Reklama

Dlouho jsem přemýšlel, zda tuto kauzu tahat na náš magazín, a nakonec se rozhodl alespoň takto. Rozhořčený popis jednoho policejního zásahu a jednoho nezásahu.

Nechci dopodrobna vypočítávat vše, co se o odposleších podnikatele a lobbisty Janouška napsalo a řeklo. To asi vidíte poslední dny stále kolem sebe. Je to smutné čtení a mám příšerný pocit i z chování pana Béma, který zcela mimo realitu říká, že je normální, když primátora hlavního města úkoluje nikým nevolený lobbista.

Ale více se mne dotkla událost nehody podnikatele Janouška. Když jsem viděl, jak si v klidu, nespoután, sedí s telefonem v ruce poté, co úmyslně přejel ženu a pokusil s policii utéct a policajti jen tak přihlížejí.

Mám za sebou totiž radikálně jiné setkání s policií. Mého dvacetiletého syna před měsícem v neděli večer, když jel k nám domů na večeři, zastavili policisté. Zeptali se ho, zda před jízdou pil. Nepil a potvrdila to dechová zkouška.

Zeptali se ho, zda kouří trávu. Ten pitomec jim řekl, že ano, ale že naposledy kouřil před více než 24 hodinami. A mluvil pravdu. Pod vlivem nebyl.

Já nejsem zastánce, ani odpůrce marihuany, ale vnímám tuto drogu na stejné úrovni jako alkohol. Za mých mladých časů jsme pili pivo, dnešní mladí si dávají společného práska.  

Policisté se od té doby k němu chovali jako ke zločinci. Test z potu ukázal stopové množství marihuany a museli vědět, že se nejedná o aktivní látky, protože kdyby to byly aktivní látky, tak by ten test ukázal radikálně vyšší hodnoty.

Přesto mého syna spoutali, sebrali mu věci, odvezli ho na krev a dali na pár hodin do cely.

Nikdo se s ním nebavil, telefonovat ho nenechali. Sebrali mu řidičák.

Dali mu do života školu. Policajtům se pravda neříká. Protože když se jim nelíbíte, napíší do protokolu to, co jemu. Dostal i poučení, že policajti mohou bezstrestně sprostě lhát. Popsali ho jako zfetovaného, ze kterého byla cítit tráva. Lékaři, kteří mu brali krev a kteří ho podrobili vyšetření, ale konstatovali pravý opak toho, co policisté. Že byl klidný, spolupracoval a nejevil žádné známky ovlivnění návykovými látkami. I krevní testy to prokázaly.

Dokážete si tedy jistě představit můj vztek, když jsem viděl, že Janoušek děkuje policistům za neformální přístup.

Já bych si propříště, pane policejní prezidente a ministře vnitra, přál, aby podobně neformální přístup měli policisté ke všem lidem bez rozdílu vlivu. Respektive, aby se ze všech policistů, kteří byli na místě zadržení Janouška, stali nezaměstnaní. Protože to, co předvedli, nebyl policejní zásah, ale fraška.