I když jsou dnešním tématem básně milostné, následující text prostě musím uveřejnit. Přečtete si v něm básničku, kterou napsala čtenářka Iva své mrtvé mamince...

Když člověk zemře, je to sice přirozené, ale smutné. Takhle prožívala odchod svojí maminky čtenářka Iva...


Když jsem četla některé ty smutné básně, vzpomněla jsem si na tu, kterou jsem napsala v době pro mě asi nejtěžší - bylo mi necelých 17 let. Básničku jsem si schovala. A můžu vám říct, že i po tolika ledech se mi vždy nahrnou slzy do očí, když si na mamku vzpomenu.
Vím, že je nedokonalá, ale tím víc od srdce.

Proč nezvoní zvony,
ptám se,
když odešla mi za anděly ta,
která odcházet tak brzy nemá...

Proč nezvoní zvony, ptám se
zas a znova,
a tichý hlas mi odpovídá -
protože by zvonily neustále,
bolest je u tebe veliká,
ale nejenom u tebe, nejsi jediná..

Proč nezvoní zvony, ptám se,
a slzy stěží skrývám,
máš asi pravdu, zvonily by stále,
nejsem jediná...

Iva

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 25. listopadu 2011: Jeho zamilovaná básnička

Příspvky k tomuto tématu již neposílejte. Okolo půl páté se dozvíte, kterou čtenářku jsem odměnil sbírkami...

knihakniha

  • Hana Zagorová: Milostně (Knižní klub)
  • Jakub D. Kočí: A jiné básně (Straky na vrbě)

Hrajte Malou šťastnou vánoční soutěž o ceny v hodnotě 30.000 korun. Více informací najdete zde...

Reklama