Kdo zná jejího bystrého a vtipného ducha, zřejmě uhádne na první dobrou. Kdo se chce nechat překvapit, nechť klikne na první (a musím podotknout) naprosto úžasný příspěvek, který jen zdánlivě vybočuje od tématu

Milá Dano, plavky Vám přeji a pokud je někdo tak pozorný, že Vaši radost z bikin rozšířil i kabelou v tónu, pak nezbývá, než tiše závidět a hlasitě Vám to přát z celého srdce. A to  i přesto, že letos pojedu do (_!_). No vlastně jako loni.
Nicméně i tak si hodlám vyškvařit tělo a zanechat hluboký otisk v písečných plážích, i když nebudou obklopeny palmami, ale jen borovými lesíky, které kol dokola obepínají břehy našich písníků. A že jich tu máme požehnaně.
Několik let  jsem věnovala tomu, abych našla ten nej nej nej, což se nakonec povedlo. Hodlám se tak letos věnovat vychytání těch patřičných doplňků.
Například  lušťovky již nikdy. Jejich ošulený recyklovaný papír hnědne na ostrém červencovém slunci tak rychle, že zachvíli je tajenka uplně všechno. Kuličkové pero mi zadře první zrnko písku a kapka vody dokáže zmrvit nevyluštěné křížovky na několik stran dopředu.
Časopis jsem zavrhla již dávno. Jejich anorektický obsah článků s ještě vyhublejší pointou mi stačí na pauzu mezi prvním a druhým rácháním. Až do večera pak už jen maluji kníry modelkám.
Denní tisk je úžasný. Minimálně nezabere místo při cestě zpátky. Jenže během okurkové sezony není na prvních třech stranách nic jiného, než kde se vyskytly sinice a jak se s nimi bojuje. Sportovní stranu pak vyplňuje skore zápasu. Většinou vyhrávají sinice, což na břehu písáku zrovna nepotřebuji číst.
Letos bude rok knihy. Klasické bichle a nepřežvýkatelné vzdávám. Každou chvíli chce někdo, abych se koukla, jaký postavil hrad, jak plave, jak skáče, jak cáká, jak se hrabe v bahně, co v bahně našel a kam to dal. Logicky po chvíli ani nevím, kde mi stihl zemřít hlavní hrdina. Ne ne. Musí to být něco útlejšího. Paperbekové vydání nepřipadá v úvahu, jelikož do večera je z něj vydání salátové. I obsah musí být poněkud odlehčen. Žádné zapeklitosti vyžadující soustředění, které vám na pláži udělá ze zad zatím škvarek. Jen tak polehoučku polechtat teplem přehřáté obvody, které během čtení stíhají vydávat svačiny, řešit triviální spory o kyblíček  a  rozbalovat bonbony.
Detektivky nečtu, nikdy nevím, kdo je vrah. S ženskými romány se neumím ztotožnit a u historických je mi zachvíli v brnění teplo. Ze severských thrillerů je mi zas zima.
V úvahu musím přibrat, že mi zvědavý větřík krade záložky, proto používám lístky, stébla trav  a vůbec faunu, která je nejblíž.  Takže cena rozhoduje. Nehodlám totiž v knize za měsíční kapesné rozmáznout hluchavku nebo lístek s nějakým šťavnatým broučkem.
Vidím to na Ivana Krause. Jeho povídky zdají se mi uplně ideální. Ale výběrové řízení není zdaleka uzavřeno a přijímám další adepty do druhého kola. Víte o někom?
O prázdninách je horší než uplakané počasí už jen narazit a špatnou knihu.
TTT

Milá Toro, moc jsem se pobavila. Koneckonců jako vždy nad vašimi příspěvky. Pokud bych mohla doporučit četbu k vodě naprosto ideální, tak bych volila Ivana Mládka nebo Miroslava Horníčka. To jsou mí favorité pod slunečník. Ale jak vás tak odhaduji, zřejmě je máte oba přečtené.

Text nebyl redakčně upraven

Jak jste na tom s výbavou k vodě vy, milé ženy-in? Klidně se můžete inspirovat Torou a napsat, bez čeho se neobejdete vy. Nemusí to být nutně pareo, nebo slamák, ale třeba něco, na co jsem já ve své stylové zahleděnosti dočista zapomněla.

Budu se tedy těšit na vaši inspiraci, co si vzít s sebou k vodě na adrese: redakce@zena-in.cz

 

Reklama