Bulvár

Běsi v Dlouhé

 

S přítelem se nám nějak nedaří stíhat všechny výstavy, kina a divadla tak, jak bychom chtěli. Spíš nemáme ten morál jít si koupit dopředu na něco lístky. Všechno běží tak rychle! Ale on se nakonec jeden den rozhodl a koupil vstupenky hned do několika divadel. Po zhlédnutí Běsů jsem se rozhodla napsat vám o nich, i přesto, že toto představení běží už od dubna roku 2002.

Především to bylo napínavé, strhující představení. Pro diváky ho herci Divadla v Dlouhé připravili nastudováním dramatizace dle Alberta Camuse v překladu Jaroslava Krále.

 

Vše začíná v atmosféře malého salónku, řeklo by se až velmi komorně. Charaktery postav a události v carském Rusku vedou k tříhodinovému hrůznému běsnění ke stále zřetelnějšímu podobenství se současným světem. Stupňují a transponují otázky z úvodních komorních scén až k manifestačně křičícím otázkám v duši snad každého diváka.

 

Co znamená svoboda? Bůh neexistuje – pak je dovoleno všechno?

Máme každý svědomí? Odkud bereme v sobě mravnost? Má ji věřící? A ateista?

Znamená ztráta víry v Boha ztrátu všech hranic? Není právě to počátek běsnění?

Kam až mohu zajít ve svých zločinech, jestliže Bůh neexistuje? Nestávám se náhodou pak sám sobě běsem? Není pak celý svět jen běsněním duší?

Je východiskem k absolutní svobodě sebevražda?

Je osvobození od absolutní moci podmíněno odebráním svobody každému jedinci? Není náhodou ateistický socialismus také jedním z běsů pobíhajícím po jevišti?

 

Představení v Divadle v Dlouhé zaujme kvalitními hereckými výkony i zvládnutou scénou s doprovodnou projekcí děsivých obrazů, které představení dodávají hororový nádech. Tíhu atmosféry a událostí dodává tichá přítomnost němých svědků v pozadí aktuální scény – herců, kteří momentálně neúčinkují.

 

Divadlo je srozumitelné i těm, kteří Dostojevského Běsi nečetli, což je také poklona Milanu Davidovi – autorovi scény, Haně Burešové – režisérce a Štěpánu Otčenáškovi, který spolu s režisérkou upravili verzi A. Cumase, a samozřejmě hercům: Davidu Prachařovi, Miroslavu Táborskému, Janu Vondráčkovi, Tomáši Turkovi, Milošovi Kopečnému, Marii Málkové, Kláře Sedláčkové a dalším. Kostýmy připravila Zuzana Krejzková a hudbu napsal Vladimír Franz.

 

Premiéru mělo toto představení 20. 4. 2002.

 

 

Stručně ze životopisu F. M. Dostojevského:

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil 11. listopadu 1821. V šestnácti mu zemřela matka, dva roky nato nevolníci zavraždili jeho nelidského otce alkoholika. Roku 1843 Dostojevskij dokončil studia na vysoké vojenské technické škole v Petrohradě a nastoupil do projekčního oddělení ministerstva obrany. Suchopárná služba jej však ubíjela, a tak zažádal o výslužbu, protože se chtěl věnovat literatuře. Přeložil Balzakův román Evženie Grandetová, ale již roku 1845 mu vychází první kniha Chudí lidé (1845), Dostojevskij se stal rázem slavným, oblíbil si jej i obávaný kritik Bělinskij. Dostojevskij psal rychle, jako v horečce z právě nabyté slávy. O to hůř nesl, že jeho další práce se kritice ani čtenářům nelíbily. Dostojevskij se uzavíral do sebe a navštěvoval pouze kroužek Petraševského, kde se scházeli stoupenci utopického uspořádání společnosti a odpůrci carismu. Kroužek však byl prozrazen a jeho členové zatčeni a odsouzeni. Měl být deportován na Sibiř. Nakonec byl omilostněn, oženil se a vrátil se do Petrohradu, kde má velké množství dluhů, pro které utíká do Evropy, kde propadá hráčské vášni. Sílí u něj epileptické záchvaty, kterými trpěl od dětství. Stává se nepříjemným, trvale podrážděným, čímž si proti sobě poštve i své přátele a autory. Jeho posledním nedokončeným dílem jsou Bratři Karamazovi.

 

 

 

   
04.01.2006 - Kultura - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [9] olafka [*]

    marketa.brenikova: já su na starý kolena dys... jak vyšitá

    superkarma: 0 04.01.2006, 11:07:38
  2. avatar
    [8] marketa.brenikova [*]

    olafka: samozřejmě to tak je, písmenka přehazuji často, už to opravuji a díky za upozornění

    superkarma: 0 04.01.2006, 10:57:42
  3. avatar
    [7] olafka [*]

    Já bych měla jinou výhradu a sice...
    "Především to bylo napínavé, strhující představení. Pro diváky ho herci Divadla v Dlouhé připravili nastudováním dramatizace dle Alberta Cumase v překladu Jaroslava Krále."
    Myslím, že dramatikovo jméno je Albert Camus



    superkarma: 0 04.01.2006, 10:46:22
  4. avatar
    [4] Midsummer [*]

    Tak jo - to mě nenapadlo (že jsou živí)

    superkarma: 0 04.01.2006, 09:05:00
  5. avatar
    [2] Laliari [*]

    Midsummer: nebo běs bez běsa jako pán bez pána. Ve smyslu něco jako lítý duch, ale nevím, jestli je to tak míněno v této souvislosti.

    superkarma: 0 04.01.2006, 08:12:54
  6. avatar
    [1] Midsummer [*]

    Není to náhodou běs bez běsu jako hrad bez hradu??? Tedy běsy nikolív běsi: jako hrady nikoliv hradi???

    superkarma: 0 04.01.2006, 06:52:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme