Asi to nejznámější z téměř dvou stovek různých revmatických onemocnění postihuje 2x až 3x častěji muže, především mezi 18. a 40. rokem života. Časné fáze jsou ale stejně časté také u žen. První a hlavní příznak jsou bolesti, které se postupně stupňují, projevují se především v klidu, v noci a nedovolují nemocnému spát. Typická je ranní ztuhlost trvající víc než půl hodiny. Úlevu přináší lehké rozcvičení. S notnou dávkou černého humoru se říká, že Bechtěrevik je ideální manžel: brzy ráno vstává, cvičí, chystá všem snídani, a ještě mu to dělá dobře.

Velká prodleva od diagnózy k léčbě

Zatím není známá jednoznačná příčina tohoto zánětlivého onemocnění postihujícího SI klouby (tzv.„esíčka“, spojující kost křížovou s kostí kyčelní) a páteř. Až polovina nemocných může mít také zánět kloubů nebo úponů, u některých se vyskytují i další příznaky jako je zánět oční (uveitida), zánět střevní (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida) nebo kožní lupénka.
Bohužel, nejčastější symptom Bechtěrevovy choroby – bolest zad není v naší době žádný varovný signál. V kříži bolí téměř každého, už i děti. Možná také proto je mezi prvními potížemi a diagnózou tak velký časový rozdíl. „Před několika lety odpovědělo na náš dotazník 1 008 pacientů. Průměrné zpoždění diagnózy bylo 9,3 roku,“ konstatuje MUDr. Heřman Mann z Revmatologického ústavu.

Cesta proti bolesti

Několikaletá anabáze k diagnóze čekala i na nadějného atleta Milana Dzuriaka. Vítěze mistrovství ČR ve skoku vysokém i dalších závodů a přeborů začalo před maturitou při běhu píchat v kyčli. Přetrénovanost? Přepracovanost? Nervy? Snažil se bolestí si nevšímat, ale nakonec ho do ordinace dohnaly. Jezdil za lékaři po celé republice, ten říkal to a ten zas ono. „Až po několika letech se ukázalo, že lékař, který by mi mohl hned na začátku pomoci, byl u nás v Chomutově. Po třech letech mi konečně odebral krev a z jejího vyšetření vzešlo podezření na Bechtěrevovu nemoc, která útočí i na velké klouby, jako jsou právě kyčle.“
S atletikou musel Milan skončit. Ztratil cíl, smysl. Začal pít, aby zapomněl. Kamarád ho ale po půl roce razantní domluvou „vrátil do hry“. V té době vznikla myšlenka založit nadační fond Cesta proti bolesti. Milan v něm nejen pomáhá prostřednictvím charitativních koncertů, plesů apod. sbírat prostředky na pomoc nemocným, ale každoročně se také vydává na cyklistickou expedici, aby ukázal, že s nemocí lze bojovat. „O své nemoci vím každý den, hlavně v noci, kdy se mi špatně spí. Stav se zlepšil až díky biologické léčbě. Vrcholový sport už pro mě není, ale jsem rád, že mohu dělat alespoň cyklistiku a pomáhat lidem,“ říká.

Čím dřív, tím líp

„Bechtěrev“ je velice závažné onemocnění, které nemocným zkracuje život o 5 až 7 let a podstatně ovlivňuje jeho kvalitu – 30 až 40 % pacientů bývá do 10 let od diagnózy v invalidním důchodu. Čím dřív je choroba diagnostikována a léčena, tím lepší je její prognóza. Bohužel stále ještě mnoho nemocných se k revmatologovi dostává pozdě.
Donedávna spočívala léčba téměř výlučně v mírnění příznaků. I dnes je základní pravidelné každodenní cvičení. Cviky na posílení svalů, správné držení těla, speciální masáže a dechová cvičení se snaží udržet páteř jakžtakž ohebnou, než v posledním stádiu nemoci ztuhne do podoby bambusové tyče. Stále je nutné užívat nesteroidní antirevmatika, která potlačují zánět a zároveň tlumí bolest, byť mají vedlejší účinky. Nové naděje těm Bechtěrevikům, u kterých konveční prostředky nezabírají, přináší moderní biologická léčba. „Poznání imunitních mechanismů v současnosti umožňuje vyvíjet léky, které působí cíleně proti určitým látkám způsobujícím zánět. Jsem rád, že tzv. Terapií k cíli (Treat to Target), biologickou léčbou, můžeme pacientům nabídnout remisi. To neznamená úplné vyléčení, ale dobrý život bez bolesti,“ říká prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., ředitel Revmatologického ústavu.

Diagnóza z krve
Kromě typických příznaků, případně rentgenového vyšetření, ukáže na možnost onemocnění Bechtěrevovou chorobou i vyšetření krve. Antigen HLA-B27 se vyskytuje přibližně u 7 % obyvatel České republiky, ale u lidí trpících Bechtěrevovou chorobou jej lze prokázat až v 90 % případů. Pravděpodobnost onemocnění u osob s antigenem HLA-B27 je tedy až 300x vyšší než u lidí, u kterých tento antigen nebyl zjištěn.

Uložit

Uložit

Reklama