. Kolikrát jdem třeba jenom sami dva, nepotřebujem ničí společnost. Někdy zas sháníme někoho do party, záleží prostě na náladě

    superkarma: 0 05.05.2005, 07:59:53
  24. avatar
    [10] *modrá [*]

    Nezoufej, když už je to tak jak to je, máš aspoň ženu-in

    superkarma: 0 05.05.2005, 07:45:56
  25. avatar
    [9] Henna [*]

    Každý svého štěstí strůjcem....

    superkarma: 0 05.05.2005, 07:38:46
  26. avatar
    [8] bookcase [*]

    já taky sama nikam nechodím, ne že bych nechtěla, ale s máme společné přátele, takže chodíme spolu. Výjimkou jsou akce z práce.

    superkarma: 0 05.05.2005, 07:36:32
  27. avatar
    [7] Linde [*]

    krásná rodina...takovou jsem vždycky chtěla a po svatbě to nějak ideálně nefunguje...Závidím, jak tvým dcerám vysvětluje a učí je - to já jsem na tohle sama...A pokud ty nemůžeš za kamarádkami, tak se scházejte u vás! A jestli už žádné opravdu nemáš, kontaktuj třeba bývalé spolužačky, spolupracovnice, nebo se seznam na icq, internetu, v časopisech...Já jsem izolovaná podobně, taky nechodím ven sama... Ale jezdívá kamarádka za mnou na víkendy a našli jsme si společně na inzerát pár s dítětem a trávíme víkendy a dovolené spolu v 6...Vlastně jsem si zvykla a nepřijde mi to až tak hrozné.....Kdybych ale trvala, že chci jít sama ven, tak to sice okecá a bude naštvaný, ale co, když chci, tak chci...

    superkarma: 0 05.05.2005, 07:21:25
  28. avatar
    [6] Stes [*]

    Nevím, jak to říct. Člověk by měl mít přátele, ale raději bych měla takového supr manžela jako Ty. Moje rodiče mají takový vztah, který bych já mít nikdy nechtěla. Otec si mámy vůbec nevšímá, určil sumu, kterou jí na měsíc dá a víc nic. Jinak si všechno musí platit sama (např. dovolenou). O mě ani bratra se nikdy moc nezajímal a nikdy ho nezajímalo, zda něco potřebujeme. Máma má sice spoustu kamarádek, ale myslím si, že žádná kamarádka jí pořádného partnera nedokáže nahradit. Jenže, kamarádky člověk taky potřebuje. Má rada: najděte manželský pár a začněte podnikat výlety s ními. Zkuste to uhrát třeba na to, že oni se taky zajímají o přírodu, které vy moc nerozumíte. Ale zkuste to udělat tak, aby tím, kdo navrhne jít s nimi, byl Váš manžel.... hodně

    superkarma: 0 05.05.2005, 07:10:35
  29. avatar
    [2] Blueberry [*]

    Tezko poradit ted, co jsi mela resit pred 20 lety. Stredovek ...

    superkarma: 0 05.05.2005, 01:35:05
  30. avatar
    [1] Mici [*]

    Pokud si člověk přátelství neudržuje, tak po nějaké době zjistí, že prakticky žádné přátele nemá - to je zřejmě tvůj případ. Je to důsledek tvé "separace". K čemu by ti ale byla přítelkyně, když bys s ní stejně nemohla ani na kafe? Nebo dnes už by tě manžel pustil ven samotnou?

    superkarma: 0 05.05.2005, 00:41:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme