Co by byly Velikonoce bez pomlázky, zelených ratolestí, beránka, osení a hlavně bez vajíček?
Co by byly Velikonoce bez tradičního rituálu barvení a zdobení těchto šišatých symbolů plodnosti?

Když jsem byla malá, maminka barvila vajíčka v cibulových slupkách a mně to tenkrát připadalo fádní.
Zkoušely jsme tedy různé batiky a otisky lístků pampelišek, řebříčku a jiných pěkně strukturovaných rostlinek. To už bylo o poznání lepší.
Dokonce jsem se odvážně pouštěla i do vyškrabávání, ale chyběla mi trpělivost, fortel, nástroj, ale i nezbytná opatrnost, takže výsledkem bylo mnoho proražených zmetečků a z nich kila vajíčkového salátu.
A vejce, co odolala náporům rycího nástroje a vydržela mé hrubé násilí, měla stejně k dokonalosti daleko.
Ale stále jsem se nehodlala spokojit s obyčejnými barvičkami z drogerie, natož s lepením infantilních obtisků.
To by moje výtvarnická hrdost neunesla.

Nakonec jsem zakotvila u voskové techniky a každoročně se hrbím nad důmyslným zařízením vlastní výroby, které udržuje včelí vosk v tekutém stavu, a vymýšlím a kreslím vlastní ornamenty a motivy. Nemohu samozřejmě ani v nejmenším konkurovat zkušeným malérečkám, ale doufám, že mé výtvory jsou alespoň trochu koukatelné.

I když, co si budeme povídat, koledníci dnes dávají přednost spíš panáku slivovice, ti malí čokoládě a vajíčko si berou jen ze zdvořilosti.
To nevadí, ale Velikonoce bez vajíček by byly jako Vánoce bez stromečku.
Takže barvím, voskuji a experimentuji.

A jak jste na tom s velikonočním vajíčkozdobením" vy? Hlasujte v naší anketě.

Reklama