Vztahy

Besídka ve školce mě zase dojala

 

Jsme v tomto smyslu vzorní rodiče.
V době besídky jsme oba s manželem měli být v práci a nebylo zrovna snadné vše zařídit. Za manžela nakonec zaskočil jeho otec a za mě (samozřejmě jsem byla v ten den editorem) vzala odpolední povinnosti naše zlatá Merylka. „Jak jde o děti, tak je to jasný. Beru to za tebe a vyřízeno!“ pronesla a já tedy mohla s klidným vědomím uhánět na to představení pro mě nejcennější.

 

Přiběhli jsem s manželem na poslední chvíli (mimochodem, nevím jak to ti ostatní rodiče stíhají), samozřejmě vybaveni kamerou i foťákem.

Paní učitelka uvedla celé představení a poté vyšly všechny děti za ruce zpoza dveří. Ta naše měla hlavu pyšně zdviženou, očka se jí při pohledu na nás šťastně rozzářila. Držela se za ruku s Vildou, jejím oblíbencem.

 

Zpívalo se a tančilo.

Paní učitelky mají můj veškerý obdiv a úctu, jelikož prostě nechápu, kterak mohou naučit takovou hordu čtyřletých dětí tolika básničkám a písničkám. A nejen to. Dokonce zkoordinují ty malé uličníky k půvabným tanečkům a oni je nadšeně předvádějí.

A už mi šly slzy do očí.

 

Moje dcera je hyperaktivní, jak jsem se už zde mnohokráte zmínila. Toto se projevuje také tím, že má veliký problém se soustředěním. Po chvíli zpěvu ji to přestalo bavit a právě když jsem sama sebe dojímala tím, jak jí to v těch bledě modrých šatečkách sluší, začala se vrhat na Vildu. Natahovala se k němu a chtěla ho líbat. Smála jsem se a u toho mi tekly slzy. Pokaždé, když mě její oči hledaly v davu rodičů, jsem na ni zamávala anebo hlasitě tleskala. Měla v očích ohromnou radost a byla tolik pyšná. Ale to bylo to hlavní ještě před námi.

 

„Teď vám děti zahrájí pohádku,“ řekla nám paní učitelka a děti se šly připravit. Viděla jsem, jak si berou jednoduché masky zvířátek, a čekala, jaké zvířátko bude hrát ta moje. Po chvíli manžel říká: „Ta naše holka hraje strom!“ a já si uvědomila, že s tou maketou stromu v zadní části pomyslného jeviště bude to naše zlato stát až do konce. Během pohádky kolem ní hopsali ti mluvící zajíčci a pískající myšky a bručící medvědi, a ona tam stála jak solný sloup. Bylo mi jí hrozně líto…

 

Po skončení celé besídky k nám ale běžela a horlivě nám vysvětlovala, jak ten strom musela držet. Ukazovala nám, jak přesně musela strom podpírat a třímat v ruce pod bradou a po celou dobu pohádky s ním ani nepohnout. Pro ni to muselo být něco nepředstavitelně těžkého!

 

Byla ohromně šťastná a cítila se hrozně důležitě.

Pro ni nebylo vůbec důležité hopsat tam jako králík a ani nemusela po celou dobu promluvit.
Ke štěstí jí stačil papírový strom…

 

A tak přišly další šťastné slzy... Nemám já ohromné a výjimečné dítě? :-)

 

 

   
14.06.2005 - Láska a vztahy - autor: Jindřiška Kleknerová

Komentáře:

  1. avatar
    [18] medved [*]

    teeeeeda, to me jeste cekaji veci

    superkarma: 0 14.06.2005, 16:51:09
  2. [17] Rikina [*]

    Nic takovýho jsem naštěstí nemusela nikdy absolvovat

    superkarma: 0 14.06.2005, 16:27:35
  3. [16] Jana 01 [*]

    No - něco mi to dost připomíná. kluk taky na besídce pusinkoval holku (ta byla chudák červená), když už se mu to zdálo dlouhý, tak běhal za mnou, třeba smrkat, nebo na záchod a pod. Už ho to prostě nebavilo - prý mu dali málo básniček....

    superkarma: 0 14.06.2005, 14:11:17
  4. avatar
    [14] Žábina [*]

