Když se řekne Itálie, vybaví se mi okamžitě synonymum tohoto slova, odvozené od nátury místních obyvatel. Itálie u mě doma.

Občas se stává, že přestávám vnímat, co se děje kolem mě, a začínám vidět rudě (ne, nebojte se, se Španělskem to nemá nic společného), „jen“ začne domácí Itálie.

Rozčílená, dožadující se od partnera odpovědi a toužící po ukojení své zloby. Žádný talíř zatím rozbit nebyl. Jen dveřmi jsem občas třískla.

Nikdy to ani nedošlo do takových mezí, aby padla fyzická „nadávka“.

Většinou jsem se opět stala Češkou a Italku jsem nechala v pozadí. Ať opět dříme a nevyvádí.

A co Itálie a já s tím doposud nerozbitým talířem?
Jednoznačně na něm vévodí špagety.

Miluji už samotnou přípravu. Koupím balíček těstovin, sýr a kečup. Podotýkám – všeho musí být mnoho. Hlavní zásada před vařením? V žádném případě nelámat!

Mlsně nakukuji do hrnce a ochutnávám, i když jsou ještě nedovařené. Natáčím je na vařečku. "Testuji", zda už náhodou nejsou hotové. Pálím si tak jazyk, ale nelze odolat. Ještě pět minut. Ten čas se vleče.

Konečně jsou hotové. Kouří se z nich, když slévám přebytečnou vodu. Netrpělivost mi nedá, abych si je hned nenandala na talíř. Ještě rychle nastrouhat sýr a polít kečupem. Vydatně míchám všechny ingredience a pak už konečně beru do ruky vidličku.

Jen si kousek špagety na ni natočím a pak už příbor zvedám vysoko nad sebe. Zakloním hlavu a nechám si do pusy spouštět báječně dlouhé žížaly. A ještě. Ještě.

Je tu ještě jedna zásada - špagety nikdy nejíst v restauraci. Neužila bych si to. Pusa je totiž během chvíle umazaná. A co?! Nikdo tu přece není. Jen já a ony! A je to dobrota.

Trochu jsem se zasnila. Nezdá se vám? Možná trochu víc...

A co muži z Itálie?

Pro mě poněkud mimo. Typ tmavovlasého a tmavookého mě sice dostává do kolen. Jenže. Se svými mnoha centimetry se na většinu z nich dívám z výšky.

Mají kouzlo, mají šarm, opálenou tvář. Mají odvahu vás oslovit. Touhu si s vámi začít povídat. Ale mně nejspíš nejsou souzeni…

Za to jejich země možná ano. Dýchá na mě totiž romantikou a tajemstvím.

Chtěla bych, aby už bylo léto. Pít svoje oblíbené sladké víno Frizzantino. Nechat se obklopit historií a temperamentem místních. Užít si do sytosti různorodou zemi - Itálii. Jen ten fotbal jde nějak mimo mě…   


 Dnešní téma: Itálie
Co vy a Itálie?
Máte ji doma?
Třískáte talíři?
Váš partner tam má rodinu?

Jací jsou Italové podle vás?
Proč jsou vám blízcí?
Nebo protivní?
Umíte italsky?

A co italská kuchyně?
Milujete ji?
Jste na ni alergická?
Máte recept na dobrou pizzu nebo těstoviny? 

Chodila jste někdy s Italem?
Opravdu se muži z jižních zemí nestydí?
A opravdu v sobě mají temperament a nezkrotnou vášeň?

Jela jste na dovolenou do Itálie?
A bylo to úžasné?
A byla to pohroma?
Pošlete fotografie… 

Napište nám:
redakce@zena-in.cz

Reklama