    Gabi: jé to jsem ráda že nejsem jediná, kdo na besídkách nebrečí

    superkarma: 0 14.06.2005, 10:37:03
  5. avatar
    [13] Gabi [*]

    Teď mě napadlo, že máme jeden problém - babičky. Zvláště jedna "musí být všude", předvádí potoky slz dojetí a radosti a vyžaduje "projevy lásky" od děti. Dceři se stalo, že se rozhlédla při vystoupení po publiku, zahlédla "mávající" babičku a rozplakala se. Babičku(y) po vystoupení dlouho ignorovala - chtěla tam jen rodiče. Tak se teď domlouváme předem: "chceš zvát babičky?" a když nechce, tak mají babči smůlu ...

    superkarma: 0 14.06.2005, 09:39:00
  6. avatar
    [12] Gabi [*]

    Naše školka pořádá kace pro rodiče velmi často a tak už jsem se zúčastnila mnoha "šaškáren" Nějakou fotečku udělám, ale zase že bychom si museli doma pouštět videa z besídek, to zas ne a slzičkama také velmi šetřím . Vždycky své děti obdivuju, já sice byla ochotná recitovat cokoliv, ale absolutně jsem nenáviděla jakékoliv soutěže, vč. třeba Dětských dnů. Nebo že bych byla schopná si s čertem potřást rukou, to tedy určitě ne a nikdo by mě ani nedonutil zpívat nebo tančit. Mám prostě skvělé děti!

    superkarma: 0 14.06.2005, 09:32:48
  7. avatar
    [11] Pajinka [*]

    Besídky jsou , taky pokaždé .

    superkarma: 0 14.06.2005, 09:22:49
  8. avatar
    [10] Žábina [*]

    Pozítří máme v naší školce slavnostní vyřazování předškoláků...oba s manželem musíme z práce utéct dříve ale být tam včas prostě musíme...už se na to moc těším

    superkarma: 0 14.06.2005, 09:16:06
  9. avatar
    [9] Křeček [*]

    Já byla na školkové besídce ráda, že se můžu schovat za foťák, aby nebylo vidět, jak slzím

    superkarma: 0 14.06.2005, 09:07:42
  10. avatar
    [8] Ferdulka [*]

    Taky máme za sebou besídky,dokonce veřejné vystoupení s kroužkem tanečků v divadle,je to vždycky krásný pocit .Teď mi jde do školky už i syn a jsem zvědavá na jeho výkony a už se těším,jak to zase budeme prožívat s ním .A letí to hrozně,to je pravda

    superkarma: 0 14.06.2005, 08:46:24
  11. avatar
    [6] Esťa [*]

    jojo, ty naše kuřátka...i ty moje mě dojímaly k slzám..na besídkách, o vánocích...zlatíčka..a dneska..mladší bude mít v sobotu 17, starší má téměř 19...holky, ten čas tak letí :-((

    superkarma: 0 14.06.2005, 08:32:50
  12. avatar
    [5] catcat [*]

    Jéžiš, moje drahá dcera měla v neděli 18 narozeniny, ale u tohodle článku jsem si vzpomněla, jak jsem bulela na školkové besídce a moje dcera, vyjevená na závěr potleskem, opustila jednolitou skupinku, přiběhla ke mě a vrazila mi pusu. Tak a utírám slzičku i teď

    superkarma: 0 14.06.2005, 08:16:48
  13. avatar
    [4] Kekka [*]

    na besídce ve školce jsem taky vždycky dojatá a to i přes to, že se syn strašně stydí a vůbec ho není slyšet, jak trémou šeptá. je to roztomilý.

    superkarma: 0 14.06.2005, 07:44:20
  14. avatar
    [3] Markýza [*]

    Jindřiško - paní učitelka, která jí vybrala roli stromu je nejspíš pedagogický génuis! Hyperaktivní dítě přinutit stát a držet strom - dostala velkou zodpovědnou roli, musela být správně motivovaná. Klobouk dolů před takovou učitelkou. A dceři velikou poklonu!

    superkarma: 0 14.06.2005, 07:43:09
  15. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Mas.

    superkarma: 0 14.06.2005, 02:01:32

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme